Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.
„Vzhledem k tomu, co se děje, je správné nakonec zapojit rozum: dneska se lze vrátit (do Ruska), ale zítra – při té hysterii, která je vybičována v západní Evropě – tomu tak už být nemusí,“ zdůraznil Volodin.
Ruští občané dosud žijící v západních zemích by se po vyjádření českého prezidenta měli podle Volodina nutně zamyslet „kam to odjeli, co našli a co je čeká“.
Podle ruského serveru Meduza nejsou k dispozici oficiální údaje o tom, kolik Rusů po rozpoutání války proti Ukrajině v únoru 2022 odjelo do ciziny. Neoficiálně se hovoří o stovkách tisíc.
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gref uvedl, že Pavlovy výroky jsou politováníhodné a vyjadřují míru nenávisti, která vůči Rusku nyní vládne na západě Evropy. „Přenechám to na jeho svědomí a na soudu českého lidu, jehož je prezidentem,“ řekl Gref podle ruské státní agentury TASS. „Můžeme kvůli tomu jen vyjádřit politování.“
V rozhovoru, který stanice RFE/RL zveřejnila ve čtvrtek, se Pavel vyslovil pro to, aby Rusové žijící v západních zemích podléhali přísnějšímu dohledu než v minulosti, „protože jsou občané země, která vede agresivní válku“. Situaci přirovnal k „přísnému dohledovému režimu“, v němž za druhé světové války žili Japonci ve Spojených státech. „To je jednoduše cena války,“ dodal Pavel s tím, že přísnější dohled by měly uplatňovat zejména tajné služby.
USA za druhé světové války preventivně deportovaly více než sto tisíc amerických Japonců do internačních táborů. Vláda ve Washingtonu se za tento čin později oficiálně omluvila a dotčeným nabídla finanční odškodnění.
Pavlova mluvčí Markéta Řeháková už v pátek pro RFE/RL odmítla, že by prezident vyzýval k umísťování Rusů do internačních táborů či k jakémukoli jejich pronásledování. Přísný dohledový režim by se neměl vztahovat na každého jednotlivého ruského občana, ale na ty, u nichž jsou „rizikové faktory“, uvedla mluvčí.
Cílem odkazu na japonské občany žijící v USA za druhé světové války bylo ukázat, že „restriktivní opatření vůči občanům nepřátelských zemí nejsou ničím novým a byla přijímána i v minulosti, i když tvrdším způsobem“, napsala Řeháková. Prezident neřekl, že by taková opatření měla být přijata nyní, a v žádném případě „neměl na mysli internaci či jakýkoli druh pronásledování“, dodala mluvčí.
V nedělním diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News Pavel odmítl, že by vyzýval ke sledování každého ruského občana na území České republiky, bezpečnostní složky by ovšem podle něj měly sledovat, co se v ruské komunitě děje. Zároveň připomněl výbuch muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, ze kterého české tajné služby podezřívají příslušníky ruské tajné služby GRU.
