Putin se vždy snažil dát své kriminální kroky do právního rámce, komentuje pseudoreferenda Procházková

Nahrávám video

Úterý bylo posledním z pěti dnů, kdy byly zhruba čtyři miliony obyvatel Moskvou okupovaných území Ukrajiny nuceny hlasovat v pseudoreferendech o připojení k Ruské federaci. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové se ruský prezident Vladimir Putin tímto zinscenovaným hlasováním snaží o právní zarámování svých kriminálních činů a sbírá také argumenty pro mobilizované muže.

Procházková v Horizontu ČT24 označila zinscenované hlasování za nacvičenou hru. „Putin se vždy snažil své naprosto kriminální kroky zarámovat do nějakého právního rámce. Proto bylo v roce 2014 uspořádáno referendum na Krymu, ačkoliv fakticky vůbec být uspořádáno nemuselo a Rusové mohli anektovat Krym jen tak. A stejně tak se nemuselo z čistě praktických důvodů konat žádné 'referendum' nyní,“ řekla.

Domnívá se, že o takovéto právní zarámování se šéf Kremlu snaží i s ohledem na domácí publikum, respektive mobilizované muže. „Aby mohl argumentovat tím, že nyní Rusko skutečně brání součást svého území. A že ti lidé, kteří tam žili, byli opravdu osvobozeni a chtěli se vrátit domů, do Ruské federace,“ vysvětluje.

„Referendum“ podle ní má navíc ještě zvláštní efekt. „Je to vlastně takové svérázné sčítání lidu. Protože Rusové vůbec nevěděli, kdo z těch oblastí utekl, kdo zůstal, na jakých adresách ti lidé žijí,“ upozornila. Dodala, že zároveň Rusko si tímto vytvořilo i seznam mužů, kteří mohou být v budoucích dnech mobilizováni.

V pseudoreferendech museli hlasovat, nebo spíše schválit představu Moskvy, obyvatelé části východoukrajinských oblastí, Doněcké a Luhanské, a také části jižních oblastí, Záporožské a Chersonské. Mnozí hlasovali proti svému přesvědčení, jiní ve víře, že aspoň dříve skončí boje.

Spekuluje se, že Putin hodlá rozšíření území Ruska vyhlásit v Dumě už v pátek. Nedlouho po uzavření hlasovacích místností ruské tiskové agentury tvrdily, že podle dosud sečtených hlasů se většina lidí vyslovila pro připojení k Rusku.

Západ výsledky neuzná

Západní představitelé dopředu avizovali, že výsledky těchto nelegálních referend neuznají. Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová v rozhovoru se stanicí BFM TV uvedla, že hlasování uspořádaná Moskvou v okupovaných a ovládaných částech Ukrajiny jsou bezcenná a neupřímná fraška. „Nemají žádnou legitimitu, žádnou hodnotu, neuznáme je, a co víc, povedou k sankcím ze strany Francie, Evropy a dalších států mezinárodního společenství,“ zdůraznila.

Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová oznámila, že Spojené státy předloží Radě bezpečnosti OSN ke schválení rezoluci odsuzující „referendum“.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na Twitteru napsal, že hlasování, která Moskva provedla v okupovaných oblastech Ukrajiny, jsou flagrantním porušením mezinárodního práva.

„Spojenci v NATO jsou neochvějní ve své podpoře suverenity Ukrajiny a jejího práva na sebeobranu. Falešná referenda, která provádí Rusko, nemají žádnou legitimitu a jsou bezostyšným porušením mezinárodního práva. Tato území jsou ukrajinská,“ prohlásil Stoltenberg.

Zelenskyj šéfovi NATO za jeho postoj poděkoval. Kyjev také oznámil, že Ukrajince, kteří zinscenované hlasování pomáhali organizovat, bude stíhat jako vlastizrádce s trestní sazbou pěti let vězení.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury AP uvedl, že výsledek „hlasování“ zorganizovaných Moskvou nezmění nic na politice Kyjeva ani na ukrajinském působení na bojišti. Zároveň vyzval Evropskou unii, aby uvalila na Rusko kvůli zorganizování hlasování tvrdé sankce.

Prchání před mobilizací

Šéf Kremlu, který agresivní válku na Ukrajině rozpoutal, označil hlasování odporující mezinárodním zákonům za prioritu ruské společnosti. „Záchrana lidí na všech těch teritoriích, skutečně jejich záchrana, tam, kde se konají tato referenda, je naší prioritou,“ řekl Putin.

Zvrácenou logiku uplatňuje i patriachra pravoslavné církve Kirill, a to k odvodu ruských rezervistů na frontu v první mobilizaci od druhé světové války. Podle patriarchy ti, kteří na ukrajinských bojištích padnou, svou obětí nejlépe vyjádří své lidské kvality a smyjí své hříchy.

Hraniční přechod mezi Gruzií a Ruskem
Zdroj: Reuters/Irakli Gedenidze

Na čtvrt milionu ruských mužů v bojeschopném věku už podle opozičního deníku Novaja gazeta od středy prchlo ze země. Kazachstán, který je nemíní stíhat, potvrdil už 98 tisíc příchozích. Desetitisíce dalších odjíždějí do Tadžikistánu, Mongolska, Finska a Gruzie. K její hranici se táhne několikařadá třicetikilometrová kolona, viditelná i z vesmíru. Rusko se tyto muže snaží dohnat a přímo na hranici zřizuje odvodové komise.

Podle Procházkové Kreml neodhadl reakci vlastního obyvatelstva. „Kreml, Putin, je naprosto odtržen od ruské reality. Vůbec neví, co si myslí jeho občané. Vůbec nemá přehled o tom, jak mohou reagovat,“ okomentovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 27 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 1 hhodinou

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 5 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.