Na uzavření hranice pro migranty se Trump a mexická prezidentka neshodují

Budoucí americký prezident Donald Trump po telefonickém rozhovoru s mexickou hlavou státu Claudií Sheinbaumovou uvedl, že souhlasila se zastavením migrace z Mexika do Spojených států, které znamená uzavření hranic. Sheinbaumová však krátce poté oponovala, že žádné uzavírání hranic nechce.

Zásadní omezení migrace bylo jedním z klíčových témat Trumpovy předvolební kampaně. Příští americký prezident ve středu prohlásil, že ihned po nástupu do funkce 20. ledna zavede na zboží z Mexika 25procentní cla, pokud země nezajistí, aby do USA neproudili migranti a drogy. Sheinbaumová poté naznačila, že její země by mohla na cla odpovědět odpovídajícím protiopatřením.

Oba politici o několik hodin později informovali, že měli telefonický rozhovor právě o migraci. Sheinbaumová jej označila za „excelentní“ a dodala, že do USA již v poslední době neproudí karavany migrantů z Mexika. Počty migrantů mířících přes americkou jižní hranici v posledních měsících podle statistiky skutečně poklesly, Trump však hovoří o jejich dalším snižování i o vyhošťování přistěhovalců nelegálně pobývajících v USA.

Zavírat hranice, nebo stavět mosty?

„Souhlasila, že ukončí migraci z Mexika do Spojených států, tedy v podstatě s uzavřením našich jižních hranic,“ uvedl Trump na své síti Truth Social. Rozhovor označil za „báječný“.

Sheinbaumová nedlouho poté na jeho prohlášení reagovala slovy, že cílem Mexika „není zavírat hranice, ale stavět mosty mezi vládami a mezi obyvateli“. Dodala, že Trumpovi objasnila obecnou mexickou strategii boje proti nelegální migraci.

Zatímco Trump chce rázně snižovat počty přistěhovalců, dosavadní prezident Joe Biden uplatňuje vůči migrantům vstřícnější přístup. Kromě jiného se jeho administrativa snažila zbořit žiletkový plot stojící na hranici Mexika a Texasu. To však znemožnil středeční verdikt federálního odvolacího soudu, který zrušil dřívější rozhodnutí, jež vládě povolovalo odstranit bariéru navzdory právní snaze texaských úřadů. Za migrační politiku byla v posledních letech odpovědná viceprezidentka Kamala Harrisová. Její práce však byla silně kritizována a oslabila ji při listopadových prezidentských volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...