Ruské akcie kvůli vývoji kolem Ukrajiny prudce oslabují, situace ovlivňuje burzy po celém světě

Ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny v úterý opět prudce oslabují. Navazují tak na ztráty z předchozího dne. Pokles vykazovaly burzy v Asii i Evropě, pražská burza také klesla o více než dvě procenta. Vzrostla výrazně cena zlata a dalších drahých kovů, také hliníku a niklu.

Hlavní index moskevské burzy RTS krátce po zahájení obchodování ztrácel přes deset procent, později část ztrát smazal a krátce před 10:00 SEČ vykazoval pokles přibližně o sedm procent na 1122 bodů. Ruský rubl sestoupil vůči dolaru na nejnižší úroveň za téměř dva roky.

Jde o reakci na fakt, že ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal výnosy, kterými uznal nezávislost separatistické „Doněcké lidové republiky“ a „Luhanské lidové republiky“ ve východoukrajinském Donbasu. Zároveň nařídil ruské armádě, aby na jejich území zahájila „misi k zajištění míru“. Západní země postup Moskvy odsuzují a plánují nové sankce vůči Rusku.

Americký dolar se v úterý vůči rublu vyšplhal až na 80,97 RUB/USD, maximum od března 2020. Krátce před 10:00 SEČ si připisoval zhruba 0,6 procenta na 80,2 RUB/USD. Ruská centrální banka uvedla, že je připravena podniknout opatření k zajištění finanční stability, podrobnosti ale neposkytla.

Poklesu kurzu ruského rublu a cen akcií nezabránil ani výrazný nárůst cen ropy, která je hlavním exportním artiklem Ruska. „Směr trhu určí rozhodnutí Západu ohledně sankcí,“ uvedla v úterý ruská investiční banka Sinara.

Ceny zlata na devítiměsíčním maximu

Evropská unie v koordinaci se Spojenými státy a Velkou Británií chystá dosud největší soubor sankcí, které mají tvrdě zasáhnout klíčová odvětví ruského hospodářství.

Cena zlata je kvůli vyostřené situaci na Ukrajině poblíž devítiměsíčního maxima na 1910 dolarech (asi 41 290 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cena kovu, který investoři více nakupují v časech nejistoty, by se podle analytiků nyní mohla přiblížit hranici 1920 USD/oz. 

Cena zlata k okamžitému dodání se ráno dostala až nad 1913 dolarů, a byla tak nejvýše od 1. června loňského roku. „Tím, že se situace ve východní Evropě den ze dne podle všeho zhoršuje, je velmi málo důvodů v tuto chvíli zlato vnímat negativně,“ citovala agentura Reuters analytika Jeffreyho Halleye ze společnosti OANDA.

„S ohledem na zvyšující se napětí mezi Ruskem a Ukrajinou zdražilo zlato za posledních 14 dní o šest procent. Zlato plní svým charakterem jak pojistku proti inflaci, tak slouží především jako bezpečný přístav pro finanční úspory při zvyšujícím se mezinárodním politickém napětí,“ uvedl spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek.

Vzhledem k tomu, že se situace na Ukrajině každým dnem zhoršuje, cena zlata poroste i nadále, doplnil analytik společnosti Golden Gate CZ Marek Brávník. Růst podporují také rostoucí stagflační tlaky po celém světě, což je situace, kterou ještě zhorší masivní západní sankce vůči Rusku, pokud se pro ně západní politici rozhodnou. Stagflací se rozumí výraznější růst cen při stagnaci ekonomiky.

Na několikaletá maxima se kvůli obavám ze zhoršení plynulosti dodávek vyšplhaly i ceny hliníku a niklu. „Hliník a nikl nadále vypadají dobře vzhledem k tomu, že jakékoli sankce budou pravděpodobně zacíleny tam, kde to bude nejvíce bolet – na vývoz komodit,“ uvedla makléřská společnost Marex.

„V blízkém až střednědobém horizontu se ceny hliníku budou pravděpodobně pohybovat na vyšší trajektorii, ale věci se mohou uklidnit, jakmile (americký prezident Joe) Biden a (ruský prezident Vladimir) Putin dosáhnou dohody o Ukrajině,“ citovala agentura Reuters generálního ředitele společnosti Kalkine Kunala Sawhneyho.

Zdražují i další drahé kovy. Cena stříbra dopoledne přidávala 0,9 procenta na 24,25 dolaru, cena platiny vykazovala růst o 0,7 procenta a palladium o 0,5 procenta.

Akcie v Evropě

Akcie v Evropě také oslabují, kvůli vývoji na východě Ukrajiny zahájily obchodování propadem zhruba o 1,9 procenta a jsou nejníže za sedm měsíců. Navazují tak na vývoj v Asii, kde hlavní akciové indexy rovněž citelně oslabily. Investory znepokojují vyhlídky na tvrdé sankce proti Rusku a jejich dopady i na firmy v jiných zemích. Ztrácejí automobilky či banky, silně klesají akcie v Německu.

Panevropský index STOXX Europe 600 po úvodním propadu později ztráty zmírnil a krátce před 9:30 SEČ se pohyboval kolem 449,9 bodu. Proti předchozímu dni tak odepisoval přibližně 1,1 procenta a poklesem zahájil už čtvrtý den po sobě. Indikátor sleduje vývoj na burzách v 17 zemích Evropy, včetně například Británie a Polska. 

Od začátku ledna, kdy index STOXX Europe 600 vystoupil na rekord, už odepsal kolem deseti procent. Celkový propad ale v úterý mírnily akcie ropných společností, kterým prospívá silný růst cen ropy na světových trzích. Surovina zdražuje kvůli obavám, že napětí mezi Ruskem a Západem by mohlo zkomplikovat plynulost dodávek.

Výrazně klesají akcie v Německu, které je považováno za zranitelnější než jiné země v Evropě. Hlavní index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem po zahájení odepisoval asi 2,2 procenta, než ztráty zmírnil na 1,6 procenta a nacházel se kolem 14 495 bodů. Německo má na Ruskou federaci silné obchodní vazby, zejména co se dodávek plynu týče. Navíc v indexu DAX chybějí energetické firmy, které by celkový propad indexu mírnily tak jako v některých jiných zemích, třeba v Británii.

Index londýnské burzy FTSE 100 po zahájení ztrácel 1,2 procenta, později ale ztrátu zmírnil asi na půl procenta a pohyboval se kolem 7448 bodů. Index pařížské burzy CAC 40 počáteční ztrátu zmírnil na 0,8 procenta a nacházel se v blízkosti 6733 bodů.

Část investorů místo akcií teď preferuje zlato a státní dluhopisy, které považují za bezpečnější místo pro své peníze v dobách nejistoty. Důležité podle analytiků bude, jak tvrdé sankce vůči Rusku oznámí Evropská unie a Spojené státy.

Pražská burza

Pražská burza v úterý po otevření klesla o víc než dvě procenta, část ztrát už ale smazala. Oslabuje také česká měna k euru i dolaru. Vyplývá to z informací na internetových stránkách pražské burzy a údajů na serveru Patria Online. Pražský akciový trh a koruna zřejmě reagují na další nárůst napětí ve vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou.

Index pražské burzy PX v pondělí klesl o 2,25 procenta na 1402,41 bodu a byl to jeho nejvýraznější denní pokles za posledních 14 měsíců. V úterý po otevření burza odepisovala další 2,3 procenta, kolem 9:30 ztrátu snížila na zhruba 1,41 procenta a index PX se pohyboval kolem 1383 bodů.

Ztrácí také česká měna, kterou investoři řadí mezi riziková aktiva a tradičně oslabuje, pokud na trhu vládne nervozita. Kolem 9:30 proti pondělnímu závěru byla koruna k euru i dolaru slabší zhruba o desetník na 24,46 Kč/EUR a 21,61 Kč/USD.

Asijské akcie

Asijské akcie v úterý také výrazně oslabují. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 klesl o 1,71 procenta a obchodování zakončil na 26.449,61 bodu. Hlavní index šanghajské burzy Shanghai Composite kolem 8:30 SEČ ztrácel zhruba procento.

„Rizika kolem Ukrajiny vzala obrat k horšímu,“ uvedl analytik Makoto Kikuči ze společnosti Myojo Asset Management. „Neočekávalo se, že by se napětí příliš vystupňovalo, dokud bude existovat prostor pro dialog mezi Spojenými státy a Ruskem. Pokud však tento prostor přestane existovat, mohl by index Nikkei klesnout pod hranici 26 tisíc bodů,“ řekl Masahiro Jamaguči z firmy SMBC Trust Bank. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34AktualizovánoPrávě teď

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 32 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 34 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 54 mminutami

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 4 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 5 hhodinami
Načítání...