Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.
Slovinské ministerstvo zahraničí v úterý podle agentury STA uvedlo, že nařídilo Rusku snížit počet pracovníků velvyslanectví v Lublani na úroveň slovinské mise v Moskvě, která nyní čítá osm lidí. Vyjádřilo rovněž „co nejostřejší protest“ v souvislosti s masakrem ukrajinských civilistů v Buči.
Podle stanice N1 by z ruské ambasády o 41 pracovnících mělo odejít 33 lidí. Ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že se nejedná o vyhoštění, nýbrž o úpravu počtu zaměstnanců na „přiměřené množství“, a to v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích.
Lotyšsko v úterý nařídilo uzavření dvou ruských konzulátů ve městech Liepája a Daugavpils. Ruští zaměstnanci těchto konzulátů mají zemi opustit do konce dubna, jejich konkrétní počet není známý. „Rozhodnutí padlo v rámci solidarity s Ukrajinou v jejím boji proti nevyprovokované a neospravedlnitelné agresi a válce ze strany Ruska,“ uvedlo v prohlášení lotyšské ministerstvo zahraničí.
Estonsko nařídilo uzavřít ruský konzulát v Narvě a jeho kancelář ve městě Tartu a rozhodlo také o vyhoštění 14 pracovníků těchto zastupitelských úřadů, z nichž sedm jsou diplomaté, uvedl server Delfi. Podle estonské diplomacie nelze pokračovat v běžných vztazích za ustavičného přílivu zpráv o zvěrstvech páchaných ruskými vojsky na Ukrajině. Estonsko požaduje stažení ruských vojsk a potrestání pachatelů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Rumunsko uvedlo, že vyhostí deset ruských diplomatů, protože jejich chování porušovalo mezinárodní úmluvy, čímž se obvykle míní, že prováděli zpravodajskou činnost. „Ministerstvo zopakovalo, že tvrdě odsuzuje zločiny v Buče a dalších ukrajinských městech, za které má zodpovědnost Rusko,“ sdělila rumunská diplomacie.
Také Portugalsko nařídilo do dvou týdnů opustit zemi desítce zaměstnanců ruského velvyslanectví, protože podle něj představovali nebezpečí pro národní bezpečnost. Nikdo z vyhoštěných nemá diplomatický status, uvedl Lisabon.
Diplomaty vypovídá Itálie i Španělsko
Krok proti Rusku oznámily i Dánsko, Itálie, Španělsko a Švédsko vypovězením více než sedmi desítek ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a údajně také to, že Rusové prováděli výzvědnou činnost.
Dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod a jeho španělský kolega José Manuel Albares přímo uvedli, že jejich rozhodnutí souvisí i se zprávami o masovém zabíjení civilistů ruskými vojáky v ukrajinském městě Buča.
„Došli jsme k závěru, že 15 vypovězených agentů provádělo špionážní činnost na dánském území, (…) a chceme vyslat signál, že špionáž na dánském území je nepřijatelná,“ řekl Kofod. Diplomaté mají Dánsko opustit do dvou týdnů.
Šéf italské diplomacie Luigi Di Maio na návštěvě Berlína uvedl, že náměstek italského ministra zahraničí Ettore Sequi si předvolal ruského velvyslance Sergeje Razova, aby mu sdělil, že italská vláda označila třicet osob působících při ruském zastoupení v Itálii za nežádoucí osoby. „Toto opatření přijaté v souladu s dalšími evropskými a světovými partnery bylo nezbytné s ohledem na národní bezpečnost a také v kontextu současné krize, kterou Rusko způsobilo útokem proti Ukrajině,“ zdůraznil Di Maio.
„Hovoříme asi o 25 lidech, jejich seznam dokončujeme,“ konstatoval španělský ministr zahraničí Albares. Podle něj mezi vyhoštěnými není ruský velvyslanec.
Kodaň, Řím, Madrid a Stockholm rozhodly o nuceném odchodu ruských diplomatů jen den poté, co v pondělí vypověděly desítky ruských diplomatů Francie a Německo. Celkem od pondělí dostalo výzvu k návratu do Ruska bezmála 150 pracovníků ruských ambasád v šesti zemích.
Krátkozraké, reaguje Kreml
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyhošťování ruských diplomatů odsoudil a doplnil, že Moskva adekvátně zareaguje. Řekl také, že rozhodnutí evropských zemí lituje, podle něj je „krátkozraké“ zejména s ohledem na to, že zkomplikuje možnost diplomatických jednání.
V březnu museli odjet ruští diplomaté například z Bulharska, Polska, Lotyšska, Nizozemska či Irska. Slovensko rozhodlo o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob. Česko označilo za nežádoucí osobu zástupce ruského velvyslance Feodosije Vladyševského.
Pátý balík sankcí
Sedmadvacítka podle návrhu dalšího sankčního balíku zmrazí obchodování se čtveřicí velkých ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB, na něž se dosud sankce nevztahovaly, a vypoví nespecifikované množství diplomatů z ruského zastoupení při Unii.
„Všichni jsme viděli ty strašlivé fotografie z Buče a dalších oblastí, odkud se nedávno stáhly ruské jednotky,“ připomněla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová záběry mrtvých těl a masových hrobů ukrajinských civilistů. Režim ruského prezidenta Vladimira Putina podle ní pokračuje v kruté a bezohledné válce a EU musí v této kritické chvíli dále zvýšit tlak na Moskvu.
K dosavadním čtyřem balíkům zaměřeným na omezení zdrojů Putinova režimu proto Brusel navrhuje přidat nová opatření. Zásadním krokem má být podle šéfky unijní exekutivy zákaz dovozu uhlí, který připraví Moskvu o čtyři miliardy eur (98 miliard korun) ročně. Tento krok má na rozdíl od embarga na dovoz ropy či plynu podporu téměř všech unijních zemí včetně Německa. Zatím však není jistý konkrétní termín, kdy by mohl začít platit.
Nová opatření se mají dotknout například i dovozu dřeva či cementu, ale také některých potravin nebo alkoholu z Ruska. Jeho pokladna by tím měla přijít o dalších 5,5 miliardy eur. Omezen má být vývoz vyspělých technologií jako jsou některé polovodiče a kvantové počítače, což má zbrzdit ruský technologický pokrok.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell zároveň prohlásil, že cílem celého balíku je „dále ochromit Putinovu válečnou mašinerii“. Sedmadvacítka podle něj kromě ruské agrese na Ukrajině reaguje také na porušování diplomatických principů ruskými činiteli na ambasádách při EU a v členských zemích. Borrell proto nařídil označit za nežádoucí některé pracovníky ruské diplomatické mise při EU. Jejich počet nespecifikoval, podrobnosti se má dozvědět předvolaný ruský velvyslanec.
Ukrajina musí i po Buče pokračovat v jednáních s Ruskem, řekl Zelenskyj
Nehledě na válečné zločiny, které podle Kyjeva spáchaly ruské síly ve městě Buča, nemá Ukrajina jinou možnost než dál s Ruskem vyjednávat. Podle serveru RBK-Ukrajina to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s ukrajinskými novináři. Podle Zelenského přišlo v tomto městě na okraji Kyjeva o život nejméně 300 civilních obyvatel.
„Považujeme to za genocidu a jsme toho názoru, že (Rusové) musejí být za to všechno potrestáni. Ale i když máme tento postoj, musíme hledat možnosti setkání,“ konstatoval Zelenskyj. Zdůraznil, že hlavní otázka podle něj je, nakolik tvrdě budou ukrajinští zástupci hájit svoji pozici u jednacího stolu, a podotkl, že mluvit právě o Buče s ruskou stranou bude složité.
Ukrajinský lídr také prohlásil, že Kyjev nemá důvěru v bezpečnostní záruky, které by Moskva mohla slíbit v budoucí mírové dohodě. „Chápeme, že pokud s Moskvou podepíšeme i tu nejrobustnější mírovou dohodu, tak se za dva roky může Rusko vrátit,“ má jasno Zelenskyj a vyzval Západ k větší podpoře Ukrajiny.
Větší podporu oznámilo krátce po Zelenského prohlášení NATO prostřednictvím generálního tajemníka Jensa Stoltenberga. Ten na tiskové konferenci mimo jiné uvedl, že Severoatlantická aliance dodá Ukrajině další zbraně a že ruský prezident Vladimir Putin je odpovědný za nejbrutálnější válečné tažení v Evropě od druhé světové války.
Podle Stoltenberga je zjevné, že část sil ustupujících z okolí Kyjeva a dalších míst na severu Ukrajiny se po doplnění paliva přemístí. „V následujících týdnech očekáváme další ruský tlak na východě a jihu Ukrajiny, jehož cílem bude ovládnutí celého Donbasu a vytvoření pevninského propojení s okupovaným Krymem,“ upozornil Stoltenberg, který novináře seznámil s programem dvoudenního zasedání aliančních ministrů zahraničí, které začne ve středu.
Ministři by se podle něj měli shodnout na další podpoře Ukrajiny, zejména na dodávkách zbraní, které bude země potřebovat pro pokračující obranu. Většina aliančních zemí včetně Česka už Ukrajinu vojenským materiálem zásobuje.
Podle generálního tajemníka NATO by součástí dalších dodávek měly být zejména systémy protitankové a protivzdušné obrany.
