Představitelé okupačních správ už požádali Putina o připojení těchto míst k Rusku

Nahrávám video
Události: Lídři okupovaných území požádali o připojení k Rusku
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ujistil, že jeho země bude dál bránit svá okupovaná území a jejich obyvatele navzdory tomu, co Rusko nazývá „referendy“. Moskva tvrdí, že se v nich většina obyvatel okupovaných oblastí vyslovila pro připojení k Rusku a místopředseda jeho bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv již jejich obyvatele přivítal „doma v Rusku“. Kremlem dosazení vůdci okupovaných území už ve třech případech požádali Vladimira Putina o připojení těchto míst k Rusku. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které aspirace okupovaných regionů uspokojí. „Referenda“ byla v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem.

Hlasování na okupovaných územích hájil také ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Prohlásil, že to bylo transparentní a v souladu s volebními normami. „Tento proces bude pokračovat, pokud Kyjev nepřizná své chyby a strategické omyly a nezačne se řídit zájmy svých vlastních lidí,“ varoval také. Medvěděv na pseudoreferenda reagoval vzkazem obyvatelům okupovaných částí Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti: „Výsledky jsou jasné. Vítejte doma, v Rusku.“

Ruskem dosazený správce okupované části Chersonské oblasti, jeho protějšek z okupované části Záporožské oblasti a také vůdce samozvané Luhanské lidové republiky – jak se nazývá Ruskem kontrolovaná část Luhanské oblasti Ukrajiny – již oficiálně požádali ruského prezidenta Putina o připojení svých území k Rusku. Okupační úřady tvrdí, že pseudoreferenda skončila v jednotlivých regionech z 87 až 99 procent souhlasem s připojením k Rusku.

„Drahý Vladimire Vladimiroviči, píšu vám jménem obyvatel Luhanské oblasti. (…) Žádám vás, abyste zvážil otázku připojení Luhanské lidové republiky k Rusku,“ uvedl vůdce Ruskem kontrolovaného území kolem Luhansku Leonid Pasečnik v prohlášení zveřejněném v místních médiích a na Telegramu. Dosazený správce okupované části Chersonské oblasti Volodymyr Saldo uvedl v dopise adresovaném Putinovi, že se obyvatelé vyslovili „pro znovusjednocení se svou historickou vlastí“. „Žádám prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina, aby Chersonskou oblast přijal jako součást Ruské federace,“ píše se v žádosti.

Putina oficiálně vyzval k připojení k Rusku i šéf okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj. V dokumentu podle ruské TASS zdůraznil, že volbu učinili lidé v „referendu“, ve kterém se rozhodli opět spojit „se svou rodnou vlastí – Ruskem“.

Pušilin odjel do Ruska

Vůdce okupovaného území Doněcké oblasti Denis Pušilin ve středu odjel do Moskvy. Uvedl, že tam dokončí právní úkony spojené s připojením k Rusku. Před odjezdem prohlásil, že samozvaná „Doněcká lidová republika“ jako součást Ruska přejde do nové fáze válčení.

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že brzy podnikne kroky k připojení čtyř okupovaných regionů.

V době, kdy se Rusko chystá anektovat část ukrajinského území o rozloze Portugalska, stovky Ukrajinců podle agentury Reuters uprchly přes poslední ruské kontrolní stanoviště. Mnozí z nich uvedli, že tak učinili, dokud ještě mohou. Nevědí, zda bude útěk možný po připojení k Rusku, nebo zda nebudou nuceni bojovat na jeho straně.

Zelenskyj označil „referenda“ za frašku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl, že by čísla, o kterých hovoří Moskva a z nichž vyplývá domnělá touha připojit se k Rusku, byla skutečným vyjádřením vůle obyvatel okupovaných území Ukrajiny. „Tuto frašku na okupovaných územích nelze nazvat ani imitací referenda,“ uvedl. Ujistil, že země bude dál „jednat na ochranu našich lidí“. Brzy podle něj rovněž přijdou dobré zprávy z fronty, podrobnosti však nesdělil.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně volby monitoruje, upozornila, že u takzvaných „referend“ nezávislí pozorovatelé nebyli a konala se v oblastech, kde není bezpečno. Akce navíc byla v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem. Předem proto OBSE uvedla, že nebudou z právního hlediska platné.

Ani Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) výsledky „referend“ nepovažuje za platné. „Zmanipulovaná pseudoreferenda na území Ukrajiny, kdy k občanům chodí ruští ozbrojenci a nutí je hlasovat proti vlastní zemi, nikdy neuznáme,“ uvedl. Praha bude naopak usilovat o to, aby „za toto popírání demokracie neslo vedení Ruska následky“.

Také německý kancléř Olaf Scholz v telefonickém rozhovoru se Zelenským oznámil, že Německo nikdy nepřijme výsledky Moskvou pořádaných hlasování. Scholzův mluvčí dodal, že Berlín bude Ukrajinu nadále podporovat finančně, politicky, humanitárně i dodávkami vojenského materiálu, aby mohla bránit svoji suverenitu a územní celistvost.

„Premiérka dala jasně najevo, že Spojené království nikdy neuzná ruské pokusy o anexi svrchovaného území. Zopakovala, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Spojeného království, dokud nebude prezident Putin poražen,“ uvedl mluvčí britské předsedkyně vlády Liz Trussové.

Moskva si „referendy“ podle AP připravuje zázemí pro novou nebezpečnou fázi sedmiměsíční ruské invaze na Ukrajině. Úspěšné ukrajinské osvobozování vlastních území by mohla prohlašovat za útok na svou vlastní půdu. Rusko zároveň mobilizovalo a zesílilo varování, že by mohlo na obranu nasadit také jaderné zbraně.

Očekává se, že Vladimir Putin vystoupí v pátek v parlamentu s projevem o „referendech“. Podle Valentiny Matvijenkové, která předsedá ruské horní komoře, by zákonodárci mohli projednat anexi 4. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
17:57Aktualizovánopřed 33 mminutami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 44 mminutami

Izrael v Gaze zabil novináře al-Džazíry. Tvrdí, že byl člen Hamásu

Izraelská armáda v západní části Pásma Gazy zabila při dronovém útoku novináře televize al-Džazíra. Izrael to ve čtvrtek podle agentury AFP potvrdil a prohlásil, že šlo o člena teroristické organizace Hamás, jenž se skrýval za novinařinu. Katarská stanice smrt svého novináře odsoudila a označila izraelský útok za úmyslný a cílený zločin, jehož záměrem bylo zastrašit novináře. Izraelská armáda už dříve zveřejnila řadu dokumentů, které údajně potvrzují spojení zpravodajské stanice s teroristickým hnutím. V podobném duchu se po prozkoumání důkazů vyjádřil také nezávislý izraelský soud.
před 46 mminutami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 1 hhodinou

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
10:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
14:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Komise chce vysvětlit hovory Szijjártóa s Lavrovem. Z Francie zní slova o zradě

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.
před 4 hhodinami
Načítání...