Rusové v Lotyšsku se ocitají stále více pod tlakem. Tisíc z nich přišlo o právo na pobyt a někteří čelí procesu vyhoštění. Neprošli totiž jazykovým testem, který po Rusech nově vyžaduje lotyšská vláda. Riga se tak snaží bojovat proti silnému vlivu Kremlu na ruskou menšinu v této pobaltské zemi.
Povinnost složit zkoušku prokazující znalost jazyka na úrovni A2 zavedla lotyšská vláda v reakci na ruskou agresi na Ukrajině. Argumentuje mimo jiné potřebou zbavit zemi ruského vlivu.
Rusové musí odpovědět v testu třeba na otázku, jak se staví k nelegální ruské anexi Krymu. „Nebylo to těžké, měla jsem dva měsíce předem přípravný kurz. Pak jsem test zvládla na osmdesát osm procent,“ říká Ruska Inga Renská.
Ona i její manžel s testy souhlasí. Sami odešli z Petrohradu a do vlasti se vrátit nechtějí, podle nich se z Ruska stala diktatura. „Mnoho lidí tady, mladých lidí, mi tvrdí, že Rusko je skvělé, že Putin je skvělý. Ale sami v Rusku nikdy nebyli, narodili se tady,“ prohlásila Renská.
Testy musejí projít všichni, kteří se přistěhovali nebo si v posledních dvaceti letech zvolili místo lotyšského ruské občanství. Někteří zkoušku bojkotují, tisícovka ji nezvládla. Přes dvě stě lidí už opustilo zemi a dalším hrozí vyhoštění.
Sporné zkoušky
Část expertů testy kritizuje jako diskriminační, jiní upozorňují, že je v nich možné lhát. „Žili jsme tu v dobách, kdy nebylo potřeba si vybírat. A teď je to buď, anebo. To není dobré,“ míní jedna z Rusek. „Myslím, že to nemá smysl,“ říká o testu další z oslovených Rusů.
V bezmála dvoumilionové zemi, jejíž vedení se ostře staví proti Vladimiru Putinovi a jeho současnému Rusku, žije na čtyřicet tisíc lidí s pasem Ruské federace. Podle expertů se přitom nedá jednoznačně určit, jaké politické smýšlení u nich převažuje.
