Italské Benátky by nejpozději do konce století mohly zůstat bez účinné obrany před extrémními projevy počasí. Uvádí to nová studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Při bouřích a přílivech by moře mohlo překonat systém Mose, který v současnosti chrání město před vzestupy vodní hladiny. Podle vědců za nepříznivým výhledem do budoucna stojí stoupání hladiny moře způsobené změnami klimatu a také klesání podloží staveb, takzvaná subsidence.
Benátky neodolají změnám klimatu, jejich ochrana nakonec selže, varuje studie
Vědci pracovali se třemi možnými modely vývoje hladiny moře, které vypracoval Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), a s údaji o subsidenci v různých částech benátské laguny. Výzkumníci upozorňují, že podle odhadů IPCC se bude hladina moře zvedat o čtyři až deset milimetrů ročně v závislosti na množství emisí oxidu uhličitého.
3 minuty
Události: Benátky chrání protipovodňové zábrany
V současnosti před krátkodobým zvýšením hladiny, které je obvykle výsledkem přílivu, silných dešťů a větru, chrání Benátky systém Mose. Ten však má technická omezení. Účinný je pouze v případě, že rozdíl mezi hladinou moře a vody v laguně je méně než tři metry. Při zvýšení hladiny při bouřích by tak Mose „mohl přestat chránit Benátky kolem roku 2100 (vyšší limit) či kolem roku 2030 (mediánová pravděpodobnost)“ v případě nejhoršího scénáře IPCC.
Jiné dopady na různé části města
Vědci poukazují na to, že subsidence hraje klíčovou roli v tom, jak růst hladiny moře bude podle predikcí působit na různé části benátské laguny. Kvůli menšímu poklesu je méně ohrožený hlavní ostrov, kde se nachází historické centrum města. Katastrofálnější dopady naopak vědci očekávají na město Chioggia na jihu laguny či na oblast, kde se nachází benátské letiště. V této konkrétní oblasti by do roku 2150 mohly skončit pod vodou až tři čtvrtiny území.
Do roku 2150 každopádně hrozí zaplavení velké části ostrovů a území v benátské laguně, které mají celkovou rozlohu 550 kilometrů čtverečních. V příznivém scénáři emisí by to bylo 112 kilometrů čtverečních, v tom „středně“ nepříznivém pak o 27 kilometrů čtverečních více. Při nepříznivém počasí by pak skončilo pod vodou 65 procent rozlohy celé oblasti.
