Další vyhošťování ruských diplomatů ze zemí Evropské unie, o které Praha usilovala v reakci na případ Vrbětice, nebude na programu pondělního summitu. Uvedl to diplomatický zdroj, podle kterého se v unijních kruzích o žádné podobně viditelné akci na podporu Česka nejedná. Mimo jiné proto, že česká žádost nebyla správně načasována. Podle bruselského webu Politico vytkla nedávno německá kancléřka Angela Merkelová českému premiéru Andreji Babišovi (ANO) fakt, že Praha před vypovězením pracovníků ruské ambasády nekoordinovala svou akci s unijními spojenci.
Česko v reakci na zjištění tajných služeb o účasti ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 vyhostilo v polovině letošního dubna 18 pracovníků ruské ambasády. Teprve poté začala česká vláda prezentovat svou žádost o koordinované vyhoštění dalším unijním spojencům.
Merkelová podle obvykle dobře informovaného webu před dvěma týdny na neformálním summitu v Portu Babišovi vyčetla, že měl českou akci napřed koordinovat s ostatními zeměmi EU. Připomněla mu podobnou britskou žádost po otravě bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v anglickém Salisbury v roce 2018, kterou Londýn se spojenci sladil. Tehdy vyhostily diplomaty na tři desítky států včetně většiny unijních zemí.
Německo bylo podle dřívějších informací ČTK náhlým jednáním Česka zaskočeno, silnější reakci neprospěl ani vnitropolitický vývoj v Česku, kde prezident Miloš Zeman zpochybnil, že by zavinění ruskými zpravodajci bylo jedinou vyšetřovací variantou. Berlín i proto svou podporu Prahy soustředil na konkrétní pomoc českému velvyslanectví v Moskvě ochromenému ruskou odvetou, po níž své pozice opustilo 20 tamních zaměstnanců.
Kontext Ukrajiny
Podle zmíněného unijního diplomatického zdroje byl vedle načasování a nedostatečně rychlé přípravy a prezentace požadavků na vyhoštění dalším problémem kontext. „Všichni se bojí toho, co Rusko může udělat na Ukrajině,“ upozornil diplomat s odkazem na trvající přítomnost ruských vojáků u hranic sousední země i na jejím území, které okupuje. Zvláště západní země nechtějí i kvůli tomu vztahy s Ruskem příliš hrotit prohlubováním diplomatických pří.
Debata o Rusku bude zásadní součástí programu dvoudenního mimořádného summitu, který začíná večer v Bruselu. Šéfové unijních států by se měli shodnout na vyjádření solidarity vůči zemím dotčeným agresivním jednáním Ruska. Podle diplomatů je hlavním důvodem tohoto prohlášení dopad vrbětického výbuchu, Česko však zřejmě v závěrech summitu doslova zmíněno nebude. Solidarita se totiž týká i řady dalších zemí jako Bulharska nebo Řecka.
