Zbylá část vyhoštěných zaměstnanců ruského velvyslanectví v pondělí po 16:40 odletěla z ruzyňského letiště do Ruska. Do letadla, které zamířilo do Moskvy, nastoupilo odhadem šest až sedm desítek lidí. Česko museli opustit kvůli kauze Vrbětice do konce května. Od úterý by na ruské ambasádě v Praze mělo působit sedm diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) také vznikne nová pracovní skupina, která se bude zabývat možným odškodněním obyvatel v okolí Vrbětic, kde v roce 2014 explodovaly dva muniční sklady.
Mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová řekla, že výjezdní příkaz dostalo celkem 123 ruských občanů. Třicet z nich má diplomatický pas a zbytek služební. „Mohu konstatovat, že (ruská strana) stanovený termín splnila,“ uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Počet členů konzulárních úřadů Ruska v Brně a Karlových Varech zůstává nezměněný, stejně jako českých zástupců na konzulárních úřadech v Petrohradě a v Jekatěrinburgu.
Ruský vládní speciál Iljušin 96-300 dorazil na ruzyňské letiště z Moskvy v pondělí po 13:00. Letadlo po přistání narolovalo poblíž budovy třetího terminálu ruzyňského letiště. Poté následovalo nakládání rozměrných zavazadel.
Zhruba po hodině a půl k letišti přijel jeden větší autobus a jeden minibus s vyhoštěnými Rusy a jejich rodinami. Odhadem šlo asi o šest až sedm desítek lidí, kteří s sebou měli po většinou menší a příruční zavazadla. Odlet byl původně plánovaný na 16:00, v tento čas však teprve začal nástup cestujících. Letoun nakonec vzlétl asi o 40 minut později. Jeho cílem je moskevské letiště Vnukovo.
Vyhoštění jako důsledek práce GRU
O snížení obsazení ruské ambasády v Praze rozhodlo Česko v dubnu po diplomatické roztržce s Ruskem kvůli výbuchům ve Vrběticích. Roztržka ČR a Ruska je vyústěním zjištění českých vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Česko v dubnu rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva reagovala vyhoštěním 20 diplomatů či zaměstnanců české ambasády v ruské metropoli.
Poté rozhodla ČR o vyhoštění dalších pracovníků, na jejichž odjezd dostalo Rusko čas do konce května. Moskva pak oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.
Na českém velvyslanectví v Moskvě nakonec k pondělku dostalo výpověď 89 místních sil, sdělilo ministerstvo zahraničí. Zůstalo jich tam 19. Česko dostalo z řady zemí nabídku pomoci v souvislosti s chodem ambasády, o věci se dále jedná.
Kulhánek zároveň vyzval k tomu, aby Rusko upustilo od označování Česka (i dalších států) za zemi, která vůči němu provádí nepřátelská opatření. „Bez toho kroku se jen stěží můžeme vrátit ke standardní diplomatické komunikaci a začít uvažovat o možnostech úplné normalizace vzájemných vztahů,“ uvedl. Česko podle něj také nemá zájem na ukončení aktivit střední školy při ruském velvyslanectví, dlouhodobě podle něj ale nebyla v souladu s mezinárodním právem. Zda škola bude po prázdninách fungovat jako jiné zahraniční školy v Česku, záleží prý na ruské straně.
Odškodnění pro obyvatele v okolí Vrbětic má řešit nová pracovní skupina
Vrbětice byly tématem i na pondělním jednání vlády. Podle Kulhánka vznikne pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev financí a obrany, která se bude zabývat možným odškodněním obyvatel v okolí Vrbětic.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v pátek avizoval, že v pondělí předloží vládě návrh postupu, jak odškodnit obyvatele v okolí Vrbětic. Nejjednodušším způsobem podle něj je speciální zákon schválený parlamentem. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v pondělí uvedla, že debata se povede i o tom, zda nevyužít některý z již platných zákonů.
Kvůli explozím a zásahu složek integrovaného záchranného systému, který ve vrbětickém areálu skončil až loni, nemohli majitelé hospodařit na stovkách hektarů pozemků. Byly znehodnoceny, událost snížila cenu nemovitostí, měla i dopad na kvalitu života obyvatel, řekl už dříve europoslanec a advokát čtyř postižených obcí Stanislav Polčák (STAN).
Do Ruska by mohla směřovat žádost o náhradu škody
Co se týče možného vymáhání škody, premiér Andrej Babiš (ANO) v dubnu avizoval, že ministerstvo financí připravuje právní kroky. Dodal, že škody přesahují jednu miliardu korun.
„Pracujeme na tom ve spolupráci s právníky ministerstva financí. Máme již nějaký návrh hotový, ještě se čeká na některé úkony orgánů činných v trestním řízení, ale myslím, že v nejbližší době bychom mohli přikročit k tomu, že budeme směřovat na Ruskou federaci žádost o náhradu škody,“ řekl v pondělí Kulhánek.
Podle ministra by šlo o poměrně náročný mezinárodněprávní úkon, myslí ale, že by další kroky mohly být podniknuty během června.
„Bezpečnostní situace se změní“
Pondělnímu vyhošťování diplomatů se věnovala také 90' ČT24. „Bouchat šampaňské podle mě bude na místě ve chvíli, kdy se podaří narovnat česko-ruské diplomatické vztahy, a v tom nás čeká ještě dlouhá cesta. Je to úspěch v tom směru, že po letech máme stejné stavy na ambasádách, nicméně ty stavy jsou takové, že ambasády jsou dnes prakticky nefunkční,“ uvedl poslanec Ondřej Veselý (ČSSD).
Podle poslance Pavla Žáčka (ODS) se sníží aktivita ruských tajných služeb v Česku. „Nejenom že se změní bezpečnostní situace v České republice, ale i mimo ni. Víme, že rezidentury byly základnou k ofenzivnímu působení do dalších států, do Německa, Polska,“ sdělil Žáček.
Česká republika by podle Veselého měla žádat o náhradu škod a omluvu. „Pokud jde o možnost vymožení, tak já tvrdím, že pokud zůstane v Ruské federaci stávající autoritativní režim, je šance velmi nízká,“ sděluje s tím, že nelze předpokládat, že by současný režim takovou škodu dobrovolně uhradil a přihlásil se k ní.
Podle Žáčka Česko musí žádat o náhradu škod, i když „předpokládáme, jak to dopadne“. „Věřím, že to narovnání nastane, až se v Kremlu vymění garnitura, která nastoupí po Vladimiru Putinovi a jeho lidech,“ sdělil Žáček.
Vláda schválila šest kandidátů do orgánu kontroly tajných služeb
Ministryně Schillerová v pondělí rovněž uvedla, že vláda schválila šestici kandidátů do orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb. Mezi kandidáty jsou především zaměstnanci ministerstev, ale i prezidentské kanceláře. S pětičlenným nezávislým kontrolním orgánem počítá česká legislativa od roku 2018, kvůli přísným požadavkům na jeho členy se však dosud nepodařilo najít dostatek kandidátů na jeho obsazení.
Kabinet navrhl poslancům do nového orgánu poradce premiéra Andreje Babiše (ANO) a bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobodu, vedoucího odboru legislativy a práva prezidentské kanceláře Václava Pelikána, vedoucího bezpečnostního odboru ministerstva zahraničních věcí Hynka Pejchu, náměstka ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost a vzdělávání Jiřího Nováčka, ředitele bezpečnostního odboru na vnitru Josefa Veselého a ústavního právníka Jana Kudrnu.
