Představitelé okupačních správ už požádali Putina o připojení těchto míst k Rusku

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ujistil, že jeho země bude dál bránit svá okupovaná území a jejich obyvatele navzdory tomu, co Rusko nazývá „referendy“. Moskva tvrdí, že se v nich většina obyvatel okupovaných oblastí vyslovila pro připojení k Rusku a místopředseda jeho bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv již jejich obyvatele přivítal „doma v Rusku“. Kremlem dosazení vůdci okupovaných území už ve třech případech požádali Vladimira Putina o připojení těchto míst k Rusku. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které aspirace okupovaných regionů uspokojí. „Referenda“ byla v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem.

Hlasování na okupovaných územích hájil také ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Prohlásil, že to bylo transparentní a v souladu s volebními normami. „Tento proces bude pokračovat, pokud Kyjev nepřizná své chyby a strategické omyly a nezačne se řídit zájmy svých vlastních lidí,“ varoval také. Medvěděv na pseudoreferenda reagoval vzkazem obyvatelům okupovaných částí Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti: „Výsledky jsou jasné. Vítejte doma, v Rusku.“

Ruskem dosazený správce okupované části Chersonské oblasti, jeho protějšek z okupované části Záporožské oblasti a také vůdce samozvané Luhanské lidové republiky – jak se nazývá Ruskem kontrolovaná část Luhanské oblasti Ukrajiny – již oficiálně požádali ruského prezidenta Putina o připojení svých území k Rusku. Okupační úřady tvrdí, že pseudoreferenda skončila v jednotlivých regionech z 87 až 99 procent souhlasem s připojením k Rusku.

„Drahý Vladimire Vladimiroviči, píšu vám jménem obyvatel Luhanské oblasti. (…) Žádám vás, abyste zvážil otázku připojení Luhanské lidové republiky k Rusku,“ uvedl vůdce Ruskem kontrolovaného území kolem Luhansku Leonid Pasečnik v prohlášení zveřejněném v místních médiích a na Telegramu. Dosazený správce okupované části Chersonské oblasti Volodymyr Saldo uvedl v dopise adresovaném Putinovi, že se obyvatelé vyslovili „pro znovusjednocení se svou historickou vlastí“. „Žádám prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina, aby Chersonskou oblast přijal jako součást Ruské federace,“ píše se v žádosti.

Putina oficiálně vyzval k připojení k Rusku i šéf okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj. V dokumentu podle ruské TASS zdůraznil, že volbu učinili lidé v „referendu“, ve kterém se rozhodli opět spojit „se svou rodnou vlastí – Ruskem“.

Pušilin odjel do Ruska

Vůdce okupovaného území Doněcké oblasti Denis Pušilin ve středu odjel do Moskvy. Uvedl, že tam dokončí právní úkony spojené s připojením k Rusku. Před odjezdem prohlásil, že samozvaná „Doněcká lidová republika“ jako součást Ruska přejde do nové fáze válčení.

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že brzy podnikne kroky k připojení čtyř okupovaných regionů.

V době, kdy se Rusko chystá anektovat část ukrajinského území o rozloze Portugalska, stovky Ukrajinců podle agentury Reuters uprchly přes poslední ruské kontrolní stanoviště. Mnozí z nich uvedli, že tak učinili, dokud ještě mohou. Nevědí, zda bude útěk možný po připojení k Rusku, nebo zda nebudou nuceni bojovat na jeho straně.

Zelenskyj označil „referenda“ za frašku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl, že by čísla, o kterých hovoří Moskva a z nichž vyplývá domnělá touha připojit se k Rusku, byla skutečným vyjádřením vůle obyvatel okupovaných území Ukrajiny. „Tuto frašku na okupovaných územích nelze nazvat ani imitací referenda,“ uvedl. Ujistil, že země bude dál „jednat na ochranu našich lidí“. Brzy podle něj rovněž přijdou dobré zprávy z fronty, podrobnosti však nesdělil.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně volby monitoruje, upozornila, že u takzvaných „referend“ nezávislí pozorovatelé nebyli a konala se v oblastech, kde není bezpečno. Akce navíc byla v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem. Předem proto OBSE uvedla, že nebudou z právního hlediska platné.

Ani Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) výsledky „referend“ nepovažuje za platné. „Zmanipulovaná pseudoreferenda na území Ukrajiny, kdy k občanům chodí ruští ozbrojenci a nutí je hlasovat proti vlastní zemi, nikdy neuznáme,“ uvedl. Praha bude naopak usilovat o to, aby „za toto popírání demokracie neslo vedení Ruska následky“.

Také německý kancléř Olaf Scholz v telefonickém rozhovoru se Zelenským oznámil, že Německo nikdy nepřijme výsledky Moskvou pořádaných hlasování. Scholzův mluvčí dodal, že Berlín bude Ukrajinu nadále podporovat finančně, politicky, humanitárně i dodávkami vojenského materiálu, aby mohla bránit svoji suverenitu a územní celistvost.

„Premiérka dala jasně najevo, že Spojené království nikdy neuzná ruské pokusy o anexi svrchovaného území. Zopakovala, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Spojeného království, dokud nebude prezident Putin poražen,“ uvedl mluvčí britské předsedkyně vlády Liz Trussové.

Moskva si „referendy“ podle AP připravuje zázemí pro novou nebezpečnou fázi sedmiměsíční ruské invaze na Ukrajině. Úspěšné ukrajinské osvobozování vlastních území by mohla prohlašovat za útok na svou vlastní půdu. Rusko zároveň mobilizovalo a zesílilo varování, že by mohlo na obranu nasadit také jaderné zbraně.

Očekává se, že Vladimir Putin vystoupí v pátek v parlamentu s projevem o „referendech“. Podle Valentiny Matvijenkové, která předsedá ruské horní komoře, by zákonodárci mohli projednat anexi 4. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 20 mminutami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 3 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 3 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 3 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 8 hhodinami
Načítání...