Věstonická venuše

Český astronaut Aleš Svoboda, který by měl příští rok letět do kosmu, zveřejnil seznam předmětů, které by si rád na tuto misi vzal. Jedná se asi o dvě desítky věcí, které souvisejí s Českem – od puků, hlavolamu ježek v kleci, sošky Věstonické venuše nebo stavebnice Merkur, až po lístek na brněnskou tramvaj, který odkazuje na město, s nímž je osobně spojený. Seznam ještě musí schválit Evropská kosmická agentura. Finální výběr bude zároveň záviset na hmotnostní kapacitě, která bude pro přepravu předmětů na Mezinárodní vesmírnou stanici k dispozici.

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.

Portugalský archeolog tvrdí, že rozluštil záhadu, kterou vědci řeší už desítky let. Mnoho zubů na lidských kostrách z doby ledové má na sobě neobvyklé oděrky. Podle nové studie by za ně mohly být zodpovědné estetické úpravy podobné piercingu.

Soška Věstonické venuše není vyrobená z kostí mamuta, ale z úlomků hornin a drobných fosilií. Metodou mikroCT to zjistili vědci z Moravského zemského muzea (MZM). V nejstarší keramické sošce na světě nalezli také rozsáhlé pukliny, které zvyšují riziko jejího prasknutí.

Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd Brno se vrátili na místo, kde byla v roce 1925 nalezena Věstonická venuše. Tentokrát nejsou předmětem jejich zájmu pozůstatky pravěkého osídlení, ale skládka mamutích kostí, kterou jejich předchůdci našli v roce 1966. Výzkum je součástí mezinárodního projektu.

Nová výstava v brněnském pavilonu Anthropos hledá odpovědi na otázky, jak se zdobili a jak vypadali lidé doby kamenné. Tvůrci výstavy z Moravského zemského muzea (MZM) shromáždili unikátní nálezy – ozdoby z různých materiálů, venuše i další lidská zobrazení. Ve všech případech jde o originály, včetně slavné Věstonické venuše nebo torza loutky z hrobu šamana z Brna. Nejvzácnější exponáty přivezli pracovníci muzea ve čtvrtek dopoledne za asistence policejních těžkooděnců.

Od nálezu Věstonické venuše uplynulo přesně 95 let – 13. července 1925 ji v jednom z pravěkých ohnišť na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě objevil tým vědců pod vedením Karla Absolona. Venuše prošla řadou nejrůznějších zkoumání nejmodernějšími technologiemi. Přesto stále zůstávají některé otázky otevřené a pro vědce je unikátní soška stále výzvou.

Za přísných bezpečnostních opatření přijel do Olomouce originál opukové keltské hlavy, jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů na území České republiky. Vlastivědnému muzeu ji zapůjčilo Národní muzeum ze svého depozitáře v Terezíně na Litoměřicku. Olomouc zažila něco podobného za poslední necelé tři měsíce už podruhé, na konci listopadu tam byla pod dohledem policistů přivezena Věstonická venuše.

Věstonickou venuši si za dvanáct dní přišlo do olomouckého muzea prohlédnout asi dvacet tisíc lidí a poslední návštěvníci viděli originál nejstarší keramické sošky na světě ještě v pondělí dopoledne. Poté společně s ozbrojenou eskortou zamířila zpět do depozitáře Moravského zemského muzea v Brně.

Po dlouhých třech letech složitého vyjednávání dorazila v úterý do Olomouce jedna z nejstarších keramických sošek na světě: Věstonická venuše. Veřejnost si bude moci 30 tisíc let starý originál prohlédnout po pěti letech, sošku vystaví Vlastivědné muzeum Olomouc. Do trezoru v Brně se vrátí za necelé dva týdny. Poté venuši v bezpečnostní vitríně vystřídá opuková hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic.