Čína představuje velmi komplexní výzvu, řekl v rozhovoru ČTK nový český velvyslanec při NATO David Konecký. Summit NATO se podle něj příští rok vrátí k otázce další podpory Ukrajiny. Za jeden z významných výstupů z toho letošního červencového považuje shodu na nutnosti nového strategického přístupu vůči Rusku. Konecký chce usilovat o zvýšení počtu Čechů v aliančních vyšších manažerských pozicích a vysvětlovat fungování NATO veřejnosti.
Lídři aliančních zemí se ve společném prohlášení na červencovém summitu ve Washingtonu shodli, že Čína je „rozhodujícím aktérem“ podpory ruské agrese proti Ukrajině. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tehdy uvedl, že Peking umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo, a to prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky využívané v moderních zbraňových systémech.
Podle Koneckého šlo o velmi zásadní veřejné prohlášení. „Čína nechce být vnímána jako ten, kdo se na té agresi podílí, ale jako někdo, kdo se chce podílet na mírovém řešení,“ řekl velvyslanec.
Nedomnívá se ale, že by spojenci přemýšleli o případné eskalaci vztahů s asijskou velmocí. „Aliance současně dává najevo, že je připravena s Čínou mluvit, udržovat s ní komunikační kanály,“ ujistil.
„Ruská agrese je zlom, před který se nelze vrátit“
Zástupci aliančních zemí se na začátku července zároveň dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (kolem bilionu korun). Nenašli ale shodu ohledně plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jak navrhoval končící generální tajemník Stoltenberg.
„Ten 'krátkodobý závazek', který je vyslovený na jeden rok do příštího summitu, který bude v Haagu v červnu 2025, jako žádný problém nevnímám. Ani jako signál nějakého rozporu nebo slabosti nebo nějakých pochyb o tom, jestli budeme dál Ukrajinu podporovat,“ míní Konecký. „Na příštím summitu se k otázce, jestli 40 miliard je dostatečných, nebo není, jak má vypadat systém finanční podpory Ukrajiny, určitě vrátíme,“ zdůraznil.
Za jeden z klíčových výstupů červencového summitu NATO ve Washingtonu považuje Konecký shodu na nutnosti nového strategického přístupu vůči Rusku. Doporučení pro něj mají být prezentována před příštím summitem, který se uskuteční v červnu 2025 v Haagu.
Zásadní východisko, kterého bude Česko chtít v dané strategii dosáhnout, je to, že ruská agrese vůči Ukrajině byla natolik zásadním zlomem, že není možné se vrátit do situace před ní. „Rusové agresí porušili řadu svých vlastních závazků, které sami dali a sami podepsali a na základě nichž byly učiněné určité vývody pro bezpečnostní politiku například Ukrajiny, která se na základě toho vzdala jaderných zbraní,“ připomněl Konecký.
Ruská hrozba je dle něj dlouhodobá a jde daleko za agresi proti Ukrajině. „Souvisí s hybridními kampaněmi, dezinformacemi, kybernetickou bezpečností, podkopáváním důvěry občanů v politický systém, destabilizačními aktivitami v sousedství Evropy, které můžou vést například k migračním krizím nebo ke zvyšování rizik teroristického útoku,“ vyjmenoval Konecký.
„Čechů v NATO musí přibýt“
Konecký chce v nové funkci usilovat o navýšení počtu Čechů v aliančních vyšších manažerských pozicích. NATO má podle něj v tomto ohledu vůči Praze dluh, neboť počet Čechů v aliančních institucích je nižší, než by odpovídalo spravedlivému procentnímu podílu.
„Naše zastoupení by mělo být zhruba jedno procento, jsme pod ním. Jsou to zhruba dvě nebo tři desítky Čechů,“ přidal konkrétní číslo. Situace podle něj není špatná na řadových pozicích. „Ale dlouhodobě nemáme nikoho na vyšší manažerské úrovni,“ upozornil velvyslanec.
Za další důležité téma považuje vysvětlování úlohy Aliance. U české veřejnosti je podpora členství v NATO podle Koneckého setrvale vysoká, nicméně nelze takovou situaci brát jako věčnou. „Strategická komunikace, vysvětlování, co vlastně Aliance je, co potřebuje, proč jsme v ní, jak vůči veřejnosti, tak vůči systému státní správy, je velmi důležitá,“ míní.
Komplexnost hrozeb v současném bezpečnostním prostředí je podle něj tak vysoká, že vyžaduje takzvaný celovládní přístup. „I ministerstva, která by se za normálních okolností bezpečnostně významným aktivitám nevěnovala, nebo naopak jejich aktivity by nebyly vnímány jako bezpečnostně významné, se do této situace dostávají,“ podotkl nový český velvyslanec při NATO.
Jako příklad uvedl dopravní infrastrukturu i vzhledem k české roli v aliančních plánech. Česko nemá v případě potřeby kolektivní obrany pouze poslat své vojáky na pomoc jiným členským státům, ale také zajišťuje případný průjezd vojenské techniky, je tranzitní zemí.
