Mississippi se rozhodla odstranit symbol konfederace ze své vlajky. Je posledním státem v USA, který ho na standartě má. Ke změně stát přiblížilo v sobotu hlasování tamního kongresu vedeného republikány, uvedl server BBC.
Mississippi odstraní z vlajky znak Konfederace. Jako poslední stát USA
Znak konfederace je mnohými považován za rasistický symbol. Vhodnost jeho užití ještě vyostřila současná debata po nedávné smrti Afroameričana George Floyda při zatýkání bělošskými policisty. Po celých Státech se odstraňují sochy a další mementa odkazující k jižanské alianci, která v americké občanské válce bojovala mimo jiné za zachování otroctví.
Návrh na zahájení procesu změny vlajky státní kongres schválil dvoutřetinovou většinou. Nyní může být návrh zákona o změně oficiálně předložen, k jeho schválení už stačí „jen“ nadpoloviční většina.
Guvernér: Rozdělení společnosti je třeba ukončit
„Debata o vlajce z roku 1894 rozděluje společnost stejně jako samotná vlajka, je potřeba ji ukončit,“ nechal se na Twitteru slyšet republikánský guvernér Tate Reeves. Přislíbil, že návrh zákona podepíše.
Dodal zároveň, že změnou vlajky nepovažuje spor mezi zastánci a odpůrci konfederačních symbolů za vyřízený. Důležitá je podle něho také snaha stát sjednotit. Až návrh zákona projde, začne komise vybírat novou podobu mississippské vlajky. Hlasovat by se o ní mělo v listopadu.
„Děkuji našim předchůdcům, kteří s kuráží a odhodláním rozvíjeli hnutí za občanská práva, jež nám pomohlo dosáhnout dnešního dne,“ napsal rovněž demokratický zákonodárce Jeramey Anderson na Twitteru s odkazem na hnutí ze 60. let minulého století, které vedlo k formálnímu ukončení rasové segregace v USA na federální úrovni.
Výměna vlajky je snaha o změnu historie USA, tvrdí kritik
Změna však má i své odpůrce, zejména mezi republikány. Senátor Chris McDaniel prohlásil, že výměna vlajky je jen jedním z dílčích kroků v širší snaze některých lidí změnit historii USA a principy, na kterých byly založeny.
Konfederované státy americké vznikly v roce 1861, když se několik jižanských států odtrhlo od zbytku USA kvůli sporu ohledně dalšího směřování Unie. Neshody se do značné míry týkaly právě otroctví, které chtěli členové Konfederace zachovat.
Kvůli sporu vypukla občanská válka, která skončila v roce 1865 vítězstvím Unie a zrušením otroctví. V mnoha jižanských státech ale další století platily segregační zákony, které černochům upíraly základní občanská i jiná práva.
Ačkoliv znak Konfederace řada lidí vnímá jako symbol útlaku, má vlajka silné zastání mezi některými lidmi, kteří ji považují za součást svého dědictví. Považují ji nejen za znak již dávno zaniklé Konfederace, ale i za symbol regionální jižanské kultury a svébytného způsobu života, který chtějí do budoucna zachovat i přesto, že je znak historicky vázán na otroctví a segregaci.
V Mississippi, kde tvoří černoši téměř čtyřicet procent populace, se vedly diskuse o změně vlajky několik posledních desetiletí. V roce 2001 tam hlasovali občané o nahrazení symbolu v referendu, změnu ale tehdy neschválili.
Ve stejném roce však svou vlajku se znakem Konfederace odstranila Georgia, čímž se Mississippi stalo jediným americkým státem s tímto kontroverzním emblémem na své standartě.
Floydovo úmrtí na konci května spustilo v USA a následně i jinde ve světě masivní protesty proti zakořeněnému rasismu a policejní brutalitě. Demonstranti na některých místech ničili sochy a památníky kolonizátorů či význačných osobností Konfederace i dalších postav z americké historie, kteří vlastnili černošské otroky.
obrázek