Vrbětice

Policisté se snaží přilákat do svých řad nováčky, nábor se ale v některých krajích nedaří. Problém není v počtu zájemců, ale v tom, že nezvládnou projít náročným přijímacím řízením. Policie proto zaměřila svou pozornost už na žáky na základních a středních školách, nasměrovat je chce hlavně ke studiu bezpečnostních oborů.

Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany, napsala na síti X přesně deset let po první explozi Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) v den výročí vrbětických událostí zdůraznil, že zlu se nesmí ustupovat, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pro změnu varoval před ruskou rozpínavostí. Prezident Petr Pavel hovořil o aktu státního terorismu a Rusko označil za bezpečnostní hrozbu.

Hostem pořadu Interview ČT24 byl senátor a předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta. Vyjádřil zklamání z výsledků krajských voleb, v nichž Přísaha nezískala žádný mandát. Příčiny neúspěchu si hnutí podle senátora musí vyhodnotit. Šlachta popsal i probíhající vyjednávání s uskupením Motoristé sobě o případné spolupráci pro nadcházející parlamentní volby. „Zatím je to padesát na padesát, že spolu půjdeme,“ sdělil. Kromě krajských a parlamentních voleb se vyjádřil také ke svému vstupu do senátorského klubu hnutí ANO či k platům politiků.

Deset let po výbuchu ve Vrběticích zůstávají v místních vzpomínky. Lidé by ale podle místostarostky Vlachovic, pod které spadají i Vrbětice, Miroslavy Zoubkové (nestr.) chtěli zapomenout. Z obce se ale podle ní nikdo kvůli nepříjemným vzpomínkách neodstěhoval, naopak přicházejí mladé rodiny, staví nové domy. Lidi v obcích kolem skladů podle starosty Lipové Miloslava Svárovského (nez.) trápí ale například to, že nebyly odstraněny všechny následky událostí. Obce poukazují na to, že v částech vrbětického areálu a hlavně za jeho hranicemi stále není provedený hloubkový pyrotechnický průzkum.

Přesně před deseti lety došlo k prvnímu ze dvou velkých výbuchů munice ve Vrběticích. Exploze a následný požár zničily 16. října 2014 sklad číslo šestnáct, v němž bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo dvanáct, v němž bylo 98 tun materiálu a který měl taktéž pronajatý Imex. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.

Největší teroristický útok na území Česka, po kterém zůstali dva mrtví čeští občané a miliardové škody, zůstane bez trestu. Po letech se přišlo na to, že výbuch muničních skladů ve Vrběticích měli na svědomí důstojníci ruské tajné služby GRU. Útok ale letos skončil bez obvinění. Reportéři ČT zjistili, že vyšetřování provázely zásadní spory mezi policií a dozorujícím státním zástupcem. Ten neumožnil policistům provést domovní prohlídku u lidí podezřelých ze spolupráce s GRU, manželů Šapošnikových, kteří v celém případu hráli zásadní roli. Natáčely Jana Neumannová a Adéla Paclíková.

Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU, informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Administrativně-technický pracovník českého velvyslanectví v Moskvě, kterému Rusové hrozili trestním stíháním kvůli podle nich nelegálnímu dovozu léků, byl vyhoštěn. Tento týden se vrátil do Česka, uvedl server iROZHLAS.cz, Radiožurnál a deník Právo. Léky vezl podle Černínského paláce se souhlasem ministerstva zahraničních věcí k rukám tehdejšího českého chargé d’affaires Jiřího Čisteckého. Diplomat tehdy stál v čele zastupitelského úřadu v Rusku, od října se stane novým velvyslancem v Německu. Případ podle resortu neovlivní Čisteckého nadcházející misi v Berlíně.

Chybějící důkazy i spekulace – to vytýká žalobce usnesení, kterým policie obvinila Elenu Šapošnikovou v kauze výbuchů skladů ve Vrběticích. Podle kriminalistů měla mimo jiné zajistit doklady k návštěvě skladů dvěma ruským agentům, kteří výbuchy údajně způsobili. Podle státního zástupce Martina Malůše ale vyšetřovatelé nepopsali, jak přesně Šapošniková návštěvu agentů zařídila. Jejich práce je podle něj místy spekulativní a chybí důkazy. I proto její stíhání zrušil a případ odložil. Malůš to napsal do dokumentu, který ČT získala.

Reakcí na hybridní útoky musí být zveřejnění závěrů z vyšetřování, ale také adekvátní odveta, jinak si protivník dovolí podobnou akci uskutečnit znovu. V Interview ČT24 to uvedl končící velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Ruskou taktikou je zasít v lidech nejistotu, odkud útok přijde a zda je systém dokáže ochránit, upozornil diplomat. Za zdravou reakci na hybridní hrozby považuje snahu zacelit díry v bezpečnostní oblasti.

Státní zástupce odložil stíhání Eleny Šapošnikové v kauze výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Manželku obchodníka a bývalého ruského vojáka Nikolaje Šapošnikova obvinili policisté ze špionáže, dozorující žalobce Martin Malůš ale její stíhání zrušil a kauzu odložil. Malůš to ČT napsal s tím, že žena se nedopustila trestného činu. Manželé Šapošnikovi podle policie zajistili doklady k návštěvě skladů dvěma agentům ruské vojenské rozvědky GRU, kteří výbuchy způsobili. Šapošnikovi zapojení do explozí opakovaně odmítli.

Ostravská firma Imex Group neuspěla s ústavní stížností poté, co se u soudů neúspěšně domáhala odškodnění za negativní výroky bývalého ministra financí a pozdějšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Pronesl je v pořadu České televize Otázky Václava Moravce po explozi muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Sklady měla firma v pronájmu. Ústavní soud stížnost zamítl. Podle soudce zpravodaje Jana Wintra měl Babišův projev patřičný pravdivostní základ a osoba působící ve veřejném prostoru a ve věcech veřejného zájmu musí snést vyšší míru kritiky. Advokát firmy Radek Ondruš po vyhlášení řekl, že se ještě obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Jednou z vyšetřovacích verzí případu zadržení podezřelého muže z Jižní Ameriky je podle informací Otázek Václava Moravce spojitost se žhářskými útoky v Polsku. Za sabotážemi podle tamních představitelů stojí Rusko. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová v pořadu řekla, že ji tato možnost nepřekvapuje. Bývalý předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (SOCDEM) podotkl, že ruský vládce Vladimir Putin takové útoky avizoval a Česko podle něj na sebe svými kroky přitahuje pozornost. Někdejší předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) zase připomněl, že zapojení Ruska je prozatím jen spekulace.

Na otázku, zda byla agentkou ruské vojenské rozvědky GRU, odpovídá Elena Šapošniková, kterou v Řecku vyzpovídali Reportéři ČT, rázně: „Ne, já vůbec nevím, kde se nachází, prosím vás. Proč bych to dělala, v životě jsem nebyla ruským občanem.“ Dostupné informace mimo jiné české policie, která výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích dlouho vyšetřovala, ukazují na to, že právě Šapošniková byla pro ruské agenty, kteří měli za explozemi stát, klíčovým kontaktem a spojkou. Dokonce měla poměrně krátce po výbuších obdržet nejvyšší ruské vyznamenání. Natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Policie podezřívá Elenu Šapošnikovou ze špionáže v souvislosti s výbuchy ve Vrběticích. Žena posílala informace důstojníkovi ruské vojenské rozvědky GRU, který podle policie velel pachatelům útoků. Reportéři ČT Šapošnikovou navštívili v jejím řeckém sídle. V rozhovoru odmítla jakoukoli spolupráci s GRU. O důstojníkovi Andreji Averjanovi si prý myslela, že je pouze obchodník.

Policie pátrá po Andreji Averjanovovi. Je to generál ruské vojenské rozvědky GRU – velitel jednotky podezřelé z naplánování a realizace výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích. Averjanov je nicméně v Rusku, které již žádost české policie o spolupráci při vyšetřování vrbětických explozí odmítlo.

Výbuch skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé, způsobilo velmi pravděpodobně nástražné zařízení poté, co pracovníci otevřeli bednu na paletě s municí, napsal v úterý web Seznam Zprávy s odkazem na policejní usnesení o odložení případu. Policisté v úterý v tiskové zprávě uvedli, že považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde Rusko vojensky operovalo. Kriminalisté nemohli zahájit trestní stíhání, protože se podezřelí pohybují v Rusku, které s českou policií odmítlo spolupracovat.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V roce 2014 při něm zemřeli dva lidé. Policie vyšetřování zastavila, protože podezřelí jsou v Rusku, které s českou stranou odmítlo spolupracovat. Kriminalisté tak nemůžou zahájit jejich trestní stíhání. Podle policie je ale prokázané, že za explozemi stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. To potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka ocenil práci NCOZ i potvrzení, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská rozvědka.

Prezident Petr Pavel chce o situaci v areálu ve Vlachovicích-Vrběticích na Zlínsku jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministry. V částech areálu a zejména za jeho hranicemi není téměř po deseti letech po výbuších v muničních skladech provedený hloubkový pyrotechnický průzkum. Jednou z možností by mohlo být, že by jej udělaly specializované firmy, řekl prezident, který ráno vrbětický areál navštívil. O věci chce jednat s premiérem i ministry. Svou dvoudenní návštěvu kraje ukončí debatou s občany ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti.

Vláda ve středu rozšířila sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet také schválil další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí nebo novelu vysokoškolského zákona. Informaci, že ministři jednali o obsazení velvyslaneckého postu v Moskvě, Fiala s ohledem na režim utajení komentovat nechtěl.

Vláda se zabývá obsazením velvyslaneckého postu v Moskvě. Jde o citlivé téma, zvlášť vzhledem ke stavu česko-ruských vztahů v posledních letech. Diplomatickou roztržku spustilo zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojení agenti ruských tajných služeb. Vzájemné vztahy pak dále zhoršila ruská invaze na Ukrajinu.

Zemřel Nikolaj Šapošnikov, kterého policie prověřovala v souvislosti s výbuchy v muničním areálu ve Vrběticích. On sám nicméně zapojení do operace, kterou české orgány přičítají ruským tajným službám, odmítal. O Šapošnikovově úmrtí informovaly Český rozhlas Radiožurnál a server iRozhlas.

Městský soud v Praze rozhodl, že se server Seznam Zprávy musí omluvit za nepravdy a dezinterpretace, které v roce 2022 uveřejňoval v článcích o europoslanci a advokátovi Stanislavu Polčákovi (STAN) a jeho právním zastupování obcí a občanů zasažených výbuchy muničních skladů ve Vrběticích. Informaci sdělil sám Polčák. Podle šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka soud nezpochybnil podstatu kauzy, vyčíslení jedné z odměn ale podle něj označil za „nepřiměřené zjednodušení“. Proti rozsudku podá server dovolání. Polčák na síti X následně označil reakci serveru za „úsměvnou“, věří ale, že svou povinnost web splní.

Česko navrhuje Evropské unii omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem. Vyjádření šéfa diplomacie poskytl mluvčí ministerstva Daniel Drake. O českém návrhu předtím informoval list Financial Times (FT).