Policie podle zdrojů Českého rozhlasu Radiožurnálu a Respektu prověřuje, zda Hrad skartoval tajnou zprávu BIS o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích. Policisty podle nich původně zajímalo, zda tajnou zprávu neviděl někdo z pracovníků prezidentské kanceláře, kdo nemá bezpečnostní prověrku. Když chtěli dokument vidět, vyšlo najevo, že byl zřejmě skartován. Hrad odmítl, že by při nakládání s tajnými dokumenty jakkoli pochybil. Prezidentská kancelář také zpochybnila, že by hlava státu dostala do rukou dokument o Vrběticích až deset dnů po doručení. Stalo se tak s šestidenním odstupem. Údajnou skartací by se měl zabývat i sněmovní bezpečnostní výbor.
Policii zajímalo, jestli prezidentovi lidé bez prověrky viděli tajný dokument, zřejmě je však skartován, uvedly ČRo a Respekt
Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář uvedl, že na Hradě zasahovali policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Podle tří zdrojů, na které odkazují Český rozhlas a Respekt, chtěli odebrat otisky prstů nebo stopy DNA z tajné zprávy Bezpečnostní informační služby o vyšetřování výbuchů ve Vrběticích. Nedostali ji a dozvěděli se, že byla skartována.
„Ke skartaci se asi omylem připletl dokument v utajovaném režimu D (důvěrné), a to zpráva o Vrběticích,“ uvedl zdroj z prezidentova okolí. Ředitel Knihovny Václava Havla, někdejší hradní mluvčí a bývalý velvyslanec Michael Žantovský na Twitteru poznamenal, že utajované dokumenty na Hradě spravuje tajná spisovna a jejich skartace podléhá přísnému skartačnímu řádu. „Omylem dokument skartovat nejde. Někdo tu překročil zákon,“ domnívá se.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl na dotaz České televize, že nemá informaci, zda tajný dokument hradní kancelář opravdu zlikvidovala. „Z ministerské funkce vyznávám princip, že se nezajímám nadstandardně o žádné trestněprávní úkony, které policie dělá. Nemám v této chvíli ani potvrzeno, zda se ta informace zakládá na pravdě,“ řekl.
Policie se nyní zřejmě bude zabývat tím, zda nebyl skartováním tajné zprávy porušen zákon. Údajnou skartaci hodlá řešit i sněmovní bezpečnostní výbor. Jeho předsedu Pavla Žáčka (ODS) požádal lidovecký poslanec Šimon Heller o svolání mimořádné schůze, a to za účasti zástupců Bezpečnostní informační služby a policie. Žáček chce bod přidat na čtvrteční zasedání. „A pozveme navíc zástupce Národního bezpečnostního úřadu,“ napsal na Twitteru.
K tajným materiálům se nedostal nikdo, kdo neměl, tvrdí Hrad
Kancelář prezidenta republiky (KPR) odmítla, že by jakkoli pochybila. „V KPR přicházejí do styku s utajovanými dokumenty výhradně osoby disponující odpovídající bezpečnostní prověrkou a s písemnostmi je manipulováno v zabezpečených oblastech,“ stojí v jejím tiskovém vyjádření. Nebyl skartován „žádný spis určený k archivaci“, tvrdí Hrad, i když připustil, že na přelomu listopadu a prosince „byly skartovány vyřazené utajované písemnosti z minulých let, přes 500 čísel jednacích“.
Zda byl skartován i konkrétní dokument týkající se vyšetřování vrbětických výbuchů, však Hrad neupřesnil. „Osobně jsem se nikdy s materiálem mimo mou bezpečnostní způsobilost nesetkal, neseznámil se, ani k tomu nebyl nikdy žádný důvod,“ řekl Mynář Respektu. Rozhlasu sdělil, že se nebude konkrétně k dokumentům o Vrběticích vyjadřovat.
Vedoucí bezpečnostního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jan Novák uvedl, že likvidaci starých spisů provádějí vždy pověření lidé a o skartaci je vyhotoven písemný protokol. „Skartovány jsou písemnosti z předchozích let v řádu stovek čísel jednacích,“ dodal. Podle redaktora Respektu Ondřeje Kundry není jasné, zda má policie k dispozici záznam o skartaci dokumentu o Vrběticích. Připomněl, že likvidaci tajného dokumentu může povolit původce zprávy, v tomto případě tedy BIS.
Vratislav Mynář v pátek obvinil policii, že se informace o skartaci tajného dokumentu a o zájmu detektivů o něj do médií dostaly od ní, přestože Respekt a Radiožurnál citovaly i zdroje z Hradu. „Příslušné instituce by měly věnovat pozornost nezákonným únikům neveřejných a utajovaných informací od orgánů činných v trestním řízení a zpravodajských služeb,“ konstatoval vedoucí kanceláře.
Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej pouze oznámil, že policie k prověřování dění na Hradě nebude poskytovat žádné informace.
Prezident si zprávu přečetl šest dnů po doručení
Tajnou zprávu o údajném podílu Ruské vojenské zpravodajské služby GRU dostala prezidentská kancelář loni v dubnu krátce předtím, než informace zveřejnila vláda. Deník N loni v květnu uvedl, že dokument ležel na Hradě deset dní, než se s ním seznámil sám prezident Miloš Zeman, a není jasné, zda o zprávě v té době vůbec věděl.
I to nyní hradní kancelář odmítla, přiznala však, že trvalo několik dnů, než se dopis od BIS prezidentovi dostal do rukou. Doručen byl podle prohlášení kanceláře loni 7. dubna a prezidentovi předán 13. dubna, přičemž z těchto šesti dnů připadaly dva na víkend. „Byl řádně zapsán a oznámen Sekretariátu prezidenta republiky. Pak byl uzamčen v certifikovaném úschovném objektu tajné spisovny,“ ujistila kancelář.
V muničním areálu Vrbětice explodovaly v roce 2014 dva sklady. Při prvním výbuchu v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý výbuch následoval v prosinci téhož roku. Loni v dubnu oznámili tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že za exploze byli zodpovědní příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Rusko zapojení do explozí odmítá. Česko a Rusko si v důsledku toho vzájemně vypověděly velké množství diplomatů, Moskva nakonec přistoupila na paritu jejich počtu.
