Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Vyslání mezinárodní mírové mise na Ukrajinu minulý týden navrhlo Polsko. Premiér Mateusz Morawiecki v pátek uvedl, že formální žádost o vyslání mise podá tento týden na summitu NATO. Polsko také argumentuje, že Ukrajina by měla dostat další prostředky na svou obranu.
Otázka případného vyslání alianční mise na Ukrajinu je nanejvýš citlivá právě kvůli obavám z toho, že by to Moskva mohla vnímat jako přímé zapojení NATO do konfliktu na Ukrajině, kterou Rusko před měsícem vojensky napadlo.
Lavrov: USA komplikují vyjednávání s Kyjevem
Lavrov si ve středu také postěžoval, že USA překáží rozhovorům s Ukrajinou, které označil za obtížné, protože Kyjev podle něj neustále mění své postoje. Podle ruského ministra je cílem Washingtonu „dominovat“ světovému řádu, o což se prý Spojené státy snaží mimo jiné prostřednictvím sankcí.
„Jednání jsou obtížná, ukrajinská strana neustále mění svůj postoj. Je těžké se zbavit dojmu, že naši američtí kolegové je drží za ruku,“ prohlásil podle agentury AFP šéf ruské diplomacie v debatě se studenty Státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) v Moskvě.
Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij už minulý týden řekl, že Moskva a Kyjev se nacházejí „někde napůl cesty“ pokud jde o jednání o demilitarizaci Ukrajiny, což je jedním z hlavních deklarovaných ruských požadavků. Obě strany se údajně přiblížily také v otázce možného vstupu Ukrajiny do NATO, který Moskva odmítá.
Polsko vyhostí 45 ruských diplomatů
Varšava oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů s různými diplomatickými statusy, které viní ze špionáže, uvedl podle agentury PAP mluvčí ministerstva zahraničí Lukasz Jasina. Zemi musejí opustit do pěti dnů, jeden z nich už do 48 hodin.
„Důvodem rozhodnutí bylo, že zaměstnanci ruské mise prováděli činnosti v rozporu s polským právem a porušovali normy Vídeňské úmluvy, tedy činnosti neslučitelné se statusem diplomatů,“ uvedl Jasina podle serveru Onet. Poukázal rovněž na to, že Poláků je na diplomatických postech v Rusku mnohem méně než ruských zástupců v Polsku.
Vyhoštění diplomatů znamená drastické snížení počtu ruského personálu, protože oficiální diplomatický status má v Polsku přibližně šedesát Rusů, poznamenal už dříve list Gazeta Wyborcza. Podle Jasiny 45 diplomatů představuje přibližně polovinu lidí, kteří na ambasádě v současné době působí.
Jasyna dále prohlásil, že Rusko vede „barbarskou“ válku proti Ukrajině, přičemž Polsko i další západní země považuje za klíčové protivníky. „Další tolerování tohoto typu nelegální činnosti ruských služeb by znamenalo obecné ohrožení bezpečnosti Polska, ale také našich spojenců v NATO a v Evropské unii,“ dodal s tím, že Varšava své kroky se spojenci koordinuje.
„V Polsku pracují pod záminkou diplomatických aktivit, ale ve skutečnosti provádějí špionážní činnost namířenou proti Polsku,“ uvedl během dne mluvčí polského ministra pověřeného koordinací tajných služeb Stanislaw Žaryn. Polská zpravodajská služba proto požádala polské ministerstvo zahraničí, aby těchto 45 lidí vyhostilo. „Na tomto seznamu, který byl v minulých dnech zaslán ministerstvu zahraničních věcí, jsou pracovníci zpravodajských služeb Ruské federace, ale také lidé, kteří s nimi spolupracují,“ dodal.
Rusko prý zareaguje odpovídajícím způsobem
Polské ministerstvo zahraničí si zároveň předvolalo ruského velvyslance ve Varšavě. Ten označil obvinění vůči ruským diplomatům za nepodložená.
„Budou muset odejít. Je to suverénní rozhodnutí polské strany a mají právo na vlastní rozhodnutí,“ řekl podle agentury Reuters šéf ambasády Sergej Andrejev novinářům po předvolání na ministerstvo. Agentura Ria Novosti informovala, že Rusko na vypovězení diplomatů zareaguje odpovídajícím způsobem.
Mluvčí polského ministra pověřeného koordinací tajných služeb rovněž uvedl, že ABW zadržela polského občana za špionáž pro ruskou zpravodajskou službu SVR. Muž, kterého soud poslal na tři měsíce do vazby, pracoval ve varšavském archivu civilních záznamů a je podezřelý, že předával Rusku cenné operativní informace.
NATO musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu, řekl Stoltenberg
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na středeční tiskové konferenci před čtvrtečním aliančním summitem prohlásil, že Severoatlantická aliance musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu.
Summit podle něj schválí umístění čtyř nových bojových uskupení na východním křídle Aliance, a to v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Stoltenberg také řekl, že na stole není případné členství Ukrajiny v NATO. „Očekávám, že lídři odsouhlasí posílení pozice NATO ve všech oblastech, přičemž výrazně bude posílena východní část Aliance na zemi, ve vzduchu i na moři,“ řekl šéf NATO. Spojenecké země od začátku ruské invaze poslaly zejména na východ Evropy desítky tisíc vojáků.
Stoltenberg dodal, že po vzniku nových bojových uskupení bude mít NATO na svém východním křídle spolu se stávajícími silami v pobaltských zemích a v Polsku osm mnohonárodních uskupení. Podle něj ukrajinská krize ukázala, že NATO musí na delší dobu znovu definovat svou odstrašovací a obrannou strategii. „Jsme ve zcela novém bezpečnostním prostředí,“ konstatoval.
Autoritářské síly jsou podle generálního tajemníka stále více připraveny využít všech možností k dosažení svých cílů. Poukázal v té souvislosti i na Čínu. Spojenci se podle něj obávají, že Čína by mohla poskytnout Rusku materiální podporu při invazi. Země NATO jsou podle něj připraveny pomoci Ukrajině i v boji proti kybernetickým hrozbám a poskytnout jí vybavení k ochraně před chemickým či jaderným útokem.
Putin chce na summit G20
Ruský prezident Vladimir Putin se plánuje zúčastnit letošního summitu zemí G20, který bude na konci roku hostit Indonésie, oznámila ruská velvyslankyně v Jakartě Ljudmila Vorobjovová. Některé členské země přitom v poslední době volají po vyloučení Ruska kvůli jeho agresi na Ukrajině, uvedla agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. „Nejen G20, ale i mnoho dalších organizací se snaží Rusko vyloučit. Reakce Západu je zcela nepřiměřená,“ reagovala diplomatka.
Ukončit ruské členství v organizaci, která sdružuje největší světové ekonomiky, navrhlo například Polsko. Podle tamního ministra hospodářského rozvoje a technologií Piotra Nowaka to polští zástupci navrhli minulý týden na schůzi ve Washingtonu a setkali se s „pozitivní odezvou“, napsala agentura Reuters. Také zdroj z Evropské unie sdělil, že o ruské účasti na summitu, který je naplánován na 15. a 16. listopadu, se vede diskuze.
Jakákoli snaha o vyloučení Ruska ze skupiny by se ale mohla setkat s vetem jakékoli z členských zemí, mezi kterými je například i Čína, Indie nebo Saúdská Arábie. Rýsuje se tak možnost, že by některé země mohly místo toho letošní summit vynechat, uvedlo několik zdrojů Reuters.
Rezignoval jeden z představitelů Kremlu
Tvůrce ruské privatizace a jeden z hlavních architektů ekonomických reforem 90. let Anatolij Čubajs rezignoval na svůj post speciálního představitele Kremlu a odjel ze země. Neoficiální informace médií, která se odvolávala na anonymní zdroje obeznámené se situací, potvrdil i Kreml. Uvedl, že Čubajs odstoupil na vlastní žádost. Podle médií odjel kvůli svému nesouhlasu s ruskou invazí na Ukrajině.
Agentura Bloomberg uvedla, že jde o nejvýše postaveného oficiálního ruského činitele, který se po zahájení ruské invaze na Ukrajinu rozešel s Kremlem. Obdobně agentura Reuters napsala, že Čubajs je dosud nejvýznamnějším představitelem, který rezignoval poté, co Rusko začalo to, co nazývá „speciální vojenskou operací“. Čubajs na dotazy novinářů nereaguje, není tak známo, kde se nachází.
Anatolij Čubajs byl místopředsedou ruské vlády za prezidenta Borise Jelcina, byl také jedním z posledních ruských reformátorů 90. let, který zůstával ve vysokých patrech ruské politiky. Na přelomu milénia stál u politického vzestupu Putina a během jeho prezidentského působení zastával nejvyšší pozice ve velkých státních podnicích.
V závěru roku 2020 byl jmenován zvláštním prezidentovým představitelem pro vztahy s mezinárodními organizacemi pro dosažení cílů udržitelného rozvoje, připomněla agentura TASS.
Odejděte z Ruska, vyzval francouzské firmy ukrajinský prezident
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil ve středu k francouzským zákonodárcům. Vyzval tamní firmy, aby okamžitě opustily ruský trh. Obléhaný Mariupol a jeho vybombardovanou nemocnici přirovnal k francouzskému Verdunu, který byl dějištěm jedné z největších bitev první světové války.
Zelenskyj ve své řeči vyjmenoval několik konkrétních firem, například automobilku Renault nebo potravinářský řetězec Auchan, které podle něj mají odejít z Ruska. „Musí přestat financovat ruskou válečnou mašinérii, vraždění dětí a žen, znásilňování. Hodnoty mají vyšší cenu než zisky,“ prohlásil.
„Víte dobře, co se děje na Ukrajině, proč se to děje a kdo za to může,“ řekl ve francouzském parlamentu. Stejně jako v projevech k jiným zahraničním parlamentům i zde apeloval na místní reálie, konkrétně na francouzské národní heslo volnost, rovnost, bratrství. „Aby svoboda vyhrála, musí být dobře vyzbrojená,“ řekl Zelenskyj a požádal o další pomoc. Kromě toho i o minutu ticha k uctění památky obětí války na Ukrajině.
V parlamentu během projevu seděli dva ze tří poslanců, kteří kandidují na prezidenta Francie. Krajně pravicová kandidátka na prezidentku Marine Le Penová se sice původně omluvila, po kritice ale svůj program přeorganizovala a v sále nakonec byla. Zelenského poslouchal i krajně levicový Jean-Luc Mélenchon. Komunistický kandidát Fabien Roussel se kvůli úmrtí v rodině omluvil.
Zelenskyj po Japonsku požaduje embargo na ruské zboží
Ukrajinský prezident ve středu promluvil i k japonským zákonodárcům. Zemi vyzval, aby vystupňovala tlak na Moskvu a zavedla obchodní embargo na ruské zboží. V projevu k japonskému parlamentu také poděkoval Japonsku, že odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu a přijalo vůči Moskvě sankce.
„Zodpovědné státy se spojují, aby bránily mír. Jsem vděčný vaší zemi za její zásadový postoj v tomto historickém okamžiku, za skutečnou pomoc Ukrajině,“ řekl Zelenskyj. „Byli jste v Asii první, kdo doopravdy začal vyvíjet tlak na Rusko, aby obnovilo mír, kdo podpořil sankce vůči Rusku, a já vás žádám, abyste v tom pokračovali,“ dodal.
Japonsko se už dříve připojilo k zemím, které na Rusko za jeho vpád na Ukrajinu uvalily sankce. Nejnověji v pátek byly japonské sankce rozšířeny na 76 jednotlivců, sedm bank a 12 dalších institucí v Rusku. Postih zahrnuje lidi z ruské obrany a státního vývozce zbraní Rosoboronexport. Rusko následně oznámilo, že se kvůli sankcím rozhodlo pozastavit mírové rozhovory s Japonskem. Uzavření rusko-japonské mírové dohody dlouhodobě brání územní spor o část Kurilských ostrovů.
Scholz je nadále proti zákazu dovozu energií z Ruska
Německý kancléř Olaf Scholz ve středu znovu obhajoval dovoz energetických surovin z Ruska. Krátkodobě prý nevidí možnost, jak se bez těchto dodávek obejít. Německo přitom podle něj chce ukončit svou závislost na ruské ropě, plynu a uhlí. „Ale udělat to ze dne na den by znamenalo uvrhnout naši zemi a celou Evropu do recese,“ varoval při parlamentní debatě o rozpočtových výdajích.
„Ohroženy by byly statisíce pracovních míst. Celá průmyslová odvětví by se ocitla nad propastí,“ řekl kancléř. Už nyní podle něj uvalené sankce tvrdě dopadají na německé občany, a to nejen v podobě vysokých cen pohonných hmot. Scholz dodal, že jedná podle zásady, že sankce nesmí evropské státy zasáhnout tvrději než ruské vedení.
Německý kancléř ve středu také ujistil Ukrajinu německou solidaritou a odmítl zatažení NATO do války s Ruskem. Slyší prý hlasy těch, kteří požadují bezletovou zónu nebo vyslání mírových jednotek NATO na Ukrajinu, ale jakkoli je to těžké, Německo na to nepřistoupí.
Podle Scholze je nutné trvat na tom, že nesmí dojít k přímé konfrontaci mezi NATO a Ruskem, zdůraznil den před mimořádným aliančním summitem v Bruselu. „NATO se nestane stranou válečného konfliktu,“ ujistil kancléř, který také požadoval okamžité ukončení války. „Zbraně musí mlčet, a to ihned,“ řekl.
Scholz ve středu ocenil mimořádnou roli zemí jako Polsko, Česko nebo Slovensko při přijímání uprchlíků. Podle něj jsou vítáni i v Německu. Desetitisíce lidí podle něj otevřely nejen svá srdce, ale také své domy a byty. Německo zatím oficiálně přijalo více než 232 tisíc Ukrajinců.
