Dolní Věstonice

Genetická mapa západní a střední Eurasie se po poslední době ledové před zhruba 20 tisíci lety výrazně změnila. Prokázal to mezinárodní výzkum, v němž genetici spolu s antropology a archeology prozkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili před 50 až pěti tisíci lety před naším letopočtem. Studie, která vyšla v odborném časopise Nature, zpracovala i tři případy z Moravy, takže díky ní víme víc o podivném vymizení tamních lovců mamutů.

Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd Brno se vrátili na místo, kde byla v roce 1925 nalezena Věstonická venuše. Tentokrát nejsou předmětem jejich zájmu pozůstatky pravěkého osídlení, ale skládka mamutích kostí, kterou jejich předchůdci našli v roce 1966. Výzkum je součástí mezinárodního projektu.

Až 30 tisíc let staré mamutí kosti, zuby nebo ozdobné prvky našli archeologové v Milovicích na Břeclavsku. Kopat začali po opakovaných propadech silnice. Pod ní se totiž nachází sklepy s nestabilním stropem. Na průzkum místa, které archeologové výjimečností přirovnávají k Dolním Věstonicím, mají poslední týden.

Od nálezu Věstonické venuše uplynulo přesně 95 let – 13. července 1925 ji v jednom z pravěkých ohnišť na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě objevil tým vědců pod vedením Karla Absolona. Venuše prošla řadou nejrůznějších zkoumání nejmodernějšími technologiemi. Přesto stále zůstávají některé otázky otevřené a pro vědce je unikátní soška stále výzvou.

Archeologické ústavy Akademie věd v Praze a v Brně ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a dalšími pracovišti připravily pro zájemce unikátní sérii komentovaných prohlídek vybraných archeologických lokalit. Turisté mohou navštívit s průvodci a výkladem například Dolní Věstonice a jeskyni Býčí skála, římskou základnu Hradisko u Mušova nebo rodiště svatého Vojtěcha v Libici nad Cidlinou.

Soška Věstonické venuše sice měří na výšku jen 11,5 centimetru, pro vědce ale stále představuje obrovskou výzvu. Stále například nevědí, proč byla soška vyrobena. A to přesto, že už byla pečlivě prozkoumána i zevnitř. Díky těmto skenům víme, že byla na výrobu sošky použita i mamutovina. Poslední skenování ovšem také ukázalo, že je uvnitř těla sošky několik nebezpečných prasklin. Teď bude soška jednou z hlavních hvězd na výstavě ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Finální oprava silnice mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi v květnu nezačne. Plánovaný začátek dokončovacích prací brzdí výběr stavební firmy. Vybraná firma odmítla podepsat smlouvu, druhá přihlášená pravděpodobně neuspěje.