Na uzavření hranice pro migranty se Trump a mexická prezidentka neshodují

Budoucí americký prezident Donald Trump po telefonickém rozhovoru s mexickou hlavou státu Claudií Sheinbaumovou uvedl, že souhlasila se zastavením migrace z Mexika do Spojených států, které znamená uzavření hranic. Sheinbaumová však krátce poté oponovala, že žádné uzavírání hranic nechce.

Zásadní omezení migrace bylo jedním z klíčových témat Trumpovy předvolební kampaně. Příští americký prezident ve středu prohlásil, že ihned po nástupu do funkce 20. ledna zavede na zboží z Mexika 25procentní cla, pokud země nezajistí, aby do USA neproudili migranti a drogy. Sheinbaumová poté naznačila, že její země by mohla na cla odpovědět odpovídajícím protiopatřením.

Oba politici o několik hodin později informovali, že měli telefonický rozhovor právě o migraci. Sheinbaumová jej označila za „excelentní“ a dodala, že do USA již v poslední době neproudí karavany migrantů z Mexika. Počty migrantů mířících přes americkou jižní hranici v posledních měsících podle statistiky skutečně poklesly, Trump však hovoří o jejich dalším snižování i o vyhošťování přistěhovalců nelegálně pobývajících v USA.

Zavírat hranice, nebo stavět mosty?

„Souhlasila, že ukončí migraci z Mexika do Spojených států, tedy v podstatě s uzavřením našich jižních hranic,“ uvedl Trump na své síti Truth Social. Rozhovor označil za „báječný“.

Sheinbaumová nedlouho poté na jeho prohlášení reagovala slovy, že cílem Mexika „není zavírat hranice, ale stavět mosty mezi vládami a mezi obyvateli“. Dodala, že Trumpovi objasnila obecnou mexickou strategii boje proti nelegální migraci.

Zatímco Trump chce rázně snižovat počty přistěhovalců, dosavadní prezident Joe Biden uplatňuje vůči migrantům vstřícnější přístup. Kromě jiného se jeho administrativa snažila zbořit žiletkový plot stojící na hranici Mexika a Texasu. To však znemožnil středeční verdikt federálního odvolacího soudu, který zrušil dřívější rozhodnutí, jež vládě povolovalo odstranit bariéru navzdory právní snaze texaských úřadů. Za migrační politiku byla v posledních letech odpovědná viceprezidentka Kamala Harrisová. Její práce však byla silně kritizována a oslabila ji při listopadových prezidentských volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokratičtí lídři v Senátu kritizují Trumpovu dohodu s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh.
před 3 mminutami

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 1 hhodinou

Hurikán Isaias vstoupil na pobřeží Floridy

Hurikán Isaias, první hurikán letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) zasáhl pobřeží amerického státu Florida. Informovalo o tom americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Živel doprovází vítr o rychlosti až 165 kilometrů za hodinu. Úřady varují před život ohrožujícími záplavami a bouřkovým přílivem, který může zvednout hladinu moře o více než dva metry. V některých pobřežních oblastech byla nařízena evakuace.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.