U stanice v Antarktidě našli kosti britského polárníka. Zahynul v roce 1959

V tajícím ledovci u polské stanice na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě našli polští výzkumníci kosti, hodinky, vysílačku, nůž a také dýmku britského polárníka Dennise Bella, který tam zahynul při pádu do trhliny v ledovci v roce 1959, kdy mu bylo 25 let. Ostatky byly nyní identifikovány, uvedy britská stanice BBC a polský list Gazeta Wyborcza.

„Dávno jsem se vzdal snahy najít svého bratra. Je to prostě úžasné, vyrazilo mi to dech. Nedokážu se s tím srovnat,“ řekl BBC šestaosmdesátiletý David Bell. Byl to právě on, kdo v červenci 1959 otevřel dveře rodinného domu v londýnské čtvrti Harrow poslíčkovi s telegramem, který se omlouval, že nese špatné zprávy, a ty pak sdělil jeho rodičům. „Byla to strašná chvíle,“ zavzpomínal.

Svého staršího bratra obdivoval. „Dennis byl fantastický společník. Byl velmi zábavný,“ uvedl David Bell. Vzpomněl si například, jak se jednou vrátil s rodiči z kina a doma našli na kuchyňském stole motor z motocyklu, který Dennis rozebral – ačkoliv je třeba uvést, že na stůl nejprve položil noviny, než vše rozebral.

Dennis, narozený v roce 1934, vystudoval na meteorologa. Byl posedlý deníky polárníka Roberta Scotta, který v lednu 1912 jako jeden z prvních lidí dorazil na jižní pól, konkrétně měsíc a den po Roaldu Amundsenovi, a na zpáteční cestě zahynul i se svými společníky. Sám se do Antarktidy dostal v roce 1958. Na malé britské základně na Ostrově krále Jiřího měl setrvat dva roky.

Jeho úkolem bylo vypouštět každé tři hodiny meteorologické balony a vysílat rádiem zprávy do Velké Británie, což zahrnovalo nastartování generátoru v mrazivých podmínkách. Byl pokládán za nejlepšího kuchaře na základně a měl moc rád psy plemene husky, kteří tahali polárníkům saně po ostrově. Také odchoval dva vrhy štěňat.

Smrt v ledové pustině

Dennis Bell zahynul několik týdnů po svých 25. narozeninách, a to 26. července 1959 při průzkumné výpravě na ledovec. V hlubokém sněhu se psi unavili a Bell šel sám napřed, aby je povzbudil. Neměl ale lyže a najednou zmizel v trhlině. Jeho společník Jeff Stokes volal do hlubin a Dennis mu odpověděl. Podařilo se mu chytit lano, které mu Stokes spustil dolů, a přivázal si je na opasek. Psi tahali za lano a snažili se jej vytáhnout, ale opasek se přetrhl a Bell se znovu zřítil. Na další volání už neodpověděl.

„To je příběh, se kterým se nikdy nevyrovnám,“ svěřil se Bellův bratr David.

„Dennis byl jedním z mnoha statečných pracovníků, kteří přispěli k poznání a průzkumu Antarktidy za mimořádně drsných podmínek. Ačkoliv zahynul roku 1959, jeho památka žila mezi kolegy a v dědictví polárního výzkumu,“ uvedla profesorka Jane Francisová, která je ředitelkou Britské antarktické služby.

Na kosti, útržky oděvu a osobní předměty narazili dva polští polárníci 29. ledna v ledovci u polské základny. Varšavský ústav akademie věd, který stanici řídí, se rozhodl vyslat na místo zvláštní výpravu, ve které byli archeolog, antropolog, geomorfolog, expert na ledovce a geodet. Vědci do poloviny února našli 32 lidských kostí a téměř dvě stovky dalších předmětů na ploše 50 krát 550 metrů. Vše předali britské straně, která potvrdila předběžnou polskou identifikaci, popsal pro list Gazeta Wyborcza šéf polské stanice Dariusz Puczko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 5 mminutami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 1 hhodinou

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 4 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 18 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 20 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00
Načítání...