Ruské akcie kvůli vývoji kolem Ukrajiny prudce oslabují, situace ovlivňuje burzy po celém světě

Ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny v úterý opět prudce oslabují. Navazují tak na ztráty z předchozího dne. Pokles vykazovaly burzy v Asii i Evropě, pražská burza také klesla o více než dvě procenta. Vzrostla výrazně cena zlata a dalších drahých kovů, také hliníku a niklu.

Hlavní index moskevské burzy RTS krátce po zahájení obchodování ztrácel přes deset procent, později část ztrát smazal a krátce před 10:00 SEČ vykazoval pokles přibližně o sedm procent na 1122 bodů. Ruský rubl sestoupil vůči dolaru na nejnižší úroveň za téměř dva roky.

Jde o reakci na fakt, že ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal výnosy, kterými uznal nezávislost separatistické „Doněcké lidové republiky“ a „Luhanské lidové republiky“ ve východoukrajinském Donbasu. Zároveň nařídil ruské armádě, aby na jejich území zahájila „misi k zajištění míru“. Západní země postup Moskvy odsuzují a plánují nové sankce vůči Rusku.

Americký dolar se v úterý vůči rublu vyšplhal až na 80,97 RUB/USD, maximum od března 2020. Krátce před 10:00 SEČ si připisoval zhruba 0,6 procenta na 80,2 RUB/USD. Ruská centrální banka uvedla, že je připravena podniknout opatření k zajištění finanční stability, podrobnosti ale neposkytla.

Poklesu kurzu ruského rublu a cen akcií nezabránil ani výrazný nárůst cen ropy, která je hlavním exportním artiklem Ruska. „Směr trhu určí rozhodnutí Západu ohledně sankcí,“ uvedla v úterý ruská investiční banka Sinara.

Ceny zlata na devítiměsíčním maximu

Evropská unie v koordinaci se Spojenými státy a Velkou Británií chystá dosud největší soubor sankcí, které mají tvrdě zasáhnout klíčová odvětví ruského hospodářství.

Cena zlata je kvůli vyostřené situaci na Ukrajině poblíž devítiměsíčního maxima na 1910 dolarech (asi 41 290 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cena kovu, který investoři více nakupují v časech nejistoty, by se podle analytiků nyní mohla přiblížit hranici 1920 USD/oz. 

Cena zlata k okamžitému dodání se ráno dostala až nad 1913 dolarů, a byla tak nejvýše od 1. června loňského roku. „Tím, že se situace ve východní Evropě den ze dne podle všeho zhoršuje, je velmi málo důvodů v tuto chvíli zlato vnímat negativně,“ citovala agentura Reuters analytika Jeffreyho Halleye ze společnosti OANDA.

„S ohledem na zvyšující se napětí mezi Ruskem a Ukrajinou zdražilo zlato za posledních 14 dní o šest procent. Zlato plní svým charakterem jak pojistku proti inflaci, tak slouží především jako bezpečný přístav pro finanční úspory při zvyšujícím se mezinárodním politickém napětí,“ uvedl spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek.

Vzhledem k tomu, že se situace na Ukrajině každým dnem zhoršuje, cena zlata poroste i nadále, doplnil analytik společnosti Golden Gate CZ Marek Brávník. Růst podporují také rostoucí stagflační tlaky po celém světě, což je situace, kterou ještě zhorší masivní západní sankce vůči Rusku, pokud se pro ně západní politici rozhodnou. Stagflací se rozumí výraznější růst cen při stagnaci ekonomiky.

Na několikaletá maxima se kvůli obavám ze zhoršení plynulosti dodávek vyšplhaly i ceny hliníku a niklu. „Hliník a nikl nadále vypadají dobře vzhledem k tomu, že jakékoli sankce budou pravděpodobně zacíleny tam, kde to bude nejvíce bolet – na vývoz komodit,“ uvedla makléřská společnost Marex.

„V blízkém až střednědobém horizontu se ceny hliníku budou pravděpodobně pohybovat na vyšší trajektorii, ale věci se mohou uklidnit, jakmile (americký prezident Joe) Biden a (ruský prezident Vladimir) Putin dosáhnou dohody o Ukrajině,“ citovala agentura Reuters generálního ředitele společnosti Kalkine Kunala Sawhneyho.

Zdražují i další drahé kovy. Cena stříbra dopoledne přidávala 0,9 procenta na 24,25 dolaru, cena platiny vykazovala růst o 0,7 procenta a palladium o 0,5 procenta.

Akcie v Evropě

Akcie v Evropě také oslabují, kvůli vývoji na východě Ukrajiny zahájily obchodování propadem zhruba o 1,9 procenta a jsou nejníže za sedm měsíců. Navazují tak na vývoj v Asii, kde hlavní akciové indexy rovněž citelně oslabily. Investory znepokojují vyhlídky na tvrdé sankce proti Rusku a jejich dopady i na firmy v jiných zemích. Ztrácejí automobilky či banky, silně klesají akcie v Německu.

Panevropský index STOXX Europe 600 po úvodním propadu později ztráty zmírnil a krátce před 9:30 SEČ se pohyboval kolem 449,9 bodu. Proti předchozímu dni tak odepisoval přibližně 1,1 procenta a poklesem zahájil už čtvrtý den po sobě. Indikátor sleduje vývoj na burzách v 17 zemích Evropy, včetně například Británie a Polska. 

Od začátku ledna, kdy index STOXX Europe 600 vystoupil na rekord, už odepsal kolem deseti procent. Celkový propad ale v úterý mírnily akcie ropných společností, kterým prospívá silný růst cen ropy na světových trzích. Surovina zdražuje kvůli obavám, že napětí mezi Ruskem a Západem by mohlo zkomplikovat plynulost dodávek.

Výrazně klesají akcie v Německu, které je považováno za zranitelnější než jiné země v Evropě. Hlavní index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem po zahájení odepisoval asi 2,2 procenta, než ztráty zmírnil na 1,6 procenta a nacházel se kolem 14 495 bodů. Německo má na Ruskou federaci silné obchodní vazby, zejména co se dodávek plynu týče. Navíc v indexu DAX chybějí energetické firmy, které by celkový propad indexu mírnily tak jako v některých jiných zemích, třeba v Británii.

Index londýnské burzy FTSE 100 po zahájení ztrácel 1,2 procenta, později ale ztrátu zmírnil asi na půl procenta a pohyboval se kolem 7448 bodů. Index pařížské burzy CAC 40 počáteční ztrátu zmírnil na 0,8 procenta a nacházel se v blízkosti 6733 bodů.

Část investorů místo akcií teď preferuje zlato a státní dluhopisy, které považují za bezpečnější místo pro své peníze v dobách nejistoty. Důležité podle analytiků bude, jak tvrdé sankce vůči Rusku oznámí Evropská unie a Spojené státy.

Pražská burza

Pražská burza v úterý po otevření klesla o víc než dvě procenta, část ztrát už ale smazala. Oslabuje také česká měna k euru i dolaru. Vyplývá to z informací na internetových stránkách pražské burzy a údajů na serveru Patria Online. Pražský akciový trh a koruna zřejmě reagují na další nárůst napětí ve vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou.

Index pražské burzy PX v pondělí klesl o 2,25 procenta na 1402,41 bodu a byl to jeho nejvýraznější denní pokles za posledních 14 měsíců. V úterý po otevření burza odepisovala další 2,3 procenta, kolem 9:30 ztrátu snížila na zhruba 1,41 procenta a index PX se pohyboval kolem 1383 bodů.

Ztrácí také česká měna, kterou investoři řadí mezi riziková aktiva a tradičně oslabuje, pokud na trhu vládne nervozita. Kolem 9:30 proti pondělnímu závěru byla koruna k euru i dolaru slabší zhruba o desetník na 24,46 Kč/EUR a 21,61 Kč/USD.

Asijské akcie

Asijské akcie v úterý také výrazně oslabují. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 klesl o 1,71 procenta a obchodování zakončil na 26.449,61 bodu. Hlavní index šanghajské burzy Shanghai Composite kolem 8:30 SEČ ztrácel zhruba procento.

„Rizika kolem Ukrajiny vzala obrat k horšímu,“ uvedl analytik Makoto Kikuči ze společnosti Myojo Asset Management. „Neočekávalo se, že by se napětí příliš vystupňovalo, dokud bude existovat prostor pro dialog mezi Spojenými státy a Ruskem. Pokud však tento prostor přestane existovat, mohl by index Nikkei klesnout pod hranici 26 tisíc bodů,“ řekl Masahiro Jamaguči z firmy SMBC Trust Bank. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 1 hhodinou

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 4 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 7 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 8 hhodinami
Načítání...