U stanice v Antarktidě našli kosti britského polárníka. Zahynul v roce 1959

V tajícím ledovci u polské stanice na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě našli polští výzkumníci kosti, hodinky, vysílačku, nůž a také dýmku britského polárníka Dennise Bella, který tam zahynul při pádu do trhliny v ledovci v roce 1959, kdy mu bylo 25 let. Ostatky byly nyní identifikovány, uvedy britská stanice BBC a polský list Gazeta Wyborcza.

„Dávno jsem se vzdal snahy najít svého bratra. Je to prostě úžasné, vyrazilo mi to dech. Nedokážu se s tím srovnat,“ řekl BBC šestaosmdesátiletý David Bell. Byl to právě on, kdo v červenci 1959 otevřel dveře rodinného domu v londýnské čtvrti Harrow poslíčkovi s telegramem, který se omlouval, že nese špatné zprávy, a ty pak sdělil jeho rodičům. „Byla to strašná chvíle,“ zavzpomínal.

Svého staršího bratra obdivoval. „Dennis byl fantastický společník. Byl velmi zábavný,“ uvedl David Bell. Vzpomněl si například, jak se jednou vrátil s rodiči z kina a doma našli na kuchyňském stole motor z motocyklu, který Dennis rozebral – ačkoliv je třeba uvést, že na stůl nejprve položil noviny, než vše rozebral.

Dennis, narozený v roce 1934, vystudoval na meteorologa. Byl posedlý deníky polárníka Roberta Scotta, který v lednu 1912 jako jeden z prvních lidí dorazil na jižní pól, konkrétně měsíc a den po Roaldu Amundsenovi, a na zpáteční cestě zahynul i se svými společníky. Sám se do Antarktidy dostal v roce 1958. Na malé britské základně na Ostrově krále Jiřího měl setrvat dva roky.

Jeho úkolem bylo vypouštět každé tři hodiny meteorologické balony a vysílat rádiem zprávy do Velké Británie, což zahrnovalo nastartování generátoru v mrazivých podmínkách. Byl pokládán za nejlepšího kuchaře na základně a měl moc rád psy plemene husky, kteří tahali polárníkům saně po ostrově. Také odchoval dva vrhy štěňat.

Smrt v ledové pustině

Dennis Bell zahynul několik týdnů po svých 25. narozeninách, a to 26. července 1959 při průzkumné výpravě na ledovec. V hlubokém sněhu se psi unavili a Bell šel sám napřed, aby je povzbudil. Neměl ale lyže a najednou zmizel v trhlině. Jeho společník Jeff Stokes volal do hlubin a Dennis mu odpověděl. Podařilo se mu chytit lano, které mu Stokes spustil dolů, a přivázal si je na opasek. Psi tahali za lano a snažili se jej vytáhnout, ale opasek se přetrhl a Bell se znovu zřítil. Na další volání už neodpověděl.

„To je příběh, se kterým se nikdy nevyrovnám,“ svěřil se Bellův bratr David.

„Dennis byl jedním z mnoha statečných pracovníků, kteří přispěli k poznání a průzkumu Antarktidy za mimořádně drsných podmínek. Ačkoliv zahynul roku 1959, jeho památka žila mezi kolegy a v dědictví polárního výzkumu,“ uvedla profesorka Jane Francisová, která je ředitelkou Britské antarktické služby.

Na kosti, útržky oděvu a osobní předměty narazili dva polští polárníci 29. ledna v ledovci u polské základny. Varšavský ústav akademie věd, který stanici řídí, se rozhodl vyslat na místo zvláštní výpravu, ve které byli archeolog, antropolog, geomorfolog, expert na ledovce a geodet. Vědci do poloviny února našli 32 lidských kostí a téměř dvě stovky dalších předmětů na ploše 50 krát 550 metrů. Vše předali britské straně, která potvrdila předběžnou polskou identifikaci, popsal pro list Gazeta Wyborcza šéf polské stanice Dariusz Puczko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 24 mminutami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...