Benátky neodolají změnám klimatu, jejich ochrana nakonec selže, varuje studie

Italské Benátky by nejpozději do konce století mohly zůstat bez účinné obrany před extrémními projevy počasí. Uvádí to nová studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Při bouřích a přílivech by moře mohlo překonat systém Mose, který v současnosti chrání město před vzestupy vodní hladiny. Podle vědců za nepříznivým výhledem do budoucna stojí stoupání hladiny moře způsobené změnami klimatu a také klesání podloží staveb, takzvaná subsidence.

Vědci pracovali se třemi možnými modely vývoje hladiny moře, které vypracoval Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), a s údaji o subsidenci v různých částech benátské laguny. Výzkumníci upozorňují, že podle odhadů IPCC se bude hladina moře zvedat o čtyři až deset milimetrů ročně v závislosti na množství emisí oxidu uhličitého.

3 minuty
Události: Benátky chrání protipovodňové zábrany
Zdroj: ČT24

V současnosti před krátkodobým zvýšením hladiny, které je obvykle výsledkem přílivu, silných dešťů a větru, chrání Benátky systém Mose. Ten však má technická omezení. Účinný je pouze v případě, že rozdíl mezi hladinou moře a vody v laguně je méně než tři metry. Při zvýšení hladiny při bouřích by tak Mose „mohl přestat chránit Benátky kolem roku 2100 (vyšší limit) či kolem roku 2030 (mediánová pravděpodobnost)“ v případě nejhoršího scénáře IPCC.

Jiné dopady na různé části města

Vědci poukazují na to, že subsidence hraje klíčovou roli v tom, jak růst hladiny moře bude podle predikcí působit na různé části benátské laguny. Kvůli menšímu poklesu je méně ohrožený hlavní ostrov, kde se nachází historické centrum města. Katastrofálnější dopady naopak vědci očekávají na město Chioggia na jihu laguny či na oblast, kde se nachází benátské letiště. V této konkrétní oblasti by do roku 2150 mohly skončit pod vodou až tři čtvrtiny území.

Do roku 2150 každopádně hrozí zaplavení velké části ostrovů a území v benátské laguně, které mají celkovou rozlohu 550 kilometrů čtverečních. V příznivém scénáři emisí by to bylo 112 kilometrů čtverečních, v tom „středně“ nepříznivém pak o 27 kilometrů čtverečních více. Při nepříznivém počasí by pak skončilo pod vodou 65 procent rozlohy celé oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...