Často mluví pouze rusky, vůči Moskvě ale sympatie zpravidla necítí. Rusové žijící v baltských zemích se teď ale kvůli válce na Ukrajině obávají nárůstu nenávisti. Strach mají také z toho, že by Putin místní menšinu mohl využít jako záminku pro invazi.
Darja Amrihktanová neumí lotyšsky a všechny dosavadní pokusy naučit se jazyk vzdala. Aby se dorozuměla, v zemi jí bohatě stačí ruština. „Nikdy jsem se nesetkala s aktivní diskriminací namířenou proti mně. Nikdy,“ vypráví. Říká tak přesný opak toho, co hlásá kremelská propaganda, která často hovoří o údajném útlaku Rusů v Pobaltí. Vlivní komentátoři pak o jejich vysvobození po vzoru Ukrajiny.
„Vím, že je Lotyšsko v NATO a že Aliance nás má ochránit, ale nevím, jestli se tak opravdu stane,“ hovoří Amrihktanová o svých obavách. Kromě invaze se ale bojí i toho, že se zvednou protiruské nálady a že ji vyhostí. Jako asi polovina Rusů v zemi nemá kvůli neznalosti jazyka občanství.
I předkové Konstantina Čekušinse přišli z Ruska v 50. letech pracovat do sovětských továren. Z těch už zbyly jen trosky, v dělnických čtvrtích pak nostalgie po starých časech. „Je to status, který neuvidíte jinde v Evropě. Tak trochu jste i nejste občanem Lotyšska. Nemáte všechna práva. Třeba nemůžete volit,“ vysvětluje Konstantin.
V průměru mají Rusové nižší platy než Lotyši a dosahují také nižšího vzdělání. Velmi často obývají sídliště na okraji větších měst. V mnoha případech hovoří pouze rusky, i proto je vůči nim vláda po léta ostražitá. I seriózní průzkumy z poslední doby ale ukazují, že navzdory tomu zdejší Rusové Moskvě nestraní.
„Pokud by přišla nějaká hrozba zvenčí, byl by to faktor, který by nás sjednotil proti nepříteli. Jak si on sám říká, proti osvoboditeli,“ říká Konstantin.
Lotyšská vláda od vstupu do Unie v roce 2004 zlepšuje postavení Rusů, navyšuje rozpočty na začleňování. Těm narozeným po roce 1991 dává občanství automaticky.
