I pokud by zpráva k Vrběticím na Hradě byla skartována omylem, mohl být porušen zákon. V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Policie to podle ní musí vyšetřit. Podle bývalého šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) je překvapivé, že se na veřejnosti objevují informace z vnitřního chodu prezidentské kanceláře.
Pekarová Adamová: I v případě skartace zprávy na Hradě omylem mohl být porušen zákon
Policie prověřuje, zda prezidentská kancelář skartovala tajnou zprávu, podle níž byly ruské tajné služby zapojeny do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. S odkazem na tři nejmenované zdroje o tom v sobotu informovaly Český rozhlas Radiožurnál a server Respekt.cz. Detektivové podle nich na skartaci dokumentu narazili při prověřování, zda se s tajnou zprávou na Hradě neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky. Policie informaci médií nekomentovala.
Kancelář prezidenta republiky (KPR) ve sdělení na webu Hradu uvedla, že loni na přelomu listopadu a prosince byly skartovány spisy z předchozích let, které byly v souladu s právními předpisy vyřazeny a byly určeny ke zničení. Záležitostí by se měl zabývat sněmovní bezpečnostní výbor, jeho předseda Pavel Žáček (ODS) chce bod přidat na čtvrteční zasedání.
Na skartaci tajné zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o vyšetřování výbuchů ve Vrběticích přišli detektivové, kteří chtěli z dokumentu odebrat otisky prstů nebo stopy DNA, uvedly Radiožurnál a Respekt. Podle jejich zdrojů pracovníci odboru analytiky KPR kriminalistům řekli, že zpráva byla zničena na konci loňského listopadu. „Ke skartaci se asi omylem připletl dokument v utajovaném režimu D (důvěrné), a to zpráva o Vrběticích,“ uvedl zdroj z prezidentova okolí.
Mynář nevysvětlil, z jakého důvodu se dokumenty skartovaly
I pokud by došlo k omylu, mohl být podle Pekarové Adamové porušen zákon. Utajované dokumenty podléhají zákonům, a to i nakládání s nimi a skartace. Zároveň se šéfce sněmovny příliš nezdá, že by podobné pochybení mohlo nastat. Je podle ní důležité zjistit, zda byla zpráva skutečně skartována nebo zda k ní neměl přístup někdo bez bezpečnostní prověrky.
Vondráčka překvapilo, že se podobné informace objevují na veřejnosti. Uvedl, že nemá jiné informace než z médií. Předpokládá, že na Hradě v tomto ohledu postupují v souladu se zákonem, a pokud jsou nějaké materiály důvěrné, tak je tak s nimi zacházeno.
Vedoucí KPR Vratislav Mynář nezpochybnil, že Hrad dokumenty skartoval, z jakého důvodu se tak stalo, nevysvětlil, uvedly Radiožurnál a Respekt. Mynář podle nich zároveň odmítl, že by někdy četl materiály, k nimž nemá bez bezpečnostní prověrky přístup.
V pátek KPR uvedla, že 21. ledna na Hrad přišla trojice příslušníků Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). „Při této příležitosti se seznámili s konkrétními daty, o nichž KPR dosud veřejně neinformovala,“ uvedla kancelář. V pátek se podle ní na Hrad obrátila redaktorka Českého rozhlasu s žádostí o potvrzení některých z těchto informací. „Příslušné instituce by měly věnovat pozornost nezákonným únikům neveřejných a utajovaných informací od orgánů činných v trestním řízení a zpravodajských služeb,“ napsal v pátek Hrad. NCOZ se bude podezřením zabývat, sdělil pak její mluvčí Jaroslav Ibehej.
Kancelář uvedla, že do styku s dokumenty přicházejí lidé s odpovídající prověrkou
Prezidentova kancelář v sobotu uvedla, že byly mezi 29. listopadem a 1. prosincem loňského roku skartovány utajované písemnosti z předchozích let, přes 500 čísel jednacích. „Všechny skartované spisy byly v souladu s platnými právními předpisy vyřazeny, prošly archivním dohledem a byly určeny ke zničení. Skartován nebyl žádný spis určený k archivaci,“ sdělil Hrad. Ve všech případech šlo podle KPR o spisy, jejichž původcem nebyla hradní kancelář, obsah je uchován v archivech jiných státních institucí.
Dále kancelář uvedla, že do styku s utajovanými dokumenty přicházejí výhradně lidé s odpovídající bezpečnostní prověrkou a s písemnostmi je manipulováno v zabezpečených oblastech. Likvidaci starých spisů podle Hradu vždy provádějí lidé s prověrkou na stupeň přísně tajné, o skartaci je vyhotoven písemný protokol. Dohlíží na ni také standardně skartační komise.
Tajnou zprávu o údajném podílu ruské vojenské zpravodajské služby GRU dostala prezidentská kancelář loni v dubnu krátce předtím, než informace zveřejnila vláda. Web Deník N loni v květnu uvedl, že dokument ležel na Hradě deset dní, než se s ním seznámil prezident Miloš Zeman. To v sobotu opět jeho kancelář popřela. Dokument byl podle ní doručen 7. dubna, Zeman jej obdržel po příjezdu na Hrad v nejbližším termínu 13. dubna, uvedla KPR.
Vrbětice zasáhly v roce 2014 dvě exploze. Při výbuchu prvního ze skladů v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý sklad explodoval v prosinci téhož roku. V polovině loňského dubna tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření na zapojení příslušníků ruské vojenské tajné služby GRU do výbuchů. Kauza vedla k vážné diplomatické roztržce mezi Českem a Ruskem a vzájemnému vypovídání diplomatů. Rusko účast svých agentů na explozích popírá.