Benátky neodolají změnám klimatu, jejich ochrana nakonec selže, varuje studie

Italské Benátky by nejpozději do konce století mohly zůstat bez účinné obrany před extrémními projevy počasí. Uvádí to nová studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Při bouřích a přílivech by moře mohlo překonat systém Mose, který v současnosti chrání město před vzestupy vodní hladiny. Podle vědců za nepříznivým výhledem do budoucna stojí stoupání hladiny moře způsobené změnami klimatu a také klesání podloží staveb, takzvaná subsidence.

Vědci pracovali se třemi možnými modely vývoje hladiny moře, které vypracoval Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), a s údaji o subsidenci v různých částech benátské laguny. Výzkumníci upozorňují, že podle odhadů IPCC se bude hladina moře zvedat o čtyři až deset milimetrů ročně v závislosti na množství emisí oxidu uhličitého.

Nahrávám video
Události: Benátky chrání protipovodňové zábrany
Zdroj: ČT24

V současnosti před krátkodobým zvýšením hladiny, které je obvykle výsledkem přílivu, silných dešťů a větru, chrání Benátky systém Mose. Ten však má technická omezení. Účinný je pouze v případě, že rozdíl mezi hladinou moře a vody v laguně je méně než tři metry. Při zvýšení hladiny při bouřích by tak Mose „mohl přestat chránit Benátky kolem roku 2100 (vyšší limit) či kolem roku 2030 (mediánová pravděpodobnost)“ v případě nejhoršího scénáře IPCC.

Jiné dopady na různé části města

Vědci poukazují na to, že subsidence hraje klíčovou roli v tom, jak růst hladiny moře bude podle predikcí působit na různé části benátské laguny. Kvůli menšímu poklesu je méně ohrožený hlavní ostrov, kde se nachází historické centrum města. Katastrofálnější dopady naopak vědci očekávají na město Chioggia na jihu laguny či na oblast, kde se nachází benátské letiště. V této konkrétní oblasti by do roku 2150 mohly skončit pod vodou až tři čtvrtiny území.

Do roku 2150 každopádně hrozí zaplavení velké části ostrovů a území v benátské laguně, které mají celkovou rozlohu 550 kilometrů čtverečních. V příznivém scénáři emisí by to bylo 112 kilometrů čtverečních, v tom „středně“ nepříznivém pak o 27 kilometrů čtverečních více. Při nepříznivém počasí by pak skončilo pod vodou 65 procent rozlohy celé oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 25 mminutami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko připravuje vlastní Starlink, využívat ho bude i armáda

Rusko připravuje vlastní satelitní internet. Společnost Bjuro 1440, která má projekt Rassvet na starosti, tento týden oznámila, že na oběžnou dráhu bylo vyneseno prvních šestnáct družic určených pro obdobu komunikačního systému Starlink společnosti SpaceX. Podle médií i expertů bude Moskva systém využívat i pro vojenské účely.
před 14 hhodinami

Brněnská botanická zahrada nasadila proti škůdcům dravá slunéčka

Botanická zahrada v Brně zahájila přechod na biologickou ochranu rostlin. Ve sklenících nově proti červcům nasadila dravá slunéčka, která škůdce aktivně vyhledávají a požírají. Důvodem změny je klesající účinnost chemických postřiků – červci si vůči nim postupně vytvořili odolnost.
před 16 hhodinami

Ultrazpracované potraviny poškozují plodnost, naznačuje výzkum

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.
před 17 hhodinami

Vědci poprvé natočili, jak vorvaň dává hlavičku

Dospělý vorvaň může vážit až 52 tun. Když plnou rychlosti narazí do nějakého jiného tvora nebo objektu, může to být hodně bolestivé. O tomto chování vědci zatím slyšeli jen nepotvrzené historky, teď ho ale poprvé nafilmovali ve vysoké kvalitě.
před 19 hhodinami

Moře u Špicberků může stvořit bakterie vzdorující antibiotikům

Výzkum usazenin na dně u norského souostroví Špicberky odhalil obrovské množství mikroskopického života, včetně organismů s geny, které umožňují vznik i přenos odolnosti proti většině známých antibiotik.
před 20 hhodinami

Sítě místo spánku. Studie zkoumala, jak se u dětí zvyšuje pravděpodobnost budoucí deprese

V poslední době rychle přibývá výzkumů, které popisují, jaký vliv mají sociální sítě na děti. Další kamínek do mozaiky poznání tohoto jevu přinesla nová studie z Velké Británie, která naznačuje, proč vznikají po nadměrném užívání těchto médií duševní problémy.
před 23 hhodinami
Načítání...