Nové sankce nelze uspěchat, řekl Bek. Podle Zaorálka je rozhodující spíš vojenská podpora Kyjeva a energetika

28 minut
Mikuláš Bek a Lubomír Zaorálek v Otázkách Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Na částečnou mobilizaci, kterou v týdnu vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, odpoví Evropská unie dalším balíkem sankcí. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) by měl zahrnovat postihy osob i omezení obchodu s Ruskem, mluví se i o zavedení globálního stropu cen ruské ropy. V Otázkách Václava Moravce řekl, že reakce Západu je poměrně rychlá, přípravu sedmého sankčního balíku však nelze uspěchat, zejména s ohledem na spory při přijímání toho šestého. Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) si však nemyslí, že další sankce budou mít na vývoj války a další kroky Putina zásadní vliv.

„Ve hře je rozšíření sankčních seznamů na osoby, banky. Objeví se tam patrně některé citlivé položky exportu z EU do Ruska – technologické záležitosti, které jsou dvojího využití, nebo které mohou být užity třeba k mučení. Debata o zastropování cen ropy je komplikovanější, protože je vázána i na dohodu skupiny G7,“ poukázal v diskusním pořadu České televize ministr Bek.

Debata o nových sankcích podle něj probíhá intenzivně, nějakou dobu ale zabere. „Všichni se poučili z komplikací při projednávání šestého balíčku, když se ukázalo, že s některými návrhy, se kterými přišla Komise, měly problémy členské země, včetně Česka. Tentokrát se Komise snaží se zeměmi o rozsahu balíčku vyjednávat,“ dodal ministr.

Evropské sankce vůči Rusku
Zdroj: ČT24

Důležitá je vojenská pomoc a energetika, ne sankce, tvrdí Zaorálek

„České předsednictví dělá co má, ale je to nevýznamné. Žádnou roli to nesehrává,“ řekl k sankčním opatřením Zaorálek s tím, že Putina od dosažení jeho vojenských cílů nic neodradí. Ruskému diktátorovi nebude podle něj vadit, pokud nebudou mírové rozhovory. „Když nebude moct dosáhnout toho, co chce, tak Ukrajinu úplně zničí, zdevastuje infrastrukturu,“ řekl s poukazem na ruské útoky na elektrárny, rafinerie či přehrady.

„Co se týče naší odpovědi, ta není podstatná v sankčním balíčku. Ale v tom, co děláme dlouhodobě – tedy vojenské strategii řízené Spojenými státy a energetické válce. Tady se pravděpodobně rozhoduje,“ dodal Zaorálek s odkazem na nedávná slova polského premiéra Mateusze Morawieckého, že evropská podpora Ukrajině nyní stojí kolem pěti miliard eur měsíčně – a bez ní by Ukrajina Rusku vzdorovat nedokázala.

Učinili jsme z energetiky součást zápasu. Přitom energetika je dnes naše slabina.
Lubomír Zaorálek

Podle Zaorálka je problémem zemí podporujících Ukrajinu fakt, že existuje mnoho dalších států, které tuto pozici nesdílí. V uplynulém týdnu přerušila Ukrajina diplomatické vztahy s Íránem, který začal ve velkém dodávat ruské armádě techniku, hlavně bezpilotní letadla. Ke stejnému kroku vůči Teheránu následně vyzval Kyjev i své spojence.

Zaorálek však před unáhleným rozhodnutím varuje. „Pokud by nám Írán dokázal dodávat suroviny, byla by to naprosto významná věc. Ta energetická bitva mi připadá jako ještě důležitější než vojenská. Takže zatím bych dveře nezavíral,“ řekl, i když zároveň uznal, že současná jednání s Teheránem se nevyvíjejí dobře. „Učinili jsme z energetiky součást zápasu. Přitom energetika je dnes naše slabina,“ zdůraznil.

O vztazích s Íránem se bude podle Beka v pondělí neformálně debatovat i na vládě. Pro konkrétní diskusi ale budou zapotřebí stanoviska jednotlivých ministerstev, analýza probíhajícího obchodu mezi oběma zeměmi i možných dopadů kompletního přerušení diplomatických styků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 18 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami
Načítání...