Po nepokojích v Tel Avivu chce Izrael vyhostit až tisícovku eritrejských uprchlíků

Izraelský premiér Benjanim Netanjahu v neděli prohlásil, že jeho země zvažuje deportaci tisíce Eritrejců, kteří se zúčastnili sobotních nepokojů v Tel Avivu. Při střetech se zranilo asi 140 osob včetně desítek izraelských policistů. Informovala o tom agentura AFP.

Dvě znesvářené skupiny Eritrejců se v sobotu střetly v Tel Avivu. Izraelští policisté uvedli, že se je snažili rozehnat slzným plynem, ale i střelbou do vzduchu, protože měli obavy o svůj život. Na videích zveřejněných na sociálních sítích jsou vidět dvě skupiny migrantů, které na sebe navzájem i na policisty házely kameny a bily se holemi. Podle Netanjahua události překročily „červenou linii“.

„Na zvláštním ministerském výboru, který jsem dnes zřídil, jsme vyzvali k rychlým opatřením včetně vyhoštění tisícovky příznivců (eritrejského) režimu, kteří se těchto nepokojů zúčastnili,“ uvedl izraelský premiér v prohlášení. „Je zřejmé, že se nemohou prohlašovat za uprchlíky. Podporují tento (eritrejský) režim. Pokud ho tolik podporují, mohou se vrátit do své země,“ dodal.

Podle mezinárodního práva ale Izrael nemůže násilím posílat migranty zpět do země, kde může být ohrožen jejich život nebo svoboda.

V Izraeli žije 25 tisíc Eritrejců

Tel Aviv zažil střety mezi eritrejskými příznivci vlády africké země a jejími odpůrci v minulých letech už vícekrát. Izraelské úřady při udělování azylu nerozlišují, zda jsou eritrejští imigranti ve své zemi pronásledováni kvůli kritice režimu či jsou vládními stoupenci.

Mnozí migranti chudou zemi opustili z ekonomických důvodů. V Izraeli žije asi 25 tisíc Eritrejců, kteří tvoří většinu afrických žadatelů o azyl v zemi, je jich podle listu The Times of Israel něco přes třicet tisíc. 

Eritrea vznikla před 30 lety vyhlášením nezávislosti na sousední Etiopii a od té doby má stále stejného prezidenta, Isajase Afewerkiho. Tato chudá východoafrická země ležící u Rudého moře, ve které žije podle různých odhadů čtyři až sedm milionů obyvatel, je někdy označována jako „Severní Korea Afriky“.

V Eritreji je legální jen jedna politická strana, neexistuje tam svoboda slova a pro legální opuštění země je nutné povolení úřadů. Asi polovina Eritrejců jsou křesťané a polovina muslimové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 38 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...