Vasilij Něbenzja

Voda ze zničené Kachovské přehrady zaplavila na jihu Ukrajiny přes tři tisíce domů, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů i ruské okupační správy. OSN informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes šestnáct tisíc lidí. Humanitární dopady katastrofy podle ní ale pocítí statisíce osob. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje OSN a Červený kříž za neposkytnutí pomoci lidem postiženým záplavami. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal humanitární organizace vyzval k rychlému jednání.

Válka v Sýrii trvá už dvanáct let, a přesto, anebo právě proto z velké části zmizela z pozornosti západního světa. Podle OSN je však situace v zemi tíživější než kdy předtím. Čtrnáct milionů lidí je závislých na humanitární pomoci. Zhruba čtvrtina z toho na územích, kam moc diktátora Bašára Asada nesahá. Právě pro ně je klíčový hraniční přechod s jižním Tureckem. A jeho propustnost závisí na souhlasu Rady bezpečnosti, a zvláště Kremlu.

Ruská invaze na Ukrajinu dostává další rozměr. S postupující ukrajinskou protiofenzivou v Chersonské a Luhanské oblasti sílí tvrzení Moskvy o tom, že se Kyjev snaží použít takzvanou špinavou bombu. Ruské obviňování Ukrajina i západní státy odsoudily, Kreml před špinavou bombou varoval bez důkazů už v březnu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ujistil, že jeho země bude dál bránit svá okupovaná území a jejich obyvatele navzdory tomu, co Rusko nazývá „referendy“. Moskva tvrdí, že se v nich většina obyvatel okupovaných oblastí vyslovila pro připojení k Rusku a místopředseda jeho bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv již jejich obyvatele přivítal „doma v Rusku“. Kremlem dosazení vůdci okupovaných území už ve třech případech požádali Vladimira Putina o připojení těchto míst k Rusku. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které aspirace okupovaných regionů uspokojí. „Referenda“ byla v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi přirovnal na zasedání Rady bezpečnosti OSN situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině ke hře s ohněm. Podle agentury DPA varoval, že v jaderném zařízení, které je od března obsazené ruskými vojáky a čelí ostřelování, by mohlo dojít ke katastrofické události.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v úterý obvinil ministryni obrany Janu Černochovou (ODS) z podpory terorismu. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) rozhodl o předvolání ruského velvyslance Alexandra Zmejevského a náměstek ministra Jaroslav Kurfürst se důrazně ohradil proti obviněním Ruska vůči Česku na Radě bezpečnosti OSN.  Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády dodal, že kabinet považuje ruské výroky za naprosto nepřijatelné.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v úterním projevu odmítl obvinění z násilí v Buče. Podle něj za vše můžou ukrajinské jednotky. Ve svém projevu se mimo jiné odkazoval na několik článků, které mají dokazovat, že se Rusové násilí nedopouštěli. Redaktor ČT Vladimír Piskala si všímá toho, jak velvyslanec zkreslil obsah obsáhlého článku na nezávislém serveru.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.