Archeologové zkoumají v Dolních Věstonicích skládku mamutích kostí objevenou před 56 lety

Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd Brno se vrátili na místo, kde byla v roce 1925 nalezena Věstonická venuše. Tentokrát nejsou předmětem jejich zájmu pozůstatky pravěkého osídlení, ale skládka mamutích kostí, kterou jejich předchůdci našli v roce 1966. Výzkum je součástí mezinárodního projektu.

Archeologický výzkum je součástí velkého projektu, který získal evropský grant a vedou ho archeologové z Polska. „Kromě nás se na něm podílejí ještě kolegové z Rakouska, Německa, Švédska i Velké Británie. Zaměřuje se na průzkum mamutích skládek ve střední Evropě,“ popsal vedoucí výzkumu Martin Novák ze Střediska pro paleolit a paleoantropologii Archeologického ústavu AV Brno.

Výzkum má objasnit migraci a vyhynutí mamutů

U nalezených skládek mamutích kostí vědci nejprve podrobně popisují jejich uložení, nalezené kosti pak podrobí laboratorním analýzám. „Cílem je objasnit jednak proces, jak skládky vznikaly, jaký byl vztah mezi lovci a jejich kořistí, pochopit, jak zvířata migrovala i jak populace mamutů ve střední Evropě vymizela,“ dodal archeolog.

Skládku kostí v Dolních Věstonicích na okraji pravěkého sídla lovců mamutů objevili archeologové v šedesátých letech. Tehdy prozkoumali její hlavní část. „Máme nyní k dispozici zcela nové možnosti analýzy nových nálezů. I když byla skládka v Dolních Věstonicích obrovská, měla asi dvacet na čtyřicet metrů, podle nálezové dokumentace nebyly její okraje prozkoumány. Právě do těch míst jsme se vrátili a v prvních týdnech výzkumu se nám podařilo objevit neprozkoumaný okraj skládky,“ řekl Novák.

Výzkum komplikují přívalové deště

Práci archeologům ztěžuje, že nacházené kosti nejsou v příliš dobrém stavu. Někdy se stane, že se rozpadnou při čištění poté, co se je podaří ze země vyzdvihnout. V uplynulém týdnu výzkum zkomplikovalo i počasí, když při prudkých bouřkách voda dvakrát naleziště zatopila.

I přes tyto komplikace se archeologům daří cíl výzkumu naplňovat. „Kromě kostí mamutů jsme našli i kosti pratura, koní, sobů a vlků. Jak se na skládce dá očekávat, nálezy kamenných nástrojů a jiných artefaktů tu nejsou příliš časté, pohybují se spíš v desítkách,“ dodal vedoucí výzkumu.

Odborníci, kterým při výzkumu pomáhají domácí i zahraniční studenti, plánují v terénním výzkumu pokračovat do konce září. Analýzy pak budou pokračovat v laboratořích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
před 2 hhodinami

Na Štědrý den řešili hasiči nejvíce požárů za pět let

Hasiči v Česku na Štědrý den vyjížděli k 72 požárům, což je nejvíce za posledních pět let. Nikdo při nich nezemřel, zranění utrpělo dvanáct lidí. Některé požáry přímo souvisely s Vánocemi, způsobilo je například neopatrné zacházení s prskavkami. Celková škoda je přes třicet milionů korun, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
24. 12. 2025

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
24. 12. 2025

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Skauti rozvážejí Betlémské světlo. Někde až domů

Skauti a skautky i letos rozvážejí Betlémské světlo po celém Česku. Lidé si ho mohou vyzvednout na náměstích, v kostelech nebo v nákupních centrech, někde s plamínkem skauti obcházejí domácnosti osobně. Tradice, která symbolizuje mír, naději a přátelství, se v Česku udržuje už více než pětatřicet let.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Výstraha ČHMÚ: Na Šumavě až dvacet centimetrů sněhu, silný vítr na východě Česka

V Pošumaví a na Šumavě může ve středu napadnout pět až dvacet centimetrů sněhu, hrozí i sněhové jazyky. Vyplývá to z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V části Moravskoslezského a Olomouckého kraje bude na Štědrý den také foukat silný vítr, v nárazech může mít až 70 kilometrů za hodinu.
23. 12. 2025
Načítání...