Putin se vždy snažil dát své kriminální kroky do právního rámce, komentuje pseudoreferenda Procházková

7 minut
Horizont ČT24: Nezákonná „referenda“ na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Úterý bylo posledním z pěti dnů, kdy byly zhruba čtyři miliony obyvatel Moskvou okupovaných území Ukrajiny nuceny hlasovat v pseudoreferendech o připojení k Ruské federaci. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové se ruský prezident Vladimir Putin tímto zinscenovaným hlasováním snaží o právní zarámování svých kriminálních činů a sbírá také argumenty pro mobilizované muže.

Procházková v Horizontu ČT24 označila zinscenované hlasování za nacvičenou hru. „Putin se vždy snažil své naprosto kriminální kroky zarámovat do nějakého právního rámce. Proto bylo v roce 2014 uspořádáno referendum na Krymu, ačkoliv fakticky vůbec být uspořádáno nemuselo a Rusové mohli anektovat Krym jen tak. A stejně tak se nemuselo z čistě praktických důvodů konat žádné 'referendum' nyní,“ řekla.

Domnívá se, že o takovéto právní zarámování se šéf Kremlu snaží i s ohledem na domácí publikum, respektive mobilizované muže. „Aby mohl argumentovat tím, že nyní Rusko skutečně brání součást svého území. A že ti lidé, kteří tam žili, byli opravdu osvobozeni a chtěli se vrátit domů, do Ruské federace,“ vysvětluje.

„Referendum“ podle ní má navíc ještě zvláštní efekt. „Je to vlastně takové svérázné sčítání lidu. Protože Rusové vůbec nevěděli, kdo z těch oblastí utekl, kdo zůstal, na jakých adresách ti lidé žijí,“ upozornila. Dodala, že zároveň Rusko si tímto vytvořilo i seznam mužů, kteří mohou být v budoucích dnech mobilizováni.

V pseudoreferendech museli hlasovat, nebo spíše schválit představu Moskvy, obyvatelé části východoukrajinských oblastí, Doněcké a Luhanské, a také části jižních oblastí, Záporožské a Chersonské. Mnozí hlasovali proti svému přesvědčení, jiní ve víře, že aspoň dříve skončí boje.

Spekuluje se, že Putin hodlá rozšíření území Ruska vyhlásit v Dumě už v pátek. Nedlouho po uzavření hlasovacích místností ruské tiskové agentury tvrdily, že podle dosud sečtených hlasů se většina lidí vyslovila pro připojení k Rusku.

Západ výsledky neuzná

Západní představitelé dopředu avizovali, že výsledky těchto nelegálních referend neuznají. Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová v rozhovoru se stanicí BFM TV uvedla, že hlasování uspořádaná Moskvou v okupovaných a ovládaných částech Ukrajiny jsou bezcenná a neupřímná fraška. „Nemají žádnou legitimitu, žádnou hodnotu, neuznáme je, a co víc, povedou k sankcím ze strany Francie, Evropy a dalších států mezinárodního společenství,“ zdůraznila.

Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová oznámila, že Spojené státy předloží Radě bezpečnosti OSN ke schválení rezoluci odsuzující „referendum“.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na Twitteru napsal, že hlasování, která Moskva provedla v okupovaných oblastech Ukrajiny, jsou flagrantním porušením mezinárodního práva.

„Spojenci v NATO jsou neochvějní ve své podpoře suverenity Ukrajiny a jejího práva na sebeobranu. Falešná referenda, která provádí Rusko, nemají žádnou legitimitu a jsou bezostyšným porušením mezinárodního práva. Tato území jsou ukrajinská,“ prohlásil Stoltenberg.

Zelenskyj šéfovi NATO za jeho postoj poděkoval. Kyjev také oznámil, že Ukrajince, kteří zinscenované hlasování pomáhali organizovat, bude stíhat jako vlastizrádce s trestní sazbou pěti let vězení.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury AP uvedl, že výsledek „hlasování“ zorganizovaných Moskvou nezmění nic na politice Kyjeva ani na ukrajinském působení na bojišti. Zároveň vyzval Evropskou unii, aby uvalila na Rusko kvůli zorganizování hlasování tvrdé sankce.

Prchání před mobilizací

Šéf Kremlu, který agresivní válku na Ukrajině rozpoutal, označil hlasování odporující mezinárodním zákonům za prioritu ruské společnosti. „Záchrana lidí na všech těch teritoriích, skutečně jejich záchrana, tam, kde se konají tato referenda, je naší prioritou,“ řekl Putin.

Zvrácenou logiku uplatňuje i patriachra pravoslavné církve Kirill, a to k odvodu ruských rezervistů na frontu v první mobilizaci od druhé světové války. Podle patriarchy ti, kteří na ukrajinských bojištích padnou, svou obětí nejlépe vyjádří své lidské kvality a smyjí své hříchy.

Hraniční přechod mezi Gruzií a Ruskem
Zdroj: Reuters/Irakli Gedenidze

Na čtvrt milionu ruských mužů v bojeschopném věku už podle opozičního deníku Novaja gazeta od středy prchlo ze země. Kazachstán, který je nemíní stíhat, potvrdil už 98 tisíc příchozích. Desetitisíce dalších odjíždějí do Tadžikistánu, Mongolska, Finska a Gruzie. K její hranici se táhne několikařadá třicetikilometrová kolona, viditelná i z vesmíru. Rusko se tyto muže snaží dohnat a přímo na hranici zřizuje odvodové komise.

Podle Procházkové Kreml neodhadl reakci vlastního obyvatelstva. „Kreml, Putin, je naprosto odtržen od ruské reality. Vůbec neví, co si myslí jeho občané. Vůbec nemá přehled o tom, jak mohou reagovat,“ okomentovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggai. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura Reuters s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně dvacet životů.
08:51Aktualizovánopřed 5 mminutami

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
12:47Aktualizovánopřed 55 mminutami

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 4 hhodinami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 5 hhodinami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 7 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 8 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 9 hhodinami
Načítání...