U stanice v Antarktidě našli kosti britského polárníka. Zahynul v roce 1959

V tajícím ledovci u polské stanice na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě našli polští výzkumníci kosti, hodinky, vysílačku, nůž a také dýmku britského polárníka Dennise Bella, který tam zahynul při pádu do trhliny v ledovci v roce 1959, kdy mu bylo 25 let. Ostatky byly nyní identifikovány, uvedy britská stanice BBC a polský list Gazeta Wyborcza.

„Dávno jsem se vzdal snahy najít svého bratra. Je to prostě úžasné, vyrazilo mi to dech. Nedokážu se s tím srovnat,“ řekl BBC šestaosmdesátiletý David Bell. Byl to právě on, kdo v červenci 1959 otevřel dveře rodinného domu v londýnské čtvrti Harrow poslíčkovi s telegramem, který se omlouval, že nese špatné zprávy, a ty pak sdělil jeho rodičům. „Byla to strašná chvíle,“ zavzpomínal.

Svého staršího bratra obdivoval. „Dennis byl fantastický společník. Byl velmi zábavný,“ uvedl David Bell. Vzpomněl si například, jak se jednou vrátil s rodiči z kina a doma našli na kuchyňském stole motor z motocyklu, který Dennis rozebral – ačkoliv je třeba uvést, že na stůl nejprve položil noviny, než vše rozebral.

Dennis, narozený v roce 1934, vystudoval na meteorologa. Byl posedlý deníky polárníka Roberta Scotta, který v lednu 1912 jako jeden z prvních lidí dorazil na jižní pól, konkrétně měsíc a den po Roaldu Amundsenovi, a na zpáteční cestě zahynul i se svými společníky. Sám se do Antarktidy dostal v roce 1958. Na malé britské základně na Ostrově krále Jiřího měl setrvat dva roky.

Jeho úkolem bylo vypouštět každé tři hodiny meteorologické balony a vysílat rádiem zprávy do Velké Británie, což zahrnovalo nastartování generátoru v mrazivých podmínkách. Byl pokládán za nejlepšího kuchaře na základně a měl moc rád psy plemene husky, kteří tahali polárníkům saně po ostrově. Také odchoval dva vrhy štěňat.

Smrt v ledové pustině

Dennis Bell zahynul několik týdnů po svých 25. narozeninách, a to 26. července 1959 při průzkumné výpravě na ledovec. V hlubokém sněhu se psi unavili a Bell šel sám napřed, aby je povzbudil. Neměl ale lyže a najednou zmizel v trhlině. Jeho společník Jeff Stokes volal do hlubin a Dennis mu odpověděl. Podařilo se mu chytit lano, které mu Stokes spustil dolů, a přivázal si je na opasek. Psi tahali za lano a snažili se jej vytáhnout, ale opasek se přetrhl a Bell se znovu zřítil. Na další volání už neodpověděl.

„To je příběh, se kterým se nikdy nevyrovnám,“ svěřil se Bellův bratr David.

„Dennis byl jedním z mnoha statečných pracovníků, kteří přispěli k poznání a průzkumu Antarktidy za mimořádně drsných podmínek. Ačkoliv zahynul roku 1959, jeho památka žila mezi kolegy a v dědictví polárního výzkumu,“ uvedla profesorka Jane Francisová, která je ředitelkou Britské antarktické služby.

Na kosti, útržky oděvu a osobní předměty narazili dva polští polárníci 29. ledna v ledovci u polské základny. Varšavský ústav akademie věd, který stanici řídí, se rozhodl vyslat na místo zvláštní výpravu, ve které byli archeolog, antropolog, geomorfolog, expert na ledovce a geodet. Vědci do poloviny února našli 32 lidských kostí a téměř dvě stovky dalších předmětů na ploše 50 krát 550 metrů. Vše předali britské straně, která potvrdila předběžnou polskou identifikaci, popsal pro list Gazeta Wyborcza šéf polské stanice Dariusz Puczko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...