Romana Lehmannová

Do konce června má v tuzemsku vzniknout přes pět set dětských skupin podpořených státem. Hotová je zatím podle dostupných údajů zhruba čtvrtina z nich. Obcím, které nestihnou splnit podmínky včas, hrozí pokuty, později i vracení celé dotace. Problémy ale mohou mít i ty, které stavbu dokončí – kvůli konkurenci v okolí nemusí naplnit požadovanou obsazenost.

Už roky říkají někteří lidé z Chvalkovic na Dačicku, že jsou svědky kopání do psa a bití dalších domácích zvířat u jednoho ze sousedů. Jedna žena natočila i video, postih dotčeného ale i tak zůstává nejistý. Místní opakovaně upozorňovali úřady, policii i veterinární správu, chybělo ale víc důkazů. Z téměř sedmi tisíc kontrol předala loni veterinární správa policii jen 22 případů, u kterých si byla jistá důkazy. Podnětů přitom přibývá. Sami se ale můžou dostat do potíží. Současný zákon na ochranu zvířat proti týrání definuje týrání jako jednání, které zvířeti způsobuje bolest, utrpení či poškození zdraví. Stanovuje pokuty i tresty pro pachatele. V praxi je ale dokazování komplikované.

Podezřelé úhyny psů po procházkách u přírodních koupališť řeší na Olomoucku i v jižních Čechách. Policie vyšetřuje případ dvou psů, kteří uhynuli po pohybu v okolí Lipenské přehrady. Vědci zároveň prověřují, zda se v Česku nerozšířil druh sinic, který by mohl být pro zvířata toxický.

Teplejší počasí nahrává šíření škůdců. Housenky nočního motýla bekyně zlatořitné už zničily skoro celou ovocnou alej na Třeboňsku. Ve větším množství navíc vyvolávají alergické reakce. Problémy může stromům i člověku způsobit také invazivní ploštice síťnatka platanová. Větší hrozbou jsou ale komáři. Podle vědců je otázkou času, kdy se v tuzemsku usadí ti tropičtí. Nejnebezpečnějším parazitem v Česku zůstává klíště, které se dostává i do vyšších poloh.

Obce začínají šetřit vodou. Letos spadlo podle meteorologů nejméně srážek za posledních 64 let a sucho zhoršují i vysoké teploty. Kvůli dlouhotrvajícímu suchu začínají omezovat například napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Předslav na Klatovsku se už dokonce obrátila na Správu státních hmotných rezerv (SSHR) se žádostí o zapůjčení cisterny.

Výzkumníci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) testují na Písecku drony, které mohou pomáhat v krizových situacích, jako jsou živelné pohromy, hledání ztracených lidí či krize v elektrárnách. Stroje dokážou létat i bez signálu GPS a naprostá většina komponentů by měla být česká. „Většina evropských výrobců je na Číně dost závislá, ale všichni to teď chápou a snaží se do posledního kabelu vyvíjet tuzemsky nebo v okolí,“ vysvětluje vedoucí výzkumné skupiny Martin Saska. Vývojáři chtějí mít jistotu, že nejsou v dronech špionážní čipy a že je budou schopní kompletně vyrobit i v době, kdy bude na světovém trhu problém s dodávkami.

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.

Špatně, nebo vůbec nepřečištěná splašková voda odtéká na mnoha místech přímo do vodní nádrže Lipno. Potvrdily to i první rozbory Povodí Vltavy. Ze stovky prověřovaných lokalit našli vodohospodáři problém nejméně u desetiny z nich.

Umělou inteligenci (AI) využívá čím dál víc nemocnic a ambulancí. Tato technologie dokáže zkrátit délku vyšetření i čekací lhůtu na něj. Zatím ale chybí pravidla pro její využívání, ministerstvo zdravotnictví se to proto teď chystá napravit. Úřad také chce, aby zdravotní pojišťovny hradily technologie spjaté s AI.

Část mladistvých umístěných ve výchovných ústavech si musí podle novely zákona o zdravotním pojištění od letošního ledna sama hradit zdravotní pojištění. Stát ho bude hradit jen za ty, kteří mají soudem uloženou ochrannou výchovu. Ministerstvo zdravotnictví změnu obhajuje snahou o narovnání nepřesností z minulých let, ředitelé některých zařízení ale upozorňují, že děti se mohou dostat do dluhové pasti.

Nízká hladina Lipna odhalila desítky výpustí načerno svedených rovnou do přehrady. Někde je viditelné také znečištění, a to i v místech, kam se chodí lidé koupat. Vše ale ještě musí prověřit vodohospodáři z Povodí Vltavy.

Tuzemská města o víkendu zahájila advent slavnostním rozsvěcením vánočních stromů a světelnými show, které přilákaly tisíce lidí. V Praze se návštěvníci mohou těšit i na každodenní program, během něhož v příštích týdnech na Staroměstském náměstí vystoupí přibližně pět tisíc účinkujících. Zájem Čechů míří i za hranice, cestovní kanceláře hlásí až desetiprocentní nárůst poptávky po adventních zájezdech, nejčastěji do Rakouska, Německa a letos výrazně také do Polska. Turisty láká především atmosféra a občerstvení.

Nájmy dál zdražují, ve třetím čtvrtletí to podle společnosti Deloitte bylo zhruba o tři procenta. Průměrná cena za metr čtvereční se tak dostala na 336 korun. Za sedmdesátimetrový byt tak lidé zaplatí kolem 24 tisíc korun měsíčně. Velké rozdíly v cenách nájmů jsou napříč regiony. Co se příliš neliší, zvlášť ve velkých městech, je nedostatek bytů. Na ty se proto mění budovy továren, hotelů nebo kanceláří.

V letošním roce se těží více dřeva než před kůrovcovou kalamitou. Zvýšil se také zájem o jeho zpracování v tuzemsku, hlavně pro stavebnictví. Před pěti lety končila v zahraničí až polovina poražených stromů, loni už to byl jen zhruba každý pátý. Nejvíc porostů, kde se aktuálně stromy kácí, je v Jihočeském kraji.

Bary a diskotéky mají o třetinu méně návštěvníků než před patnácti lety. Na provozovatele nejvíce dopadla pandemie covidu, všeobecné zdražení, ale i to, že v populaci ubylo mladých. Lidí do třiceti let je totiž až o třetinu méně než před dvaceti lety. Současná generace si navíc často radši dopřeje jiný zážitek než noční život, který může vyjít i na tisíce korun. Některé podniky zavírají, jiné se snaží přizpůsobit například tím, že zruší vstupné.

V České republice je podle odborníků až dvacet tisíc mostů, o které se nikdo nestará. Mohou tak být zdrojem vážných problémů i nehod. Jeden z nich stojí na oblíbené turistické trase nedaleko Bechyně.

Zvířata v Česku se jen obtížně vyhýbají silnicím, dálnicím a osídleným oblastem. Chybí totiž funkční biokoridory. Dokazuje to i případ losího samce, kterého lidé pojmenovali Emil. Jeho čtyřměsíční cesta skončila v pondělí u rakouské dálnice. Zoologové ho převezli na Šumavu, aby se mohl připojit k tamní losí populaci. Zatím se to ale nepovedlo. Pohybuje se sám na hranici Česka a Německa.

Každá třetí rozhledna v Česku je postavena ze dřeva. Jejich údržba je však náročná a obce stojí ročně desetitisíce korun. Přesto se některé dostávají do havarijního stavu a správci je musejí uzavírat i během turistické sezony. Náklady na výstavbu nové rozhledny přitom dosahují milionů korun.

V Dráchově na Táborsku mají první robotický kurník, který sám zvládá péči o slepice. Týden snášejí vejce bez toho, aby se o ně musel někdo starat. Farmáři tak ušetří jednu pracovní sílu. Kurník je na solární pohon, se slepicemi jezdí sám po louce tak, aby měly stále dostatek trávy a místa na hrabání.

Nouzové úkryty v lesích, takzvané útulny, pomáhají po celém Česku turistům na cestách. Můžou se v nich schovat před bouřkou, případně jednu noc i přespat. Někteří lidé si tam však podle lesníků plánují dovolenou a přímo mezi stromy rozdělávají taky oheň. Za takové chování však hrozí pokuta až patnáct tisíc korun a lesníci avizují, že zejména v období horkého a suchého počasí, kdy roste riziko požárů, budou kontroly výrazně častější. Útulny přitom vznikly jako nekomerční zázemí pro unavené turisty, kteří potřebují odpočinek na cestě.

Oprava kostela u Třeboně by mohla pomoci upřesnit historii města. Výkopy, které mají odvlhčit zdi, prozkoumávají archeologové a speleologové. Chtějí potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. Takové výzkumy pomáhají podle archeologa Marka Pešky zaplňovat bílá místa v historii měst a obcí.

V rámci mezinárodního projektu přijeli vědci na Vysočinu zkoumat dopady změny klimatu. Experti budou čtyři roky monitorovat zadržování vláhy v tamní půdě v souvislosti s teplotními extrémy a podle toho pak třeba vybírat stromy pro sázení. „Tento region je velice specifický kvůli klimatickým podmínkám a byly tady velké zásahy kvůli kůrovci,“ vysvětluje výběr lokace Michal Kepka z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Kromě Vysočiny bude výzkum probíhat například i v Rakousku, Finsku a Arktidě.

Zubařka ve Volyni na Strakonicku odchází od pojišťoven. Pacienti si tak vše začínají platit sami. Úhrady podle lékařky nestačí pokrýt náklady. Pojišťovny s tím nesouhlasí. Ordinaci zubařce před časem poskytlo město a dalo jí bezúročnou půjčku. Teď je radnice v rozpacích.

Hygienici vyjíždějí na první kontroly letních táborů, kterých je každoročně nejvíce v Jihočeském kraji – téměř 380. Z celého Česka tamní tábory navštíví skoro čtyřicet tisíc dětí. Inspektoři se nyní kvůli vysokým teplotám a obavám z infekcí nebo střevních potíží zaměřují především na ukládání a zpracování jídla. To je složitější pro tábory s polními kuchyněmi.