V Rusku může ministerstvo vnitra vyhostit ze země cizince v některých konkrétních případech i bez rozhodnutí soudu. Právní normu schválily ve zrychleném řízení obě komory parlamentu a podepsal ji vůdce Vladimir Putin. Cizinci, u kterých ruské ministerstvo vnitra už rozhodlo o jejich vyhoštění, mohou v závažných případech skončit i ve vazbě. Ta má trvat maximálně 48 hodin. Kvůli možnému zneužití nový zákon kritizují ruští lidskoprávní aktivisté i někteří právníci.
Mimosoudní deportace cizinců mohou v Rusku následovat konkrétně za pití alkoholu na veřejnosti, násilnosti na stadionech nebo za pašování drog. Hrozí ale také za protizákonnou misijní činnost nebo za propagaci netradičních sexuálních praktik.
„Je to obrana takzvaných – pouze tak to můžu nazvat – tradičních hodnot, které prosazuje Vladimir Putin. Je to i homofobie a nenávist k cizincům,“ kritizuje opatření Světlana Gannuškinová z lidskoprávního organizace Občanská pomoc, která se mimo jiné zabývá pomocí cizincům. Nový zákon podle ní přináší i další rizika. „Bohužel všechny tyto zákony, které dávají nekontrolovatelnou pravomoc orgánům ministerstva vnitra, způsobí nárůst korupce,“ obává se Gannuškinová.
„Když zadrží cizince, tak je dlouho drží na policejním oddělení. Tam jim naznačí úplatek. Ten se ale oni bojí zaplatit, protože by kvůli němu mohli skončit ve vězení,“ vysvětluje právník Muhammad Sobirov, který pomáhá hlavně pracujícím cizincům ze střední Asie. Jejich postavení se v zemi výrazně zhoršilo po březnovém útoku teroristického komanda v koncertní síni v Krasnogorsku nedaleko Moskvy. Tehdy islámští teroristé postříleli více než 140 lidí, další stovky zranily.
Agenti ruské tajné služby FSB posílají podle Sobirova už teď cizince zpět třeba i hned po příletu do země. „Vrací je jenom kvůli tomu, že najdou třeba něco podezřelého na sociální síti Telegram,“ dodal Sobirov.
Podle oficiálních údajů pracuje v Rusku zhruba deset milionů cizinců, hlavně ze zemí bývalého Sovětského svazu. Ruská ekonomika se bez nich prakticky neobejde.
