Ruské akcie kvůli vývoji kolem Ukrajiny prudce oslabují, situace ovlivňuje burzy po celém světě

Ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny v úterý opět prudce oslabují. Navazují tak na ztráty z předchozího dne. Pokles vykazovaly burzy v Asii i Evropě, pražská burza také klesla o více než dvě procenta. Vzrostla výrazně cena zlata a dalších drahých kovů, také hliníku a niklu.

Hlavní index moskevské burzy RTS krátce po zahájení obchodování ztrácel přes deset procent, později část ztrát smazal a krátce před 10:00 SEČ vykazoval pokles přibližně o sedm procent na 1122 bodů. Ruský rubl sestoupil vůči dolaru na nejnižší úroveň za téměř dva roky.

Jde o reakci na fakt, že ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal výnosy, kterými uznal nezávislost separatistické „Doněcké lidové republiky“ a „Luhanské lidové republiky“ ve východoukrajinském Donbasu. Zároveň nařídil ruské armádě, aby na jejich území zahájila „misi k zajištění míru“. Západní země postup Moskvy odsuzují a plánují nové sankce vůči Rusku.

Americký dolar se v úterý vůči rublu vyšplhal až na 80,97 RUB/USD, maximum od března 2020. Krátce před 10:00 SEČ si připisoval zhruba 0,6 procenta na 80,2 RUB/USD. Ruská centrální banka uvedla, že je připravena podniknout opatření k zajištění finanční stability, podrobnosti ale neposkytla.

Poklesu kurzu ruského rublu a cen akcií nezabránil ani výrazný nárůst cen ropy, která je hlavním exportním artiklem Ruska. „Směr trhu určí rozhodnutí Západu ohledně sankcí,“ uvedla v úterý ruská investiční banka Sinara.

Ceny zlata na devítiměsíčním maximu

Evropská unie v koordinaci se Spojenými státy a Velkou Británií chystá dosud největší soubor sankcí, které mají tvrdě zasáhnout klíčová odvětví ruského hospodářství.

Cena zlata je kvůli vyostřené situaci na Ukrajině poblíž devítiměsíčního maxima na 1910 dolarech (asi 41 290 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cena kovu, který investoři více nakupují v časech nejistoty, by se podle analytiků nyní mohla přiblížit hranici 1920 USD/oz. 

Cena zlata k okamžitému dodání se ráno dostala až nad 1913 dolarů, a byla tak nejvýše od 1. června loňského roku. „Tím, že se situace ve východní Evropě den ze dne podle všeho zhoršuje, je velmi málo důvodů v tuto chvíli zlato vnímat negativně,“ citovala agentura Reuters analytika Jeffreyho Halleye ze společnosti OANDA.

„S ohledem na zvyšující se napětí mezi Ruskem a Ukrajinou zdražilo zlato za posledních 14 dní o šest procent. Zlato plní svým charakterem jak pojistku proti inflaci, tak slouží především jako bezpečný přístav pro finanční úspory při zvyšujícím se mezinárodním politickém napětí,“ uvedl spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek.

Vzhledem k tomu, že se situace na Ukrajině každým dnem zhoršuje, cena zlata poroste i nadále, doplnil analytik společnosti Golden Gate CZ Marek Brávník. Růst podporují také rostoucí stagflační tlaky po celém světě, což je situace, kterou ještě zhorší masivní západní sankce vůči Rusku, pokud se pro ně západní politici rozhodnou. Stagflací se rozumí výraznější růst cen při stagnaci ekonomiky.

Na několikaletá maxima se kvůli obavám ze zhoršení plynulosti dodávek vyšplhaly i ceny hliníku a niklu. „Hliník a nikl nadále vypadají dobře vzhledem k tomu, že jakékoli sankce budou pravděpodobně zacíleny tam, kde to bude nejvíce bolet – na vývoz komodit,“ uvedla makléřská společnost Marex.

„V blízkém až střednědobém horizontu se ceny hliníku budou pravděpodobně pohybovat na vyšší trajektorii, ale věci se mohou uklidnit, jakmile (americký prezident Joe) Biden a (ruský prezident Vladimir) Putin dosáhnou dohody o Ukrajině,“ citovala agentura Reuters generálního ředitele společnosti Kalkine Kunala Sawhneyho.

Zdražují i další drahé kovy. Cena stříbra dopoledne přidávala 0,9 procenta na 24,25 dolaru, cena platiny vykazovala růst o 0,7 procenta a palladium o 0,5 procenta.

Akcie v Evropě

Akcie v Evropě také oslabují, kvůli vývoji na východě Ukrajiny zahájily obchodování propadem zhruba o 1,9 procenta a jsou nejníže za sedm měsíců. Navazují tak na vývoj v Asii, kde hlavní akciové indexy rovněž citelně oslabily. Investory znepokojují vyhlídky na tvrdé sankce proti Rusku a jejich dopady i na firmy v jiných zemích. Ztrácejí automobilky či banky, silně klesají akcie v Německu.

Panevropský index STOXX Europe 600 po úvodním propadu později ztráty zmírnil a krátce před 9:30 SEČ se pohyboval kolem 449,9 bodu. Proti předchozímu dni tak odepisoval přibližně 1,1 procenta a poklesem zahájil už čtvrtý den po sobě. Indikátor sleduje vývoj na burzách v 17 zemích Evropy, včetně například Británie a Polska. 

Od začátku ledna, kdy index STOXX Europe 600 vystoupil na rekord, už odepsal kolem deseti procent. Celkový propad ale v úterý mírnily akcie ropných společností, kterým prospívá silný růst cen ropy na světových trzích. Surovina zdražuje kvůli obavám, že napětí mezi Ruskem a Západem by mohlo zkomplikovat plynulost dodávek.

Výrazně klesají akcie v Německu, které je považováno za zranitelnější než jiné země v Evropě. Hlavní index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem po zahájení odepisoval asi 2,2 procenta, než ztráty zmírnil na 1,6 procenta a nacházel se kolem 14 495 bodů. Německo má na Ruskou federaci silné obchodní vazby, zejména co se dodávek plynu týče. Navíc v indexu DAX chybějí energetické firmy, které by celkový propad indexu mírnily tak jako v některých jiných zemích, třeba v Británii.

Index londýnské burzy FTSE 100 po zahájení ztrácel 1,2 procenta, později ale ztrátu zmírnil asi na půl procenta a pohyboval se kolem 7448 bodů. Index pařížské burzy CAC 40 počáteční ztrátu zmírnil na 0,8 procenta a nacházel se v blízkosti 6733 bodů.

Část investorů místo akcií teď preferuje zlato a státní dluhopisy, které považují za bezpečnější místo pro své peníze v dobách nejistoty. Důležité podle analytiků bude, jak tvrdé sankce vůči Rusku oznámí Evropská unie a Spojené státy.

Pražská burza

Pražská burza v úterý po otevření klesla o víc než dvě procenta, část ztrát už ale smazala. Oslabuje také česká měna k euru i dolaru. Vyplývá to z informací na internetových stránkách pražské burzy a údajů na serveru Patria Online. Pražský akciový trh a koruna zřejmě reagují na další nárůst napětí ve vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou.

Index pražské burzy PX v pondělí klesl o 2,25 procenta na 1402,41 bodu a byl to jeho nejvýraznější denní pokles za posledních 14 měsíců. V úterý po otevření burza odepisovala další 2,3 procenta, kolem 9:30 ztrátu snížila na zhruba 1,41 procenta a index PX se pohyboval kolem 1383 bodů.

Ztrácí také česká měna, kterou investoři řadí mezi riziková aktiva a tradičně oslabuje, pokud na trhu vládne nervozita. Kolem 9:30 proti pondělnímu závěru byla koruna k euru i dolaru slabší zhruba o desetník na 24,46 Kč/EUR a 21,61 Kč/USD.

Asijské akcie

Asijské akcie v úterý také výrazně oslabují. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 klesl o 1,71 procenta a obchodování zakončil na 26.449,61 bodu. Hlavní index šanghajské burzy Shanghai Composite kolem 8:30 SEČ ztrácel zhruba procento.

„Rizika kolem Ukrajiny vzala obrat k horšímu,“ uvedl analytik Makoto Kikuči ze společnosti Myojo Asset Management. „Neočekávalo se, že by se napětí příliš vystupňovalo, dokud bude existovat prostor pro dialog mezi Spojenými státy a Ruskem. Pokud však tento prostor přestane existovat, mohl by index Nikkei klesnout pod hranici 26 tisíc bodů,“ řekl Masahiro Jamaguči z firmy SMBC Trust Bank. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
Právě teď

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
21:48Aktualizovánopřed 55 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...