U stanice v Antarktidě našli kosti britského polárníka. Zahynul v roce 1959

V tajícím ledovci u polské stanice na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě našli polští výzkumníci kosti, hodinky, vysílačku, nůž a také dýmku britského polárníka Dennise Bella, který tam zahynul při pádu do trhliny v ledovci v roce 1959, kdy mu bylo 25 let. Ostatky byly nyní identifikovány, uvedy britská stanice BBC a polský list Gazeta Wyborcza.

„Dávno jsem se vzdal snahy najít svého bratra. Je to prostě úžasné, vyrazilo mi to dech. Nedokážu se s tím srovnat,“ řekl BBC šestaosmdesátiletý David Bell. Byl to právě on, kdo v červenci 1959 otevřel dveře rodinného domu v londýnské čtvrti Harrow poslíčkovi s telegramem, který se omlouval, že nese špatné zprávy, a ty pak sdělil jeho rodičům. „Byla to strašná chvíle,“ zavzpomínal.

Svého staršího bratra obdivoval. „Dennis byl fantastický společník. Byl velmi zábavný,“ uvedl David Bell. Vzpomněl si například, jak se jednou vrátil s rodiči z kina a doma našli na kuchyňském stole motor z motocyklu, který Dennis rozebral – ačkoliv je třeba uvést, že na stůl nejprve položil noviny, než vše rozebral.

Dennis, narozený v roce 1934, vystudoval na meteorologa. Byl posedlý deníky polárníka Roberta Scotta, který v lednu 1912 jako jeden z prvních lidí dorazil na jižní pól, konkrétně měsíc a den po Roaldu Amundsenovi, a na zpáteční cestě zahynul i se svými společníky. Sám se do Antarktidy dostal v roce 1958. Na malé britské základně na Ostrově krále Jiřího měl setrvat dva roky.

Jeho úkolem bylo vypouštět každé tři hodiny meteorologické balony a vysílat rádiem zprávy do Velké Británie, což zahrnovalo nastartování generátoru v mrazivých podmínkách. Byl pokládán za nejlepšího kuchaře na základně a měl moc rád psy plemene husky, kteří tahali polárníkům saně po ostrově. Také odchoval dva vrhy štěňat.

Smrt v ledové pustině

Dennis Bell zahynul několik týdnů po svých 25. narozeninách, a to 26. července 1959 při průzkumné výpravě na ledovec. V hlubokém sněhu se psi unavili a Bell šel sám napřed, aby je povzbudil. Neměl ale lyže a najednou zmizel v trhlině. Jeho společník Jeff Stokes volal do hlubin a Dennis mu odpověděl. Podařilo se mu chytit lano, které mu Stokes spustil dolů, a přivázal si je na opasek. Psi tahali za lano a snažili se jej vytáhnout, ale opasek se přetrhl a Bell se znovu zřítil. Na další volání už neodpověděl.

„To je příběh, se kterým se nikdy nevyrovnám,“ svěřil se Bellův bratr David.

„Dennis byl jedním z mnoha statečných pracovníků, kteří přispěli k poznání a průzkumu Antarktidy za mimořádně drsných podmínek. Ačkoliv zahynul roku 1959, jeho památka žila mezi kolegy a v dědictví polárního výzkumu,“ uvedla profesorka Jane Francisová, která je ředitelkou Britské antarktické služby.

Na kosti, útržky oděvu a osobní předměty narazili dva polští polárníci 29. ledna v ledovci u polské základny. Varšavský ústav akademie věd, který stanici řídí, se rozhodl vyslat na místo zvláštní výpravu, ve které byli archeolog, antropolog, geomorfolog, expert na ledovce a geodet. Vědci do poloviny února našli 32 lidských kostí a téměř dvě stovky dalších předmětů na ploše 50 krát 550 metrů. Vše předali britské straně, která potvrdila předběžnou polskou identifikaci, popsal pro list Gazeta Wyborcza šéf polské stanice Dariusz Puczko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
před 5 hhodinami

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 22 hhodinami

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
včera v 14:20

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
včera v 10:16

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
včera v 09:14

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
včera v 08:00

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
včera v 06:00

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.