Nord Stream 2 není možné kvůli ruskému postupu povolit, řekl Scholz

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Oznámení přivítal Washington i Londýn, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovodu „příliš málo“. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o snahu propojit politiku s energetikou, Kreml rozhodnutí Německa lituje.

Řekl také, že ruské uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi. 

Produktovod Nord Stream 2, kterým má po dně Baltského moře z Ruska do Německa proudit plyn, je již hotov, povolení k provozu ale dosud německé úřady nevydaly.

„Dnes jsem požádal spolkové ministerstvo hospodářství, aby stáhlo stávající zprávu k analýze zásobovací bezpečnosti u Spolkové agentury pro sítě. Zní to možná technicky, ale je to nezbytný správně-právní krok, aby nyní produktovod nemohl získat certifikaci,“ řekl Scholz. „A bez této certifikace nemůže být Nord Stream 2 zprovozněn,“ doplnil.

8 minut
Brífink německého kancléře Scholze a irského premiéra Martina k situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Německý ministr hospodářství Robert Habeck na souběžné tiskové konferenci oznámil, že zprávu potřebnou ke schvalovacímu řízení pro Nord Stream 2 už stáhnul. Zároveň ujistil, že i bez plynovodu Nord Stream 2 je energetické zásobování Německa zajištěno. „Jak se ale vyvinou ceny, to nelze předvídat. Lze však očekávat, že konflikt může vést k dalšímu zdražení plynu,“ uvedl Habeck na dotaz novinářů, jak se odstavení produktovodu podepíše na cenách energií.

„Nedotknutelnost a neměnitelnost hranic stejně jako suverenita států je základem našeho poválečného pořádku,“ dodal Scholz. Tyto principy Rusko uznáním obou regionů na východě Ukrajiny porušilo, podotkl. Ruský prezident podle Scholze nyní vyčkává na provokaci, která by mu poskytla záminku k možnému obsazení celé Ukrajiny.

Plynovod Nord Stream 2
Zdroj: Wikipedia.org/nord-stream2.com

Nyní je podle německého kancléře na mezinárodním společenství, aby na toto „jednostranné, nepochopitelné a neoprávněné jednání“ ruského prezidenta reagovalo. Cílem musí být vyslat Rusku jasný signál, že takovéto chování nezůstane bez následků, míní kancléř. Západ proto připravuje soubor sankcí, jehož součástí bude i Nord Stream 2.

Stejný názor vyjádřil i irský premiér Martin. „Uznání separatistických oblastí na východě Ukrajiny bylo jasným porušením mezinárodního práva a překročením červené linie,“ řekl irský premiér.

Oznámení Německa o plynovodu Nord Stream 2 ocenil premiér Spojeného království Boris Johnson. Stejně tak krok vítá i Washington, uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. „S Německem jsme úzce konzultovali přes noc,“ uvedla. Spojené státy podle ní ještě v úterý navážou vlastními opatřeními.

Polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński německý přístup naopak zhodnotil jako nedostatečný. Řekl sice, že je „lepší než nic“, agresivnímu státu by však podle něj neměly být dodávány prostředky, informuje agentura Reuters. Evropské sankce by dle Kaczyńského měly zahrnovat oba plynovody Nord Stream a mířit by měly i na prezidenta Putina.

Kreml rozhodnutí Berlína lituje a doufá, že opatření je jen dočasné, řekl agentuře Interfax Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Ruská diplomacie zdůraznila, že jde o pokus propojit politiku s energetickou spoluprací Ruska a Evropy. Ta je trnem v oku Spojeným státům, uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Zrušení projektu může bolet Rusko i Německo

Německé ministerstvo hospodářství nyní podle Scholze podrobně zhodnotí zásobovací bezpečnost Německa. V úvahu připadá i další rozšíření možnosti dodávek plynu tak, aby Německo snížilo svou závislost na Rusku. Habeck uvedl, že nynější situace jasně dokládá důležitost záměru Evropy zbavit se závislosti na fosilních palivech a přejít k čistým a obnovitelným energetickým zdrojům.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v úterý vyzval Západ, aby nečekal na další vyostření situace v regionu a zavedl proti Rusku sankce, a to včetně úplného zastavení projektu plynovodu.

„Je třeba si ale uvědomit, že se na tomto projektu silně angažují některé evropské firmy, nejen z Německa, ale i Francie a Rakouska a podílejí se zhruba polovinou na celkových nákladech, které dosáhly v přepočtu přibližně čtvrt bilionu korun. Tyto firmy by o tyto prostředky pravděpodobně přišly a mohly by usilovat o náhradu soudní cestou u německé vlády,“ upozornil zahraniční zpravodaj České televize v Berlíně Martin Jonáš.

Hlavní toky plynu do Evropy
Zdroj: Wikipedia.org/ig.ft.com

Rekordně prázdné zásobníky

Podle zpravodaje by zastavení projektu plynovodu bylo krokem, který by tvrdě zasáhl ruskou ekonomiku, která je závislá na vývozu fosilních paliv. Problém by to byl ale i pro Německo, které se snaží získat plyn z jiných zdrojů, ale i přes probíhající jednání německé vlády o případných dodávkách zkapalněného zemního plynu z Kataru nebo Spojených států by nebylo pro Berlín jednoduché nahradit obří množství plynu, které je do Německa dodáváno z Ruska.

V současnosti jsou také zásoby zemního plynu v Německu rekordně nízké, zejména proto, že němečtí odběratelé podcenili nárůst spotřeby po skončení nejhorší fáze pandemie koronaviru a ekonomického útlumu, a neobjednali si u ruských dodavatelů dostatek plynu.

10 minut
Studio ČT24: Je Německo závislé na dodávkách ruského plynu?
Zdroj: ČT24

Problémem je také fakt, že část podzemních zásobníků zemního plynu, které jsou v Německu, vlastní ruská společnost Gazprom, a to včetně největšího zásobníku u města Rehden. Ten má normálně obsahovat asi 20 procent německých zásob zemního plynu, jde o jedno z největších zařízení svého druhu v západní Evropě. V současnosti je v něm zaplněno jen asi 3,5 procenta kapacity.

„Situace je skutečně vyhrocená, ale německé vládě hraje do karet mírný průběh zimy. Podle studie spolkové vlády, i kdyby v tuto chvíli Ruská federace zcela přestala dodávat do Německa zemní plyn, tak by země tuto topnou sezonu nějakým způsobem překonala,“ ubezpečuje Jonáš. 

Plynovod Nord Stream 2, který řada států včetně USA či Polska od počátku kritizovala, Scholz dlouhodobě označoval jako čistě soukromý hospodářský projekt. Od ledna již takový popis nepoužíval, zároveň ale budoucnost produktovodu nijak podrobně nekomentoval. Naopak německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková nijak netajila, že Nord Stream 2 může být nástrojem k potrestání Moskvy.

Projekt Nord Stream 2 byl kontroverzní už od svého počátku. Při jednáních s bývalou německou kancléřkou Angelou Merkelovou o ní Putin mluvil jako o „své rouře“. K největším kritikům patřily Spojené státy, Washington hrozil sankcemi i proti německým firmám. Otevřené výhrůžky s hlavičkou amerického Senátu dospěly až do poštovní schránky starosty německého přístavu, kde kotvily ruské lodě. „Hrozili, že pokud neukončíme podporu Nord Streamu 2, bude městská akciová společnost zničena,“ řekl v roce 2020 starosta města Sassnitz Frank Kracht.

Za dokončením plynovodu ale stály kromě většiny Němců i obchodní zájmy. Údajně ekologickou nadaci nechala zřídit premiérka spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Manuela Schwesigová, kde plynovod ústí. Stavba plynovodu pak běžela pod jménem nadace, čímž Schwesigová obešla americké sankce.

Svého vlivu využíval i bývalý kancléř Gerhard Schröder, který přešel do služeb Kremlu. Stal se předsedou dozorčí rady ruské společnosti Gazprom. Teprve poslední události na východě Ukrajiny přiměly jeho stranického kolegu Scholze, aby v úterý oznámil změnu kurzu ke kontroverznímu projektu.

Projekt může zůstat u ledu roky

Výhrady proti Nord Streamu 2 se podle energetického konzultanta ENA Jiřího Gavora týkaly jen omezeného počtu zemí EU. „Pochopitelné výhrady uplatňovalo zejména Polsko, mimo Evropskou unii Ukrajina, protože pro ně je to konkurenční projekt, který by znamenal alternativní trasu vůči plynovodům, za které inkasují tranzitní poplatky,“ poznamenal ve vysílání ČT24. Kritika mířila i z Pobaltí.

Gavor připomněl, že Německo na plynovod spoléhalo při plánování energetické transformace, kdy odstavuje jaderné a uhelné elektrárny. „Ze strany Německa je to opravdu velké gesto,“ řekl.

7 minut
Studio ČT24: Energetický konzultant Gavor k energetické situaci Evropy v době konfliktu
Zdroj: ČT24

Projekt podle něj zůstane dlouhou dobu zmražený. „Spíše to budou roky než měsíce,“ předpověděl Gavor. Důsledkem podle něj bude konec nadějí na snížení cen zemního plynu v Evropě. Pokud nedojde k další eskalaci napětí na východě Ukrajiny, nepředpokládá Gavor u současných dodávek plynu obtíže. Stávající plynovody vedoucí z Ruska podle něj zůstanou ve „stávajícím, mírně omezeném režimu“.

Pokud by však k omezení došlo, musela by dle Gavora Evropa odstoupit od ekologických aspektů výroby elektřiny. „Došlo by k vyššímu využívání pevných paliv. Uhelné elektrárny by určitě musely zvýšit svoji kapacitu, plynové elektrárny by naopak musely omezit svůj provoz,“ vylíčil. Alternativní dodavatelé by podle něj nebyli schopni ruský plyn plně nahradit.

Na napětí reagují trhy

Rusko je klíčovým dodavatelem plynu a ropy. Evropa je na ruském plynu závislá asi ze 40 procent, na ropě zhruba z 25 procent. „Aktuální situace na trhu s ropou je poměrně dramatická. Aktuálně severomořská ropa Brent zdražuje až k hranici 99 dolarů za barel, což je nejvyšší hodnota za posledních sedm let,“ řekl analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Jediným důvodem růstu cen je podle něj geopolitická situace na východě Ukrajiny. „Jakékoliv riziko omezení dodávek na světové trhy, zvláště v situaci, kdy je bilance na globálním ropném trhu opravdu napjatá, samozřejmě trhy berou velmi vážně a obávají se toho, co by mohlo dále nastat,“ doplnil. Podle makléře Wood & Company Lukáše Novotného lze také předpokládat zdražení ruského zemního plynu. 

Vývoz plynu a ropy z federace mohou využít západní země k tlaku na Rusko. Stejně tak ale může Rusko artikly využít proti Západu, a to například omezením dodávek do Evropy, upozornila redaktorka ČT Vanda Kofroňová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 26 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...