Diplomaté

Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, která podle ní využívá akademiky k získávání informací.

V zahraniční a bezpečnostní politice Česka v současnosti není přednějšího úkolu, než pokračující podpora Ukrajiny, řekl českým velvyslancům prezident Petr Pavel. Neúspěch ruské agrese na Ukrajině je podle něj v zájmu Česka. V pondělí vedoucí zastupitelských úřadů zahájili svoji tradiční celotýdenní poradu v Černínském paláci.

Česko navrhuje Evropské unii omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem. Vyjádření šéfa diplomacie poskytl mluvčí ministerstva Daniel Drake. O českém návrhu předtím informoval list Financial Times (FT).

Kanada vyhostila čínského diplomata kvůli údajnému zastrašování kanadského opozičního poslance Michaela Chonga, který dlouhodobě kritizuje přístup čínských úřadů k etnické menšině Ujgurů. Čína v reakci na to oznámila vyhoštění vedoucí kanadského konzulátu v Šanghaji. Peking nevyloučil další odvetná opatření.

Polské úřady zabavily školu ruského velvyslanectví ve Varšavě, podle polského ministerstva zahraničí budova patří polskému státu, informovala agentura Reuters. Ruská diplomacie krok polských úřadů označila za flagrantní porušení mezinárodní úmluvy o diplomatických vztazích a uvedla, že to nezůstane bez tvrdé reakce. Ruská státní gentura TASS napsala, že polské úřady daly personálu školy čas do 19:00 moskevského času (18:00 SELČ), aby budovu školy opustil.

Rakousko se rozhodlo vyhostit čtyři ruské diplomaty. Dva z nich působili na ruském velvyslanectví a jednali v rozporu s diplomatickým statusem, uvedlo rakouské ministerstvo zahraničí. Další dva působili na ruském stálém zastoupení při OSN a porušili pravidla dojednaná mezi Rakouskem a OSN. Diplomaté musí rakouské území opustit do 8. února. Ruské ministerstvo zahraničí později sdělilo, že chystá „adekvátní odpověď“.

Ukrajinský Lvov je důležitým místem pro ty, kdo prchají před válkou, a teď i křižovatka těch, kteří se vracejí zpátky. Nejvíce jich míří na západní Ukrajinu, do měst se tam vrací běžný život. Přes tvrdé boje na východě země začíná na západě obnova toho, co válka zničila. Do země se taky vrátili čeští diplomaté.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

I pokud by zpráva k Vrběticím na Hradě byla skartována omylem, mohl být porušen zákon. V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Policie to podle ní musí vyšetřit. Podle bývalého šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) je překvapivé, že se na veřejnosti objevují informace z vnitřního chodu prezidentské kanceláře.

Policie podle zdrojů Českého rozhlasu Radiožurnálu a Respektu prověřuje, zda Hrad skartoval tajnou zprávu BIS o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích. Policisty podle nich původně zajímalo, zda tajnou zprávu neviděl někdo z pracovníků prezidentské kanceláře, kdo nemá bezpečnostní prověrku. Když chtěli dokument vidět, vyšlo najevo, že byl zřejmě skartován. Hrad odmítl, že by při nakládání s tajnými dokumenty jakkoli pochybil. Prezidentská kancelář také zpochybnila, že by hlava státu dostala do rukou dokument o Vrběticích až deset dnů po doručení. Stalo se tak s šestidenním odstupem. Údajnou skartací by se měl zabývat i sněmovní bezpečnostní výbor.

Odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu nemusel skončit chaosem a krveprolitím u bran kábulského letiště. Podle bývalého amerického velvyslance při NATO Kurta Volkera stačilo lépe koordinovat postup mezi členy koalice a donutit Taliban splnit požadavky, ke kterým se sám zavázal. Finální výsledek tak podle něj může působit jako projev slabosti a neochoty použít sílu. O afghánské lekci Západu, situaci na Ukrajině nebo vztazích s Ruskem hovořil s Kurtem Volkerem člen zahraniční redakce ČT24 Jan Šilhan.

Pro část zachráněných afghánských spolupracovníků České republiky si za dramatických okolností došli čeští vojáci přímo na kontrolní stanoviště Talibanu. Jejich propuštění s taliby několik hodin vyjednával velitel ochranného týmu Vojenské policie KAMBA. Příběh přinesla agentura ČTK.

Z Česka zatím odletěla méně než polovina z diplomatů a zaměstnanců ruského velvyslanectví vyhoštěných z Česka kvůli kauze Vrbětice. Výjezdní příkaz obdrželo 123 ruských občanů, kteří mají do půlnoci z pondělí na úterý opustit ČR. Třicet z nich má diplomatický pas a zbytek služební. Informovalo o tom mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová s odkazem na informace ministerského konzulárního odboru.

V pátek 5. dubna 1991 se zástupci Svazu kurdských studentů pokusili v rámci povolené manifestace předat své požadavky zástupcům Irácké republiky. Následovala vzrušená debata, která skončila zákrokem pracovníků ambasády proti studentům. Během incidentu došlo ke střelbě. V reakci na tento incident vyhostilo Československo čtyři zaměstnance irácké ambasády. Při předání oficiální nóty označil velvyslanec toto rozhodnutí za nespravedlivé.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Itálie okamžitě vyhostí dva ruské diplomaty v souvislosti s podezřením ze špionáže, oznámil ministr zahraničí Luigi di Maio. Stalo se tak poté, co v úterý večer policie zadržela kapitána italského námořnictva při tajné schůzce s jedním z vojenských diplomatů ruského velvyslanectví. Zatčení se uskutečnilo v momentě, kdy italský důstojník předával ruskému diplomatovi tajné informace, informovaly agentury. Ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad událostí politování.

Skupina ruských diplomatů s rodinami musela využít na cestě ze Severní Koreje neobvyklý způsob dopravy. Kvůli omezením spojeným s pandemií koronaviru urazila poslední kilometr přes ruské hranice na ručně tlačené drezíně, napsal server BBC s odkazem na vyjádření ruského ministerstva zahraničí.

Evropská unie rozšíří sankce proti ruským představitelům kvůli uvěznění opozičního lídra Alexeje Navalného a potlačování demonstrací na jeho podporu. Shodli se na tom ministři zahraničí členských zemí. Na sankční seznam mají přibýt jména čtyř lidí, mimo jiné ruského generálního prokurátora. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell novinářům sdělil, že sankce budou vůbec poprvé zavedeny s využitím nového globálního sankčního režimu EU.

Pokud německý soud zjistí, že Rusko nařídilo vraždu Čečence s gruzínským pasem Zelimchana Changošviliho, k níž došlo loni v Berlíně, musí Moskva počítat s odpovídající německou reakcí. Po jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem to řekl šéf německé diplomacie Heiko Maas. V souvislosti s Changošviliho vraždou v pondělí vypovědělo Slovensko tři Rusy. Lavrov podle agentury Interfax naznačil, že Bratislava jednala pod vlivem Spojených států.

Dva ruští diplomaté, jež Česko vyhostilo v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým komunálním politikům, Prahu opustí v neděli. V sobotu to agentuře TASS řekl Michail Brjuchanov, náměstek šéfa ruské vládní agentury Rossotrudničestvo, pro niž diplomaté pracují. Šéf ruské civilní rozvědky Sergej Naryškin jejich vyhoštění nazval „odpornou a podlou provokací“ ze strany českých úřadů.

Česko se podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) v tuto chvíli nechystá vypovědět ruské diplomaty. Řekl to v Otázkách Václava Moravce v reakci na článek týdeníku Respekt, který před týdnem napsal, že do Česka dorazil pracovník ruských tajných služeb vybavený jedem ricin. Policejní ochranu kvůli tomu mají tři pražští komunální politici. Podle Havlíčka se záležitost musí nejprve důkladně prošetřit. Předseda Pirátů Ivan Bartoš označil vládní přístup za vágní a zdrženlivý. Předseda KSČM Vojtěch Filip vážnost rizika zpochybňuje.