Kauza „ricin“. Konečná kritizovala únik informací z BIS, Výborný ocenil politickou reakci vlády

Nahrávám video

Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná a poslanec za KDU-ČSL Marek Výborný se v Událostech, komentářích střetli v debatě na téma česko-ruských vztahů. Ty jsou v poslední době napjatější než obvykle. Naposledy ministerstvo zahraničí 5. června vyhostilo dva ruské diplomaty v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým komunálním politikům jedem ricin.

Konečné kauza připomíná zápletku špatně natočeného filmu. „Tyto věci by se neměly takto řešit,“ říká europoslankyně. Za prvotní chybu považuje únik informací z BIS novinářům. Byla by ráda, kdyby se to neopakovalo.

Výborný naopak připomněl, že lidovečtí poslanci Jan Bartošek a Ondřej Benešík už před dvěma týdny vyzývali vládu, aby ruské diplomaty vyhostila. V posledních dnech se totiž podle něj v expertních kruzích i na Západě šířilo překvapení, že česká vláda nereaguje. Je tedy rád, že politická reakce přišla. „Kromě toho, že oceňuji práci našich tajných služeb, tak musím také ocenit reakci ministerstva zahraničí a vlády,“ prohlásil poslanec.

Konečná se obává ruské reakce, která podle diplomatických zvyklostí bude zřejmě spočívat ve vyhoštění odpovídajícího počtu českých diplomatů. „Naše zastoupení v Moskvě není tak výrazné a myslím, že tam každý člověk bude chybět,“ je přesvědčená s tím, že s Ruskem máme spoustu obchodních i lidských vazeb.

„Nemůžeme to přeceňovat. Export do Ruska z České republiky činí asi dvě procenta,“ podotkl Výborný. Doufá, že se vztahy urovnají a zdůraznil, že Česko se pokouší zahájit konzultace, ale Rusko to ignoruje.

Podle něj Rusko využívá Prahu jako odrazový můstek. „Je zájmem Ruské federace se nějakým způsobem vlámat do západního spojenectví v NATO a zdá se, že se o to pravděpodobně pokusili v rámci České republiky,“ myslí si Výborný.

Vyhoštění

Česko vyhostilo dva pracovníky ruského kulturního střediska v Praze –⁠ Andreje Končakova, který středisko vedl a současně plnil roli vedoucího představitele organizace Rossotrudničestvo v Česku, a Igora Rybakova.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v pátek informovali, že hrozba ricinem byla smyšlená a byla důsledkem sporů mezi pracovníky ruského velvyslanectví v Praze, když jeden z nich zaslal českým tajným službám falešné informace.

Podle premiéra Česko jako svrchovaný stát nemůže tolerovat podobné akce na svém území, a proto přistoupilo k vypovězení dvou ruských diplomatů. Předseda vlády také poděkoval BIS za výbornou práci, když dokázala případ rychle rozkrýt.

Podle Petříčka se diplomacie snažila záležitost vyřešit diskrétně a od počátku komunikovala s ruskou stranou. Její přístup však prý toto řešení neumožnil a muselo následovat vyhoštění.

Ruská diplomacie hned v pátek označila rozhodnutí Prahy za provokaci a nepřátelský krok a pohrozila odvetou. Prý k němu bude přihlížet při utváření politiky vůči Česku.

Živé dějiny

O údajném příjezdu ruského agenta s ricinem napsal koncem dubna týdeník Respekt. České úřady oficiálně informaci o jedu nepotvrdily. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a také starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) ale dostali ve stejné době policejní ochranu.

Ruská vláda a její čeští přívrženci kritizují Koláře kvůli odstranění sochy sovětského maršála Koněva a Hřiba kvůli rozhodnutí magistrátu přejmenovat náměstí Pod Kaštany, kde sídlí ruská ambasáda, na náměstí Borise Němcova po zavražděném ruském politikovi, který ke konci kariéry působil v opozici.

Starosta Novotný zase prosadil v Řeporyjích vznik památníku obětem z řad Ruské osvobozenecké armády známé jako vlasovci. Ti se podíleli na konci druhé světové války na osvobození Prahy. Rusko je považuje za kolaborantskou ozbrojenou formaci vytvořenou nacistickým Německem a tvrdí, že Prahu osvobodila Rudá armáda. Čeští historici se vesměs shodují, že její příspěvek byl spíše symbolický, protože přišla do víceméně osvobozeného města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 18 mminutami

Správa železnic představila své plány na modernizaci tratí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí, uvedl na pátečním brífinku generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 41 mminutami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 56 mminutami

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 2 hhodinami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 5 hhodinami

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 13 hhodinami
Načítání...