Oprava kostela u Třeboně by mohla pomoci upřesnit historii města. Výkopy, které mají odvlhčit zdi, prozkoumávají archeologové a speleologové. Chtějí potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. Takové výzkumy pomáhají podle archeologa Marka Pešky zaplňovat bílá místa v historii měst a obcí.
Pohřební kóje rodu Schwarzenbergů pod kostelem svatého Jiljí u rybníka Svět za Třeboní speleologové objevili náhodou díky opravám. Předpokládali, že už jsou zasypané. Třicet let je nikdo neotevřel, teď do nich nahlédli. „Prostora je klenutá. Dřevo, co je vidět dole, není rakev, to jsou zbytky dřevěné konstrukce, když tu kóji zazdívali po vyndání rakve,“ popsal speleolog Stanislav Řehák. Před sto padesáti lety rakve Schwarzenbergové přesunuli do nedaleké nové větší hrobky.
V důležitý objev doufají i archeologové. Díky sanaci mokrých zdí se mohou podívat až pod základy a potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. „Uvidíme, třeba se nám ukáže nějaká starší část, vrstvy a podobně,“ poznamenal archeolog Muzea Jindřichohradecka Jan Kocina. „Fragmenty keramiky nám dokládají, že v okolí kostela existovalo osídlení už ve třináctém století,“ dodal.
Dva kostely stejného jména
To by znamenalo, že Třeboň vznikla na úplně jiném místě, než má dnes historické centrum. A vysvětlilo by to i staletou záhadu, proč jsou tam tak blízko sebe dva kostely zasvěcené stejnému patronovi. Jeden kostel svatého Jiljí je u břehu rybníka Svět, druhý kostel svatého Jiljí jen o kilometr a půl dál, v centru města.
Právě do těchto míst se mohli podle archeologů lidé z původního osídlení Třeboně přesunout, například kvůli obchodní stezce, jen si postavili nový a větší kostel. Výzkum potrvá ještě zhruba rok.
Bílá místa v historii měst
Objevy z archeologických výzkumů mohou odhalit nové informace o minulosti měst, které jsou v rozporu s dosavadními poznatky a písemnými prameny. Tyto objevy mohou posunout datování založení měst, odhalit dřívější osídlení nebo objevit dosud neznámé stavby či události. Z období do patnáctého století se totiž dochovalo jen málo písemných zmínek.
„Pro nejstarší období se nám nedostává potřebných písemných pramenů a jsme většinou odkázáni na útržkovité informace v listinách. Zejména pro počátky našich měst a vesnic máme obecně velký nedostatek písemných pramenů a je zde mnoho bílých míst,“ vysvětlil ředitel společnosti Archaia Brno Marek Peška.
V současnosti je podle něj jedinou metodou, jak tato místa zaplnit, středověká archeologie. „Někdy nám historii toho či onoho místa jen upřesní. Když máme štěstí, odhalí nám jeho počátky a další vývoj ve zcela novém světle,“ řekl Peška. Samotnou historii ale podle něj archeologie měnit nemůže, může ovšem nechat nahlédnout více do dávné minulosti.
Nové objevy se týkají zejména nejstarších, převážně neznámých základů kostelů či klášterů, zástavby měst, vesnic a hradů. „Nejde jen o dataci, která může posunout počátky některých sídel i o staletí, ale i formu, která bývá často překvapivě primitivnější, než by si většina z nás pomyslela,“ poznamenal Peška.
Archeologický výzkum v centru Brna
Dobrými příklady jsou podle archeologa zejména nejstarší měšťanské domy z dřeva a hlíny. Zmínil objev brněnské měšťanské zástavby ze třináctého a čtrnáctého století ve Veselé ulici, kde archeologové provádějí výzkum na staveništi Janáčkova kulturního centra.
Prostor se nacházel v blízkosti městských hradeb, zámožní měšťané v těchto místech zájem o bydlení neměli. Většina středověkých domů byla postavená právě ze dřeva a hlíny, později přibývaly zděné části, které často sloužily jako nadzemní sklepy.
„Díky tomu, že zámožnější měšťané neměli zájem v této části města stavět výstavnější sídla, se nám tu otvírá pohled do poměrně unikátních vrstev z nejstaršího období středověkého Brna,“ vysvětlil Peška. „Ta zástavba se tady vršila v podstatě až do současnosti. Pokud nebyly zničeny nějakou jinou stavbou. Právě tady je ta situace jedinečná, že zničené nebyly,“ doplnil archeolog Aleš Navrátil.
Základy kostela nebo městské hradby
Archeologové z Vysočiny mají podle Pešky zajímavé nálezy z Třebíče, které počátky města posouvají do počátku dvanáctého století. Nálezy obdobného významu, i když o něco mladší, jsou z Velkého Meziříčí. Pozůstatky nejstaršího městského opevnění objevili archeologové při rekonstrukci parku v Havlíčkově Brodě. Město je sice hradbami protknuté, ale ty jsou až z pozdější doby. Nový objev tak pozměnil mapy středověkého města.
Archeologové z Muzea Českého ráje v Turnově objevili pozůstatky gotického kostela svaté Alžběty ze třináctého století, nejstarší zděné stavby v Jilemnici a kosterní pozůstatky Valdštejnů, kteří vládli na jilemnickém panství ve čtrnáctém století. Výzkum posunul o sto let představy historiků o životě ve městě, předchází první písemnou zmínku z roku 1350. V Jilemnici se podle výzkumu žilo už v polovině třináctého století.
