Vrbětice strana 2 z 5

Česko navrhuje Evropské unii omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem. Vyjádření šéfa diplomacie poskytl mluvčí ministerstva Daniel Drake. O českém návrhu předtím informoval list Financial Times (FT).

Z éry Miloše Zemana nelze dohledat celou řadu podkladů k důležitým rozhodnutím, jako byly milosti, jmenování soudců či generálů. Podle svědectví některé klíčové dokumenty zřejmě vůbec nevznikaly. „Nejsem archivář a nevím, co na Hradě chybí,“ odpověděl bývalý prezident Zeman na dotaz Reportérů ČT. Případu se věnovaly Barbora Loudová a Zuzana Černá.

Ukrajinské bezpečnostní složky mají důkazy o zapojení ruských zpravodajských služeb do výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, kde byly uloženy zbraně určené pro Ukrajinu. S odvoláním na ukrajinské vyšetřovatele a tajnou službu SBU to napsala agentura Ukrinform. Ruští agenti podle nich měli na svědomí i explozi skladu zbraní ve městě Svatove v Luhanské oblasti.

Společnost Imex Group s konečnou platností nevysoudila odškodnění za výroky bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) po explozích muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Dovolání odmítl Nejvyšší soud, řekla Marcela Pröllerová, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2, který se sporem zabýval jako první instance. Nejvyšší soud rozhodoval neveřejně, plné odůvodnění zatím nezpřístupnil. Firma žádala kvůli Babišovým výrokům patnáct milionů korun od státu. Právník firmy Radek Ondruš řekl, že ve sporu budou pokračovat.

Samosprávy letos hospodaří s výjimečným přebytkem. Po prvním pololetí je to 61 miliard, to je nejvíc za poslední dekádu. Podle ministerstva financí za tím stojí hlavně vyšší daňové příjmy a obce i kraje vybízí k tomu, aby peníze proinvestovaly. Totéž doporučuje i opozice. Svaz měst a obcí nicméně poznamenává, že do konce roku se přebytky tak jako tak sníží.

Bulharský premiér Nikolaj Denkov v pondělí uvedl, že nedělní výbuch v muničním skladu vlastněném zbrojařem Emilijanem Gebrevem má zřejmě na svědomí cizí aktér. Jeho kabinet zároveň zpřísnil bezpečnostní opatření ve všech vojenských zařízeních v zemi. Sofia minulý týden oznámila, že pošle Ukrajině vojenskou pomoc a zapojí se do společného paktu Evropské unie o dodávkách munice. Gebrev měl uskladněné zbraně také v moravských Vrběticích v říjnu 2014, kdy tam vybuchly muniční sklady. České úřady podezírají z exploze příslušníky ruské vojenské rozvědky GRU.

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.

Bývalý prezident Miloš Zeman žádal před koncem ve funkci vládu dvakrát o abolici, která může zastavit trestní stíhání. Zeman to uvedl v rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnil deník Mladá fronta Dnes (MfD). Obě žádosti se podle Zemana týkaly jeho tehdejšího kancléře Vratislava Mynáře. V minulosti Zeman popíral, že by o abolice usiloval. V rozhovoru tvrdí, že nelhal. Podle něj žádosti o abolice popřel, protože se média neptala konkrétně na abolici pro Mynáře. Nynější Zemanovo vyjádření se ale opět liší od vyjádření ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který dříve řekl serveru Seznam Zprávy, že Zeman chtěl abolici v kauzách Mynáře a bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka.

Česká republika nyní nemá šanci podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) vymoci miliardu, kterou stát požaduje po Ruské federaci za výbuchy ve Vrběticích. Ministr to připustil v rozhovoru pro pořad Týden v politice. On sám prý nepochybuje o tom, že za výbuchy stála ruská vojenská zpravodajská služba (GRU). V rozhovoru také řekl, že ministerstvo nadále pracuje na českém sankčním seznamu.

Koaliční poslanci mají dost podpisů pro návrh na vznik vyšetřovací komise. Ta by měla řešit kauzy týkající se fungování Kanceláře prezidenta republiky během obou volebních období bývalého prezidenta. Opozice ji považuje za zbytečnou.

Kauzou úniku utajovaných informací z Pražského hradu se začal zabývat Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Prověřuje podezření na spáchání přestupku. ČT to potvrdil mluvčí úřadu Jaromír Kadlec. Případ vyšetřovali kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), kteří ho loni odložili. Podali ale oznámení kvůli možnému přestupku. Kauza mimo jiné souvisí i se skartací utajované zprávy o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích.

Europoslanec Stanislav Polčák obnovil po osmi měsících své členství ve vládním hnutí STAN. Podle vyjádření na Twitteru doložil, že s kauzou kolem pražského dopravního podniku nemá nic společného. Polčák pozastavil členství v hnutí loni v červnu kvůli známosti s obviněným v kauze korupce v pražském dopravním podniku a lobbistou Michalem Redlem. Kvůli kontaktům s Redlem tehdy rezignoval také ministr školství Petr Gazdík (STAN).

Okolí bývalého prezidenta Miloše Zemana bylo strukturálním, v mnoha ohledech možná bezpečnostním problémem. Informace Deníku N, podle kterého Zeman na nedávné schůzce v Lánech požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která se týkala dotační kauzy jeho kancléře Vratislava Mynáře a dalšího případu spojeného s Hradem, jsou vyvrcholením Zemanova stylu prezidentování, který byl mocenský a ochranářský vůči svému vlastnímu okolí. V Otázkách Václava Moravce to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Se Zemanovou žádostí má problém i místopředseda ANO Karel Havlíček, podle něj není v pořádku, pokud hlava státu použije do té doby nevyužívaný nástroj k pomoci jednomu ze svých blízkých spolupracovníků.

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v listopadu odložili vyšetřování kvůli možnému ohrožení utajovaných informací v Kanceláři prezidenta republiky (KPR). Případ souvisí se skartací utajované zprávy o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích. NCOZ nyní připravuje oznámení příslušnému správnímu úřadu ohledně spáchání možného přestupku, řekl bez podrobností na jednání sněmovního bezpečnostního výboru ředitel NCOZ Jiří Mazánek.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) se začal zabývat utajovanými dokumenty, ve kterých prezident Miloš Zeman požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis k abolici. České televizi to řekl mluvčí úřadu Jaromír Kadlec. NBÚ zkoumá, zda Hrad utajil dokumenty oprávněně, momentálně čeká na jeho vyjádření. Prezidentská kancelář eviduje dva dopisy, ve kterých Zeman žádal premiéra o spolupodpis k abolici. Podle informací Deníku N chtěl prezident zastavit prověřování dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků.

Městský soud v Praze v minulém týdnu zamítl žalobu firmy Imex Group ohledně výroku bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) po explozích muničních skladů Imexu ve Vrběticích na Zlínsku. Informují o tom pondělní Hospodářské noviny (HN). Babiš v prosinci 2014 v pořadu ČT Otázky Václava Moravce tvrdil, že Imex je kontroverzní, že obdobným problémům jako ve Vrběticích čelil podnik i v Bulharsku a že vyvážel zbraně do Konga navzdory embargu. Podle Imexu Babiš lhal a firmu svými výroky poškodil. Společnost se za to u soudu domáhala odškodnění 15 milionů korun od státu.

V areálu ve Vrběticích na Zlínsku by mělo vznikat pro českou armádu asi deset tisíc ručních granátů měsíčně. Výroba v objektu Vojenského technického ústavu (VTÚ) by mohla začít do konce letošního roku či do dvanácti měsíců od podpisu smlouvy, který se předpokládá v únoru. Informoval o tom ředitel úseku muničních systémů Vojenského technického ústavu výzbroje a munice (VTÚVM) Michal Frejlich.

Prezident Miloš Zeman loni v létě podle informací Deníku N žádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodepsání takzvané abolice, která by znemožnila zahájit případná trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků. Premiér ale Zemanovi nevyhověl a abolici odmítl podepsat. Informace Deníku N potvrdily České televizi i dva zdroje z Úřadu vlády.

Starostové v okolí muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku nesouhlasí se záměrem vyrábět v tomto místě ruční granáty. Společnost Colt CZ Defence Solutions by měla do roku 2027 dodat české armádě munici vyrobenou mimo jiné tady za až 413 milionů korun. Starostové tvrdí, že po výbuších v muničních skladech v roce 2014 byli ujišťováni, že výbušniny se do tohoto regionu už nikdy nevrátí. Současné plány s vedením obcí údajně nikdo nekomunikoval. Výroba granátů by tam měla začít ve druhém čtvrtletí letošního roku. Řekl to obchodní a marketingový ředitel státního podniku Vojenský technický ústav (VTÚ) Petr Kovář.

Ministerstvo vnitra uložilo pokutu šedesát tisíc korun Kanceláři prezidenta republiky (KPR) za vedení spisové služby. Na pokutu upozornil v úterý Český rozhlas Radiožurnál. V případu šlo i o skartaci dvou utajovaných dokumentů. Pochybení zjistila Národní centrála proti organizovanému zločinu, jejíž detektivové kontrolovali, jestli někdo neoprávněně nemanipuloval se zprávou o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. O pokutě rozhodl už v září Národní archiv – Hrad se ale odvolal a resort vnitra sankci o třetinu snížil. Hrad opakovaně odmítl, že by porušil zákon.

Před osmi lety vybuchl druhý muniční sklad ve Vrběticích. Při první explozi v říjnu 2014 zahynuli dva lidé. Obyvatelé okolních obcí se několikrát evakuovali. Následovala nejnáročnější a nejnákladnější bezpečnostní akce v dějinách Česka. A nakonec se z incidentu stal zlomový okamžik pro česko-ruské vztahy.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě informuje o ruském agentovi s vazbami na české novináře a politiky. Využíval je podle kontrarozvědky k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků nebo medializaci témat, která jsou v souladu se zájmy Ruska. Za zpravodajskou hrozbu označuje zpráva BIS i Čínu. V dokumentu se také uvádí, že dezinformace neměly velký dopad na loňské sněmovní volby.

Obvodní soud pro Prahu 2 znovu zamítl žalobu firmy Imex Group kvůli výrokům Andreje Babiše (ANO) po explozích muničních skladů ve Vrběticích. Na dotaz ČT to bez dalších podrobností uvedla mluvčí soudu Marcela Pröllerová. Firma žádá po státu odškodnění patnáct milionů korun za Babišova slova, která ji údajně poškodila. Soudy už dříve žalobě nevyhověly, případ ale po dovolání společnosti částečně otevřel Nejvyšší soud. Rozhodnutí není pravomocné.

V kauze Vrbětice založili čeští detektivové společný vyšetřovací tým s britskými policisty, zjistili Reportéři ČT. Propojí se tak informace z vyšetřování výbuchu ve Vrběticích a útoku na bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v Salisbury, ze kterých jsou podezřelí agenti ruské tajné služby GRU Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin.