Stovky německých státních zaměstnanců včetně učitelů a pracovníků kulturních Goethe-Institutů musejí opustit Rusko. O nových omezeních pro německé instituce rozhodlo v dubnu ruské ministerstvo zahraničí, platit má od června, píše německý deník Süddeutsche Zeitung. Snížení počtu německých státních zaměstnanců v Rusku potvrdil agentuře AFP i zdroj z německé vlády, podle něhož jde o „vyhlášení diplomatické války“.
Podle Süddeutsche Zeitung se redukce vynucená ruskou stranou dotkne několika stovek diplomatů, ale také kulturních pracovníků a učitelů německé školy v Moskvě. „Tato hranice, kterou zavádí Rusko od začátku června, si vyžádá v mnoha oblastech podstatné omezení týkající se naší přítomnosti v Rusku,“ uvedlo německé ministerstvo zahraničí.
Krok Moskvy souvisí s vyhoštěním několika desítek ruských diplomatů, ke kterému Berlín sáhl v dubnu. Podle bezpečnostních služeb Rusové využívali svého diplomatického statusu k navazování vztahů s informátory z politiky, hospodářství i armády za účelem sabotážní činnosti. Moskva poté ohlásila, že v odvetě vyhostí přes dvacet německých diplomatů.
Německo-ruské vztahy jsou v poslední době značně napjaté. K výraznému zhoršení došlo po plnohodnotné invazi ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru. Berlín poté vypověděl čtyři desítky ruských diplomatů, kteří byli podezřelí ze špionážní činnosti. Moskva reagovala vyhoštěním čtyř desítek německých diplomatů.
Nežádoucí ruští diplomaté v Evropě
Loni na jaře zasáhla Rusko velká vlna vyhošťování diplomatů z celé řady evropských států. Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko tehdy oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Země uvedly jako důvod ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Desítky ruských pracovníků ambasád musel odejít také ze Slovinska, Rumunska či Portugalska.
Už loni v březnu byli ruští diplomaté vykázáni například z Bulharska, Polska, Lotyšska, Nizozemska či Irska. Slovensko rozhodlo o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob. Česko označilo za nežádoucí osobu zástupce ruského velvyslance Feodosije Vladyševského.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyhošťování ruských diplomatů tehdy odsoudil a doplnil, že Moskva adekvátně zareaguje. Rozhodnutí evropských zemí je podle něj „krátkozraké“ zejména s ohledem na to, že zkomplikuje možnost diplomatických jednání.
