Samosprávy letos hospodaří s výjimečným přebytkem. Po prvním pololetí je to 61 miliard, to je nejvíc za poslední dekádu. Podle ministerstva financí za tím stojí hlavně vyšší daňové příjmy a obce i kraje vybízí k tomu, aby peníze proinvestovaly. Totéž doporučuje i opozice. Svaz měst a obcí nicméně poznamenává, že do konce roku se přebytky tak jako tak sníží.
„Jak má státní rozpočet vyšší příjmy, tak mají vyšší příjmy obce a kraje a současně i vyšší transfery neboli dotace na územní samosprávy. To je hlavní důvod tak vysokého přebytku,“ vysvětluje naplněnou kasu samospráv ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Podle samotných obcí je navíc štědrá bilance dočasná. „Příjmy na účty nabíhají hlavně z daně z nemovitostí, které nám už do konce roku nabíhat nebudou. Teď nás čekají ty největší platby,“ doplňuje výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.
Příjmy samosprávy používají k tomu, aby pokračovaly jak v investicích, tak ve snižování zadlužení. Například jihomoravský Vyškov investoval do rekonstrukce ulice Na Hraničkách 22 milionů korun.
„Investujeme do infrastruktury do výstavby rodinných domů. Tohle všechno děláme, ale pořád se snažíme odložit si nějaký balíček na budoucnost, která nás čeká,“ popsal starosta města Karel Jurka (ODS). Zhruba dvacetitisícové město se dlouhodobě snaží hospodařit s přebytky. Aktuálně má našetřeno asi 194 milionů.
Investujte, zní od vlády i opozice
Koalice s opozicí se vzácně shodují na tom, že obce by peníze měly investovat – mimo jiné proto, aby jejich úspory neztrácely hodnotu kvůli růstu cen. „Zejména v letech, kdy je bohužel vysoká inflace, platí, že je lepší peníze investovat, než je nechat ležet na běžném účtu,“ řekl ministr Stanjura. „Ať finance proinvestují. Tím pomohou ekonomické aktivitě našeho státu. To prostě potřebujeme,“ poradila šéfka poslanců ANO a exministryně státní kasy Alena Schillerová.
„Chápu, kam vláda míří: Zapojujte přebytky, aby peníze byly v oběhu,“ reaguje vyškovský starosta. „Nám se ale dlouhodobě vyplatilo šetřit.“
Ekonomicky se daří i dalším samosprávám. V roce 2013 byl přebytek obcí a krajů 32 miliard, letos je to téměř dvojnásobek. Zatímco řadě obcí se daří, třeba v Pramenech na Chebsku je tomu právě naopak. Do zásadních potíží obec dostal neúspěšný investiční plán na stáčírnu minerálních vod. Stát pomohl bezúročnou půjčkou. Prameny mají třicetimilionový dluh. Ročně splácí 800 tisíc korun.
„Obec dvacet let nemohla dělat investice díky tomu obřímu dluhu, teď pomalu začínáme s různými obnovami, co je tady potřeba. Aktuálně nás čeká oprava střechy na obecních dílnách,“ uvedla starostka obce Prameny Michala Málková (ANO).
Ve velkém teď utrácí i například pět vesnic na Zlínsku, které před dvěma lety dostaly odškodnění za útrapy spojené s explozemi muničních skladů ve Vrběticích. Dohromady jde o 350 milionů. Teď přicházejí dlouho odkládané investice.
Opravy se například dočká silnice z Haluzic do Vlachovic, ze které těžká technika udělala prakticky tankodrom. Bude stát 25 milionů, hejtmanství je zaplatí právě z odškodnění. Peníze dostaly i vesnice kolem skladů, nejvíc obdržely Vlachovice, a to 116 milionů korun.
Úsporný balíček
Samospráv se brzy dotkne také konsolidační balíček, který má zmírnit schodky státního rozpočtu. Koalice počítá třeba s tím, že vyšší daň z nemovitosti nakonec zůstane celá obcím. Výměnou za to ale přijdou zhruba o deset miliard z rozpočtového určení daní.
„Pokud to bude rozpočtově neutrální, to znamená, že obce zůstanou zhruba na svém, tak bych s tím souhlasil,“ sdělil místopředseda opozičního hnutí SPD Radim Fiala. „Za prvé to byl požadavek obcí samotných a za druhé je to výměna peněžních toků,“ podotkl místopředseda lidoveckých poslanců Michael Kohajda.
Všechny změny, které obsahuje konsolidační balíček, ale podle Svazu měst a obcí připraví samosprávy až o sto miliard ročně. „Pokud peníze mít nebudeme, nebudeme moct investovat, nebudeme moct podporovat spolkovou činnost, školy a školky,“ upozornila Vladyková. Svaz proto chce jednat i se senátory a prezidentem.
