„Evropa a Rusko se od sebe oddalují,“ tvrdí šéf diplomacie EU. Podle něj Moskva nechce dialog

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell po návratu z Ruska ve svém blogu napsal, že Moskva nestojí o „konstruktivnější dialog s EU“ a evropská sedmadvacítka z toho bude muset vyvodit důsledky. Nevyloučil ani sankce. Připomněl vyhoštění tří diplomatů Švédska, Polska a Německa, které Rusko oznámilo právě během jeho návštěvy. Moskvu příspěvek překvapil. Podle ruského ministerstva zahraničí je „v silném kontrastu s tím, co Borrell prohlásil na společné tiskové konferenci“ se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem po jejich jednání.

„Právě jsem se vrátil z velmi komplikované návštěvy Moskvy, na kterou jsem se vypravil prodiskutovat zneklidňující stav vztahů mezi EU a Ruskem,“ napsal Borrell v neděli na svém blogu. Zmínil v něm, že už tak nedobré vztahy zhoršil vývoj událostí po otravě opozičního předáka Alexeje Navalného látkou ze skupiny novičok, jeho nedávné zatčení, změna jeho dříve uloženého podmíněného trestu na nepodmíněný a zatčení tisíců Rusů, kteří protestovali proti uvěznění Navalného.

Borrell se podle svých slov vydal do Moskvy, aby za Evropskou unii „přímo“ odsoudil události kolem Navalného, ale také otestoval, jestli má Kreml zájem řešit „rozdíly a zvrátit negativní trend“ ve vztazích mezi Bruselem a Moskvou.

„Agresivně uspořádaná tisková konference a vyhoštění tří diplomatů EU během mé návštěvy ukazují na to, že ruští činitelé se nechtěli chopit příležitosti ke konstruktivnějšímu dialogu s EU,“ napsal vrcholný unijní diplomat a dodal: „Jako EU budeme muset vyvodit důsledky.“

Rusko v pátek oznámilo vyhoštění trojice diplomatů kvůli údajné účasti na protestech proti uvěznění Navalného. Švédsko, Polsko i Německo krok Moskvy důrazně odmítly. O vyhoštění diplomatů ze zemí EU informoval nejdříve server EUObserver, podle nějž se tak stalo právě v době tiskové konference Borrella a Lavrova. Šéf unijní diplomacie v blogu upřesnil, že o vyhoštění diplomatů „jsme se dozvěděli na konec našeho setkání“, a to skrze sociální sítě. Lavrova poté požádal, aby změnil toto rozhodnutí, ale bez výsledku.

Šéf diplomacie EU Josep Borrell a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci
Zdroj: Reuters

Rusko se odpojuje od Evropy, myslí si Borrell

„Mé setkání s ministrem Lavrovem a vzkazy vyslané ruskými činiteli během této návštěvy potvrdily, že Evropa a Rusko se od sebe oddalují. Vypadá to, že Rusko se postupně odpojuje od Evropy a vidí demokratické hodnoty jako existenciální hrozbu,“ napsal Borrell.

Na závěr podotkl, že vztahy mezi EU a Ruskem se budou zabývat unijní ministři zahraničí a členské země poté budou muset rozhodnout o následujících krocích. „A ano, ty by mohly zahrnovat sankce,“ podotkl.

Moskva v neděli večer reagovala na blog údivem. „S překvapením jsme se obeznámili s Borrellovým vyhodnocením výsledků jeho návštěvy, jelikož silně kontrastuje s prohlášeními, která pronesl na tiskové konferenci v Moskvě,“ sdělilo ruské ministerstvo zahraničí agentuře TASS.

Ruská diplomacie podotkla, že Borrell podle ní měl „veškeré příležitosti okamžitě poskytnout osobní vyhodnocení“ své cesty na tiskové konferenci s Lavrovem. „Nikdo ho neomezoval časově ani formátem. Možná že šéfovi diplomacie EU po jeho příletu do Bruselu vysvětlili, na co bylo třeba klást důraz, ale to jen potvrzuje, jak a kdo ve skutečnosti formuluje politiku EU,“ dodala ruská diplomacie.

Moskva ukázala, kudy chce jít, míní mluvčí Evropské komise

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí řekl, že Moskva stojí o „oživení vztahů“ s EU, ale je „kategoricky proti vzájemnému vměšování do (svých) zájmů a uplatňování dvojích standardů“. V tomto ohledu je podle něj Rusko připraveno „jednat velmi rozhodně“.

Mluvčí Evropské komise uvedl, že Borrellova cesta do Moskvy ukázala, kudy se chce Rusko vydat. „Způsob, jakým byla návštěva zorganizována, jak se vyvíjela tisková konference, co Lavrov říkal, co podnikli ruští činitelé proti evropským diplomatům ve stejný den, to nabídlo velmi jasné znamení, kudy chce Rusko jít,“ citovala mluvčího Komise agentura Reuters.

Unijní ministři zahraničí budou poprvé debatovat o výsledcích Borrellovy mise 22. února. Své návrhy předloží evropským vůdcům, kteří se sejdou na konci února, před summitem věnovaným vztahům s Ruskem na konci března. Agentura AFP ještě před Borrellovou cestou napsala, že jeho mise ukončuje období zmrazených diplomatických kontaktů na unijní úrovni, které trvalo od roku 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 3 mminutami

Lotyšsko čelí četným pokusům o nelegální překročení hranice

Počet pokusů o nelegální překročení hranice mezi Lotyšskem a Běloruskem letos překonal celkový počet za celý loňský rok – pohraničníci zmařili více než dvanáct tisíc pokusů. Podle pohraniční stráže by mohl padnout i rekord z roku 2023, informovala redakce LSM v Latgale.
před 1 hhodinou

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Reportéři ČT přibližují, jak v Německu sílí proruské strany

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.
před 1 hhodinou

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Podle šéfa regionální správy Mykolajivské oblasti Heorhije Rešetilova bezpilotní stroje poškodily třeba nákladní terminál v přístavním městě Mykolajiv. Naopak Ukrajina v noci na úterý měla cílit na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
před 1 hhodinou

Ve Francii opět demonstrují studenti, v Paříži by mohl být i neplánovaný protest

Francouzští středoškoláci a vysokoškoláci ráno obnovili blokády před dalším celostátním dnem demonstrací. Vláda, která nabídla některé ústupky, nicméně tvrdí, že zájem o protesty slábne, napsala agentura AFP. V sobotu se v zemi budou konat protesty proti zdražování, k nimž by se mohli připojit i studenti se svými požadavky. Studentské protesty kritizující podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy vypukly v polovině září.
před 1 hhodinou

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
před 1 hhodinou

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.