Po Věstonické venuši doprovodili ozbrojenci do Olomouce další archeologický unikát. Hlavu Kelta

Za přísných bezpečnostních opatření přijel do Olomouce originál opukové keltské hlavy, jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů na území České republiky. Vlastivědnému muzeu ji zapůjčilo Národní muzeum ze svého depozitáře v Terezíně na Litoměřicku. Olomouc zažila něco podobného za poslední necelé tři měsíce už podruhé, na konci listopadu tam byla pod dohledem policistů přivezena Věstonická venuše.

Keltská hlava je vysoká zhruba pětadvacet centimetrů a její hodnota se podle odborníků nedá vyčíslit. V muzeu bude ve speciální neprůstřelné bezpečnostní skřínce vystavena do 23. února. Originál je pro svou unikátnost a křehkost materiálu přitom vystavován jen výjimečně.

Na Hanou měl archeologický unikát původně přepravit vrtulník, kvůli silnému větru ale nakonec přijel po silnici. Při přenosu cenného artefaktu museli policisté před muzeem zastavit dopravu.

„Vypadalo to trochu dramaticky. Keltovi se zřejmě nechtělo cestovat a využil všechny své magické síly, tím pádem po několika letech přišel do Čech orkán. Transportovat ho vrtulníkem nešlo. Díky policii se to nakonec podařilo v krátkém čase i po zemi,“ řekl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Originál plastiky se přepravoval ve speciální transportní bedně, která drží klima a tvar. „Pojistná hodnota je v řádu desítek až stovek milionů korun, je to však jen optické číslo. Co je jednou na světě, nelze nahradit,“ doplnil Lukeš.

Archeologickou výstavu olomoucké muzeum připravovalo dva roky. Novou expozicí záměrně navazuje na předchozí výstavu Věstonické venuše. Instituci se tak podařilo v krátké době představit na jednom místě dva nejvýznamnější archeologické artefakty nalezené na území Česka. Využije tak i předchozích bezpečnostních opatření včetně pancéřové vitríny, ve které byla na sklonku loňského roku vystavena i venuše.

  • Hlava Kelta pochází z mladší doby železné. Nejcennější keltskou plastiku v Evropě objevil místní horník 19. května 1943 při chytání zloděje písku v obecní pískovně. Třebaže se podle odborníků podobných plastik našlo v Evropě několik desítek, žádná z nich není esteticky zpracovaná do takových detailů jako tato.

Originál hlavy vystavují jen výjimečně

„Pro svou unikátnost je opukový předmět k vidění pouze výjimečně, a to převážně v zahraničí. Národní muzeum ji zapůjčuje velice sporadicky. Olomoucká keltská výstava bude doplněna o předměty z archeologické sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci,“ řekl ředitel muzea Břetislav Holásek. Půjde o zbraně, ukázky keramiky, mince, šperky a jiné předměty denní potřeby, které návštěvníkům přiblíží život v mladší době železné.

„Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic je opravdu jeden z nejvzácnějších předmětů nejen Národního muzea, ale celé České republiky. Je to opravdu světový unikát, neboť žádná jiná taková keltská plastika se na světě nenachází,“ potvrdil ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Na Věstonickou venuši stáli návštěvníci fronty

Zástupci muzea čekají obdobný zájem návštěvníků jako o Věstonickou venuši. Originál nejstarší keramické sošky na světě si tehdy během dvanácti dnů přišlo prohlédnout zhruba dvacet tisíc návštěvníků.

„Obrovský zájem byl především o víkendech, kdy před muzeem vznikaly dlouhé fronty. V muzeu bude po dobu výstavy otevřeno mimořádně v pondělí i v úterý, v případě velkého zájmu se také prodlouží provozní doba,“ dodal ředitel muzea. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Statek komunisté zbořili. Byla tam proluka, pak parkoviště, vypráví pamětnice

Marie Šustrová, rozená Kůsová, vyrůstala na statku ve Starém Plzenci, kde její rodina hospodařila po generace. Pamatuje si německou okupaci, skrývání obilí před povinným odevzdáním i příjezd amerických vojáků na konci druhé světové války. Později zažila také tlak komunistického režimu, kvůli kterému její rodina přišla o dům a hospodářství.
před 2 hhodinami

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
před 7 hhodinami

Národní parky chtějí „rozbít“ davy turistů. Pomoci mají technologie i osvěta

Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.
před 8 hhodinami

VideoBarevný přechod v Hodoníně má zvýšit bezpečnost chodců i oživit město

V Hodoníně mají nový pestrobarevný přechod. Namaloval ho streetartový umělec Jakub Karlík. Vedení města si od něj slibuje oživení veřejného prostoru i větší bezpečnost chodců. Podobné přechody jsou zatím v Česku spíše výjimkou a jejich vznik musí schválit dopravní inspektorát. Zatímco v Hodoníně projekt dostal zelenou, v Říčanech ho policie odmítla s tím, že nejde o dopravní značení, a na vozovce proto být nesmí.
před 20 hhodinami

Zákaz sdílených elektrokoloběžek pomohl v Praze snížit počet pokut na pětinu

Jízda po chodníku, v protisměru, nerespektování dopravního značení nebo nebezpečný způsob jízdy v hustém provozu. Nejčastěji za tyto přestupky Městská policie hlavního města Prahy rozdala na jaře v dubnu a květnu cyklistům a jezdcům na koloběžkách 437 pokut. Oproti stejnému období loni jde o osmdesátiprocentní pokles, sdělil ČT policejní mluvčí Zdeněk Modálek. Propad podle něj zapříčinil celoměstský zákaz sdílených elektrokoloběžek, který platí od začátku roku.
před 20 hhodinami

Oprava silnice I/20 u Toužimi komplikuje dopravu. Řidiči stojí v kolonách

Cestu mezi Plzní a Karlovými Vary komplikují stavební práce na silnici I/20. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tam opravuje téměř čtyřkilometrový úsek vozovky. Provoz je kvůli částečné uzavírce řízen semafory a u Toužimi se tvoří dlouhé kolony. Omezení potrvají podle ŘSD přibližně do září.
před 22 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

U pražského letiště se tvoří dlouhé kolony. Jeďte MHD, radí policie

Pražská policie doporučuje v následujících měsících využít při cestě na Letiště Václava Havla městskou hromadnou dopravu nebo vyrazit s výrazným časovým předstihem. Kvůli stavbě nové mimoúrovňové křižovatky a s ní spojeným dopravním omezením totiž policisté opakovaně řeší komplikace v dopravě a několikakilometrové kolony. Stavba potrvá do října příštího roku.
včera v 15:06
Načítání...