Z nově nalzeného mamutího samce, který uhynul ve věku 15 či 16 let, se zachovala nejen kostra, ale i fragmenty kůže, svaloviny, tuku i některých vnitřních orgánů; dohromady o váze půldruhé tuny. A tak je musel přemístit k dalšímu zkoumání vrtulník na zvláštní plošině. Nejprve však expedice musela týden osekávat a rozmrazovat vrstvy ledu.
Už první ohledání potvrdilo hypotézu, že mamut měl hrb, v němž podobně jako velbloud schraňoval zásoby tuku, umožňující přežívat zimy na drsném Severu. Soudě podle srsti daný kus nejspíše zahynul v létě, stačil si však už nahromadit obstojné zásoby tuku.
Mamuta už místní obyvatelé pokřtili Žeňa po nálezci Jevgeniji Salinderovi, jehož rodina žije u polární meteorologické stanice Sopkarga na mysu Sopočnaja Karga. V odborné literatuře tak Žeňa bude figurovat jako „sopkargský mamut“.
Minulý měsíc se na jiném místě Sibiře, v nejsevernější části Jakutska, našly zbytky zachovalých těl mamutů, které se korejští experti pod vedením kontroverzního vědce Hwang U-soka chtějí pokusit klonovat, pokud se ovšem najde alespoň jediná živá buňka.