Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, která podle ní využívá akademiky k získávání informací.
BIS: Rusko loni zůstávalo pro Česko hlavní hrozbou
Události: Bezpečnostní hrozby pro Česko (zdroj: ČT24)
„Snaha Ruska přepsat geopolitickou mapu světa a vybudovat ‚nový světový řád‘ je v současnosti největší hrozbou a zároveň největší výzvou pro světové společenství,“ sdělil ve zprávě ředitel BIS Michal Koudelka. Vedle konvenční války proti Ukrajině vede Rusko hybridní útoky proti Česku a dalším západním demokraciím. K útokům proti stabilitě, demokracii a svobodě využívá stále častěji moderní technologie.
Rusko představuje pro západní svět včetně Česka hrozbu přesahující konflikt na Ukrajině, upozornila BIS. „Ruské snahy o polarizaci veřejnosti, šíření dezinformací či sabotážní aktivity představují vážné bezpečnostní riziko, kterému se Česko bude muset věnovat i v předvídatelné budoucnosti,“ píše tajná služba.
Kontrarozvědka ve zprávě dále upozornila, že se Moskva snaží obnovit činnost špionů pod diplomatickým krytím. Využívá podle BIS dlouhodobé diplomatické akreditace i krátkodobá víza. Česko vyhostilo řadu ruských diplomatů po zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti tamních tajných služeb. Počet ruských diplomatů se snížil i po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva podle BIS kvůli tomu například přistoupila k tomu, že své špionážní a vlivové operace vede přímo z Ruska nebo ze spřátelených či neutrálních států.
Ruské tajné služby začaly podle BIS v posledních letech používat k verbování a řízení spolupracovníků komunikační aplikace, především Telegram. Při útocích se soustředí například na narušení distribuce pomoci Ukrajině. „Stejnému riziku jsou vystaveny i subjekty v Česku a stejně tak prvky naší kritické infrastruktury,“ stojí ve zprávě. Vysoké je podle BIS riziko vysílání takzvaných cestujících důstojníků či spolupracovníků ruských tajných služeb na české území.
Čína loví mezi akademiky
Kontrarozvědka se zaměřila i na nepřátelské aktivity Číny. Ta podle ní využívá české akademiky k získávání neveřejných informací i k orientaci v českém prostředí. K jejich vytipování a prvotnímu oslovení používá nejčastěji sociální síť LinkedIn. Tajné služby kvůli navázání kontaktu používají krycí profily zaměstnanců fiktivních konzultantských či headhunterských společností, nejčastěji se sídlem v Singapuru či Hongkongu. Od akademiků pak Čína žádá tvorbu zpráv a studií z oblastí, které vyhovují čínským politickým zájmům. „Studie představují zpravidla předstupeň k další spolupráci spočívající v dodání konkrétních informací,“ uvedla kontrarozvědka.
Dalším krokem bývá pozvání do Číny, která hradí veškeré náklady. Čína si tak vytváří síť osob, které se cítí být zemi zavázány a v budoucnu mohou být nakloněné podpoře čínských zájmů. „Pozvání cílí na bývalé i stávající politiky, zástupce státní správy i samosprávy, významné akademiky i významné podnikatele,“ ujasnila BIS.
Čína se dlouhodobě snaží o potírání jakýchkoliv informací, které poškozují její pověst „hegemona prosazujícího celosvětový mír a pořádek“, poznamenala BIS. Loni se rozvíjela spolupráce české a čínské mediální scény, výsledkem byla distribuce čínských pořadů hlavně do menších českých televizí. „Pořady slouží k ovlivnění vnímání Číny českou veřejností a zobrazují jen pozitivní stránku komunistického režimu,“ doplnila kontrarozvědka. V Česku monitoruje Čína jakékoliv akce, kde by se mohly objevit negativní komentáře o Číně, k podpoře utajovaných operací využívá svou místní komunitu.
Moderní technologie
Kontrarozvědka se ve své zprávě zabývá mimo jiné moderními technologiemi. Uživatelé chytrých telefonů, hodinek, ale i elektroautomobilů by podle ní měli věnovat při výběru zvýšenou pozornost tomu, zda přístroje nepochází ze zemí, jejichž politický režim a legislativa zvyšují možnost zneužití dat státní mocí. Rozvědka také podotkla, že loňský technologický pokrok v oblasti umělé inteligence umožnil rozšíření takzvaných deepfakes do běžného informačního prostoru.
Pozornost BIS věnovala rovněž extremistické scéně v Česku, která podle ní loni nepředstavovala významné riziko. Počet osob inklinujících k násilným projevům byl zanedbatelný, uvedla BIS. „Počet osob inklinujících k násilným projevům byl marginální. Potenciálně nebezpeční zůstávali sociálně neukotvení jedinci, u nichž hlavním motivem nenávistných projevů není ideologie, ale spíše fascinace násilím,“ stojí ve výroční zprávě.
Události, komentáře: Redaktor Respektu Jaroslav Spurný o výroční zprávě BIS (zdroj: ČT24)