Vyhošťování diplomatů nejsou závody, reakce Západu ještě přijde, věří poslanci

Nahrávám video

Hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu požadují, aby země Evropské unie v reakci na kauzu Vrbětice přistoupily ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů. Solidaritu s Českem už projevily východní země, ty západní dosud vyčkávají. Ochotě vypovídat ruské diplomaty a politickým reakcím na útok ve Vrběticích se věnovaly Události, komentáře.

Na české kroky solidárně reagovalo vypovězením několika diplomatů Slovensko a pobaltské státy. Ve středu Moskva podle očekávání oznámila, že recipročně vypoví jejich diplomaty. Žádná ze západních zemí se však k vyhoštění ruských emisarů dosud neodhodlala.

„Západní země projevily velkou solidaritu s Českou republikou, a to jak na půdě EU, tak i NATO. Pokud jde o vypovídání velvyslanců, nemyslím, že to jsou nějaké závody. Jsem rád, že první bylo Slovensko, naše bratrská země. Pro nás je ale důležitý jakýkoliv projev solidarity,“ poznamenal předseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD).

Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) je přesvědčen, že k reakci Západu ještě dojde. Připomněl kauzu otravy dvojtého agenta Sergeje Skripala v anglickém Salisbury, na kterou také řada zemí reagovala se zpožděním a ruské diplomaty nakonec vypověděla.

Naopak poslanec SPD a místopředseda zahraničního výboru Jiří Kobza je ohledně budoucího hromadného vypovídání ruských diplomatů z unijních zemí, jak to žádá návrh nezávazné rezoluce Evropského parlamentu, skeptický: „Nezapoměňme, že v okamžiku, kdy ministr zahraničí Kulhánek vypovídal ruské diplomaty, saský premiér nakupoval 30 milionů dávek Sputniku v Moskvě. Zejména v případě Německa jsou hospodářské škody, které by mohly přijít, velice silné. A Němci nejsou ochotni je platit za někoho jiného.“

Česko v reakci na důvodné podezření tajné služby, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU, vyhostilo 18 ruských diplomatů, považovaných za členy tajných služeb. Protože Moskva odpověděla vypovězením 20 Čechů, rozhodla se česká vláda vyrovnat počty lidí na ambasádách obou stran a nařídit odchod dalších několika desítek Rusů.

Naše reakce byla adekvátní, shodli se Žáček a Veselý. Kobza důvod pro vyhošťování Rusů nevidí

Podle Žáčka je důležité, aby česká diplomacie nepodlehla tlaku, který na ni může být, zejména po nedělním projevu prezidenta Miloše Zemana. Ten uvedl, že existuje víc vyšetřovacích verzí a není dosud plně prokázáno, že ve vrbětickém skladu ruští zpravodajci skutečně byli.

„Pokud jde o projev prezidenta, záměrně tam zamíchal dvě roviny – zpravodajskou a trestně právní. S případem samozřejmě obě souvisí, ale v diplomacii se rozhoduje podle informací ze zpravodajství. A ty byly natolik silné, že s výjimkou komunistů a SPD všechny strany seznaly, že musíme postupovat takovým způsobem,“ uvedl Veselý na námitku poslance Kobzy, že Česko mělo až do plného vyšetření věci na Ruskou federaci působit výhradně prostřednictvím diplomatických kanálů. Důkazy pro vypovězení 18 ruských diplomatů totiž Kobza zatím nevidí.

„Trestní stíhání bylo zahájeno, ale pravděpodobnost, že bude dokončeno – u dvou zpravodajců Ruské federace – je prakticky nulová,“ připouští Veselý.

Informace, které dostal bezpečnostní výbor, pocházejí od BIS, vojenské rozvědky, Policie ČR a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, Veselý je tudíž považuje za spolehlivé a reakci Česka za opodstatněnou. „Kdybychom jeli podle modelu SPD, tak nám někdo obsadí půl republiky a my budeme čekat na soud, jak se zachovat,“ dodal sociální demokrat.

„Když zjistíme, že tady byly agenty cizí moci spáchány miliardové škody, že přitom dokonce dva naši občané zahynuli, nemůžeme používat diplomatické kanály,“ souhlasil s vyjádřením kolegy Veselého Pavel Žáček. „Musíme jako suverénní stát přikročit k aktu a zároveň žádat spojence o solidaritu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zaútočila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko udeřilo na Sumy a Oděsu

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byl zřejmě rafinérský komplex v Nižněkamsku. Při ruském bombardování severoukrajinských Sum utrpělo zranění nejméně čtrnáct lidí, oznámila správa Sumské oblasti. Rovněž čtrnáct lidí zranil rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu.
08:44Aktualizovánopřed 36 mminutami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V největším egyptském zlatém dole se zřítila hornina, jeden člověk zemřel

Při zřícení horniny v největším egyptském zlatém dole přišel o život jeden pracovník, dalších pět bylo zraněno. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení tamního ministerstva ropného průmyslu a minerálních zdrojů. Provoz v dole je do ukončení vyšetřování neštěstí pozastaven.
04:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump vybral nového právního poradce Bílého domu

Novým hlavním právním poradcem Bílého domu a asistentem prezidenta se od 1. září stane Will Scharf. Dosud působil jako tajemník personálu Bílého domu a zajišťoval administrativu spojenou s prezidentovou agendou. Oznámil to americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
04:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoRok a půl po pádu Asada roste v Sýrii nespokojenost

Rok a půl po pádu režimu Bašára Asada slábne v Sýrii důvěra v nové vedení země. Vládě prezidenta Ahmada Šaráa podle průzkumu věří zhruba pětina obyvatel, téměř polovina Syřanů se naopak domnívá, že země míří špatným směrem. Nespokojenost živí pomalá obnova válkou zničených oblastí, vysoké životní náklady i nesplněné sliby. V damašském Džobáru, někdejším symbolu odporu proti Asadovu režimu, zůstává poškozených 93 procent budov.
před 3 hhodinami

Izrael znovu odmítl mírový plán pro Gazu

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kanadu i Evropu dál sužují lesní požáry. V Britské Kolumbii evakuovali tisíce lidí

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel. Ve Francii zahájili vyšetřování, obavy z ohně pak mají na jihu země.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusové útočili na Charkov a Oděsu. Údery hlásí i úřady v Bělgorodu

Tři mrtvé a 37 zraněných si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy, oznámil tamní starosta Ihor Terechov. Obytné domy byly poškozeny i v Oděse, kde ruský úder zranil minimálně dvanáct lidí. Dalších jedenáct lidí utrpělo zranění po úderech v Dněpropetrovské oblasti. V Záporožské oblasti po útoku zemřel záchranář. Útoky hlásí i ruské úřady. Regionální krizové centrum v Bělgorodské oblasti tvrdí, že v důsledku útoků ukrajinských dronů zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.