Romana Lehmannová

Tuzemská města o víkendu zahájila advent slavnostním rozsvěcením vánočních stromů a světelnými show, které přilákaly tisíce lidí. V Praze se návštěvníci mohou těšit i na každodenní program, během něhož v příštích týdnech na Staroměstském náměstí vystoupí přibližně pět tisíc účinkujících. Zájem Čechů míří i za hranice, cestovní kanceláře hlásí až desetiprocentní nárůst poptávky po adventních zájezdech, nejčastěji do Rakouska, Německa a letos výrazně také do Polska. Turisty láká především atmosféra a občerstvení.

Nájmy dál zdražují, ve třetím čtvrtletí to podle společnosti Deloitte bylo zhruba o tři procenta. Průměrná cena za metr čtvereční se tak dostala na 336 korun. Za sedmdesátimetrový byt tak lidé zaplatí kolem 24 tisíc korun měsíčně. Velké rozdíly v cenách nájmů jsou napříč regiony. Co se příliš neliší, zvlášť ve velkých městech, je nedostatek bytů. Na ty se proto mění budovy továren, hotelů nebo kanceláří.

V letošním roce se těží více dřeva než před kůrovcovou kalamitou. Zvýšil se také zájem o jeho zpracování v tuzemsku, hlavně pro stavebnictví. Před pěti lety končila v zahraničí až polovina poražených stromů, loni už to byl jen zhruba každý pátý. Nejvíc porostů, kde se aktuálně stromy kácí, je v Jihočeském kraji.

Bary a diskotéky mají o třetinu méně návštěvníků než před patnácti lety. Na provozovatele nejvíce dopadla pandemie covidu, všeobecné zdražení, ale i to, že v populaci ubylo mladých. Lidí do třiceti let je totiž až o třetinu méně než před dvaceti lety. Současná generace si navíc často radši dopřeje jiný zážitek než noční život, který může vyjít i na tisíce korun. Některé podniky zavírají, jiné se snaží přizpůsobit například tím, že zruší vstupné.

V České republice je podle odborníků až dvacet tisíc mostů, o které se nikdo nestará. Mohou tak být zdrojem vážných problémů i nehod. Jeden z nich stojí na oblíbené turistické trase nedaleko Bechyně.

Zvířata v Česku se jen obtížně vyhýbají silnicím, dálnicím a osídleným oblastem. Chybí totiž funkční biokoridory. Dokazuje to i případ losího samce, kterého lidé pojmenovali Emil. Jeho čtyřměsíční cesta skončila v pondělí u rakouské dálnice. Zoologové ho převezli na Šumavu, aby se mohl připojit k tamní losí populaci. Zatím se to ale nepovedlo. Pohybuje se sám na hranici Česka a Německa.

Každá třetí rozhledna v Česku je postavena ze dřeva. Jejich údržba je však náročná a obce stojí ročně desetitisíce korun. Přesto se některé dostávají do havarijního stavu a správci je musejí uzavírat i během turistické sezony. Náklady na výstavbu nové rozhledny přitom dosahují milionů korun.

V Dráchově na Táborsku mají první robotický kurník, který sám zvládá péči o slepice. Týden snášejí vejce bez toho, aby se o ně musel někdo starat. Farmáři tak ušetří jednu pracovní sílu. Kurník je na solární pohon, se slepicemi jezdí sám po louce tak, aby měly stále dostatek trávy a místa na hrabání.

Nouzové úkryty v lesích, takzvané útulny, pomáhají po celém Česku turistům na cestách. Můžou se v nich schovat před bouřkou, případně jednu noc i přespat. Někteří lidé si tam však podle lesníků plánují dovolenou a přímo mezi stromy rozdělávají taky oheň. Za takové chování však hrozí pokuta až patnáct tisíc korun a lesníci avizují, že zejména v období horkého a suchého počasí, kdy roste riziko požárů, budou kontroly výrazně častější. Útulny přitom vznikly jako nekomerční zázemí pro unavené turisty, kteří potřebují odpočinek na cestě.

Oprava kostela u Třeboně by mohla pomoci upřesnit historii města. Výkopy, které mají odvlhčit zdi, prozkoumávají archeologové a speleologové. Chtějí potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. Takové výzkumy pomáhají podle archeologa Marka Pešky zaplňovat bílá místa v historii měst a obcí.

V rámci mezinárodního projektu přijeli vědci na Vysočinu zkoumat dopady změny klimatu. Experti budou čtyři roky monitorovat zadržování vláhy v tamní půdě v souvislosti s teplotními extrémy a podle toho pak třeba vybírat stromy pro sázení. „Tento region je velice specifický kvůli klimatickým podmínkám a byly tady velké zásahy kvůli kůrovci,“ vysvětluje výběr lokace Michal Kepka z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Kromě Vysočiny bude výzkum probíhat například i v Rakousku, Finsku a Arktidě.

Zubařka ve Volyni na Strakonicku odchází od pojišťoven. Pacienti si tak vše začínají platit sami. Úhrady podle lékařky nestačí pokrýt náklady. Pojišťovny s tím nesouhlasí. Ordinaci zubařce před časem poskytlo město a dalo jí bezúročnou půjčku. Teď je radnice v rozpacích.

Hygienici vyjíždějí na první kontroly letních táborů, kterých je každoročně nejvíce v Jihočeském kraji – téměř 380. Z celého Česka tamní tábory navštíví skoro čtyřicet tisíc dětí. Inspektoři se nyní kvůli vysokým teplotám a obavám z infekcí nebo střevních potíží zaměřují především na ukládání a zpracování jídla. To je složitější pro tábory s polními kuchyněmi.

Letní teploty přitahují lidi k vodě, často ale i tam, kde je koupání zakázané. Například na pískovny v okolí Suchdola nad Lužnicí. Z pěti místních pískoven jsou, až na jednu výjimku, všechny využívány k těžbě či jako zdroj pitné vody. Přesto je lidé navštěvují a ohrožují vlastní bezpečnost i kvalitu vody.

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo loni nejméně svatebních obřadů za poslední dekádu, zájem klesl zhruba o pětinu. Důvodem jsou často vysoké finanční náklady. Manželství ale může přinášet výhody například při jednání s úřady. Právníci zároveň párům doporučují uzavřít předmanželskou smlouvu. Ta může předejít sporům při rozvodu nebo v dědickém řízení.

Kontejnery na bioodpad v jihočeských Slavonicích jsou nově pod zámkem, bez dohledu už do nich nikdo nic nevyhodí. Lidé tam kromě posekané trávy často vhazovali třeba sklenice nebo plechovky. Celý kontejner tak museli zahrádkáři před odvozem přebírat. Kompostárny přesto takový bioodpad odmítaly, docházelo k poškození techniky. Teď má každý kontejner svého správce, většinou právě z řad zahrádkářů.

V rámci insolvenčního řízení se prodávají vlaková nádraží, trať i desítky vagónů na jihu Čech a na Vysočině. Jindřichohradecké úzkokolejky jsou na prodej poprvé od vyhlášení úpadku před téměř třemi lety za cenu sto milionů korun. V případě, že se zájemce najde, by ovšem provoz tratě obnovit nemusel. Ten se zastavil kvůli dluhům po zhruba sto dvaceti letech. Na prodej je celkem patnáct nádražních budov, z toho čtyři z nich jsou upravené na apartmány, do kterých lidé stále jezdí.

Jihočeské Lhenicko se marně snaží vypořádat s nelegálními hledači vltavínů, kteří ničí pole a lesy. I přes policejní kontroly se vracejí na místa, kde mají několikametrové jámy. Vedení obce se navíc obává, že kvůli průzkumům v souvislosti s těžbou lithia výkopů a hledačů ještě přibyde. Místní proto volají po změně zákona, který by stanovil tvrdší tresty.

Od letoška platí pro obce nová povinnost zajistit oddělený sběr textilu jako odpadu, aby nekončil v popelnicích s tím směsným a nešel dále využít. Města a obce ale řeší řadu problémů s tím spojených, třeba rozházený textil nebo poničené kontejnery. Někde nemohou sehnat společnost, která by se o textil postarala. Firmám zase chybí kapacity.

Na jihu Čech chybí lékaři specializovaní na oční vady dětí. Někteří rodiče za nimi jezdí až do Prahy. Dosud byly v kraji dvě ordinace, v jedné je ale lékařka dlouhodobě nemocná, druhá je přeplněná. Třeba v Českých Budějovicích lidé čekají na registraci u oftalmologa několik let.

Za poslední dva dny zemřelo na silnicích dvanáct lidí, jako rizikový hodnotí policie i nadcházející sváteční víkend. Posílí proto kontroly napříč celou republikou – hlídky se zaměří na alkohol za volantem nebo telefonování. Na Velikonoce lidé také více využívají veřejnou dopravu. Například České dráhy, jako největší tuzemský železniční dopravce, posílily své dálkové vlaky. Doporučují vybírat i spoje mimo přepravní špičku a ke kratším cestám využívat regionální vlaky.

Protialkoholní záchytná stanice v Českých Budějovicích je plná i ve všedních dnech. V jihočeském kraji je jediná a má pouze pět lůžek, což nestačí. Opilci proto mnohdy končí v nemocnicích, kde zdržují jak záchranáře, tak zdravotníky na urgentních příjmech. Kraj však mimo jiné kvůli velké ztrátě zřízení další záchytné služby neplánuje.