Mexiko se chystá na Trumpem avizované deportace migrantů

3 minuty
Události: Méně migrantů do USA
Zdroj: ČT24

Mexiko pod tlakem hrozeb zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně přitvrzuje boj s nelegálními migranty. Jen v posledních měsících roku jich zadrželo bezmála půl milionu. Tamní vláda se obává, aby nový šéf Bílého domu neuvalil vysoká cla na mexický dovoz.

Pod americkým tlakem se do boje s nelegální migrací pustily mexické úřady. Posílené hlídky zadržely od září rekordních 475 tisíc lidí, za celý rok pak přes 900 tisíc.

„Myslíme si, že je to model, který funguje, i když by se dal vylepšit,“ uvedl mexický ministr zahraničí Juan Ramón de la Fuente.

Hranice mezi Mexikem a Spojenými státy měří 3145 kilometrů. Na 1200 kilometrech stojí plot s žiletkovým drátem a ozbrojenými hlídkami. Zbytek je v nepříznivém terénu hor a pouští. Ani to ale statisíce lidí neodradí od vytouženého amerického snu.

„Řekli nám, že nás dál nepustí. Buď nás pošlou zpět, nebo nás deportují. A po tom všem, čím jsme si prošli, je deportace to poslední, co bychom chtěli,“ sdělila migrantka z Venezuely Jeanny Alvaradová.

Masové deportace z USA

K výraznému zpřísnění se schyluje i na druhé straně hranice. Donald Trump během předvolební kampaně opakovaně slíbil masové deportace migrantů.

„V den, kdy složím prezidentskou přísahu, skončí invaze migrantů do naší země. Uvězníme ty zkažené a krvežíznivé zločince a vyhodíme je z naší země tak rychle, jak to bude možné,“ prohlásil Trump.

Na hromadné vyhošťování se připravuje i Mexiko. Jeho nová prezidentka Claudia Sheinbaumová představila aplikaci pro mobilní telefony, která má Mexičanům pomáhat v případě zadržení migračními úřady USA.

„Pokud se ocitnete v situaci, kdy vám hrozí deportace, stisknete tlačítko a pošlete zprávu na nejbližší konzulát a vašim příbuzným,“ přiblížil de la Fuente.

Zrychlené deportace ze Spojených států už v menší míře začaly. Týkají se především lidí ze Střední Ameriky. Jen do Guatemaly letos USA vyhostily šedesát tisíc lidí. Tempo podle očekávání rychle naroste po lednovém návratu Trumpa do úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 14 mminutami

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 8 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
před 9 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 10 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 13 hhodinami

Návštěva Macinky v Kyjevě byla důležitá, ocenil Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.
před 14 hhodinami

Kvůli masivním útokům na Kyjev se sejde Rada bezpečnosti OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněného v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky plnohodnotné ruské agresi.
před 15 hhodinami
Načítání...