Představitelé okupačních správ už požádali Putina o připojení těchto míst k Rusku

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ujistil, že jeho země bude dál bránit svá okupovaná území a jejich obyvatele navzdory tomu, co Rusko nazývá „referendy“. Moskva tvrdí, že se v nich většina obyvatel okupovaných oblastí vyslovila pro připojení k Rusku a místopředseda jeho bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv již jejich obyvatele přivítal „doma v Rusku“. Kremlem dosazení vůdci okupovaných území už ve třech případech požádali Vladimira Putina o připojení těchto míst k Rusku. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které aspirace okupovaných regionů uspokojí. „Referenda“ byla v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem.

Hlasování na okupovaných územích hájil také ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Prohlásil, že to bylo transparentní a v souladu s volebními normami. „Tento proces bude pokračovat, pokud Kyjev nepřizná své chyby a strategické omyly a nezačne se řídit zájmy svých vlastních lidí,“ varoval také. Medvěděv na pseudoreferenda reagoval vzkazem obyvatelům okupovaných částí Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti: „Výsledky jsou jasné. Vítejte doma, v Rusku.“

Ruskem dosazený správce okupované části Chersonské oblasti, jeho protějšek z okupované části Záporožské oblasti a také vůdce samozvané Luhanské lidové republiky – jak se nazývá Ruskem kontrolovaná část Luhanské oblasti Ukrajiny – již oficiálně požádali ruského prezidenta Putina o připojení svých území k Rusku. Okupační úřady tvrdí, že pseudoreferenda skončila v jednotlivých regionech z 87 až 99 procent souhlasem s připojením k Rusku.

„Drahý Vladimire Vladimiroviči, píšu vám jménem obyvatel Luhanské oblasti. (…) Žádám vás, abyste zvážil otázku připojení Luhanské lidové republiky k Rusku,“ uvedl vůdce Ruskem kontrolovaného území kolem Luhansku Leonid Pasečnik v prohlášení zveřejněném v místních médiích a na Telegramu. Dosazený správce okupované části Chersonské oblasti Volodymyr Saldo uvedl v dopise adresovaném Putinovi, že se obyvatelé vyslovili „pro znovusjednocení se svou historickou vlastí“. „Žádám prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina, aby Chersonskou oblast přijal jako součást Ruské federace,“ píše se v žádosti.

Putina oficiálně vyzval k připojení k Rusku i šéf okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj. V dokumentu podle ruské TASS zdůraznil, že volbu učinili lidé v „referendu“, ve kterém se rozhodli opět spojit „se svou rodnou vlastí – Ruskem“.

Pušilin odjel do Ruska

Vůdce okupovaného území Doněcké oblasti Denis Pušilin ve středu odjel do Moskvy. Uvedl, že tam dokončí právní úkony spojené s připojením k Rusku. Před odjezdem prohlásil, že samozvaná „Doněcká lidová republika“ jako součást Ruska přejde do nové fáze válčení.

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že brzy podnikne kroky k připojení čtyř okupovaných regionů.

V době, kdy se Rusko chystá anektovat část ukrajinského území o rozloze Portugalska, stovky Ukrajinců podle agentury Reuters uprchly přes poslední ruské kontrolní stanoviště. Mnozí z nich uvedli, že tak učinili, dokud ještě mohou. Nevědí, zda bude útěk možný po připojení k Rusku, nebo zda nebudou nuceni bojovat na jeho straně.

Zelenskyj označil „referenda“ za frašku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl, že by čísla, o kterých hovoří Moskva a z nichž vyplývá domnělá touha připojit se k Rusku, byla skutečným vyjádřením vůle obyvatel okupovaných území Ukrajiny. „Tuto frašku na okupovaných územích nelze nazvat ani imitací referenda,“ uvedl. Ujistil, že země bude dál „jednat na ochranu našich lidí“. Brzy podle něj rovněž přijdou dobré zprávy z fronty, podrobnosti však nesdělil.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně volby monitoruje, upozornila, že u takzvaných „referend“ nezávislí pozorovatelé nebyli a konala se v oblastech, kde není bezpečno. Akce navíc byla v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem. Předem proto OBSE uvedla, že nebudou z právního hlediska platné.

Ani Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) výsledky „referend“ nepovažuje za platné. „Zmanipulovaná pseudoreferenda na území Ukrajiny, kdy k občanům chodí ruští ozbrojenci a nutí je hlasovat proti vlastní zemi, nikdy neuznáme,“ uvedl. Praha bude naopak usilovat o to, aby „za toto popírání demokracie neslo vedení Ruska následky“.

Také německý kancléř Olaf Scholz v telefonickém rozhovoru se Zelenským oznámil, že Německo nikdy nepřijme výsledky Moskvou pořádaných hlasování. Scholzův mluvčí dodal, že Berlín bude Ukrajinu nadále podporovat finančně, politicky, humanitárně i dodávkami vojenského materiálu, aby mohla bránit svoji suverenitu a územní celistvost.

„Premiérka dala jasně najevo, že Spojené království nikdy neuzná ruské pokusy o anexi svrchovaného území. Zopakovala, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Spojeného království, dokud nebude prezident Putin poražen,“ uvedl mluvčí britské předsedkyně vlády Liz Trussové.

Moskva si „referendy“ podle AP připravuje zázemí pro novou nebezpečnou fázi sedmiměsíční ruské invaze na Ukrajině. Úspěšné ukrajinské osvobozování vlastních území by mohla prohlašovat za útok na svou vlastní půdu. Rusko zároveň mobilizovalo a zesílilo varování, že by mohlo na obranu nasadit také jaderné zbraně.

Očekává se, že Vladimir Putin vystoupí v pátek v parlamentu s projevem o „referendech“. Podle Valentiny Matvijenkové, která předsedá ruské horní komoře, by zákonodárci mohli projednat anexi 4. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 12 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 36 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 1 hhodinou

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 2 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 3 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.