Věstonická venuše se vrátila do Brna, v Olomouci ji vidělo na dvacet tisíc lidí

Věstonickou venuši si za dvanáct dní přišlo do olomouckého muzea prohlédnout asi dvacet tisíc lidí a poslední návštěvníci viděli originál nejstarší keramické sošky na světě ještě v pondělí dopoledne. Poté společně s ozbrojenou eskortou zamířila zpět do depozitáře Moravského zemského muzea v Brně.

Věstonická venuše v bezpečnostní vitríně
Zdroj: ČTK Autor: Luděk Peřina

V pondělí ráno si Věstonickou venuši ve Vlastivědném muzeu v Olomouci prohlédli žáci tamní střední školy a policisté z olomouckého krajského ředitelství, kteří zajišťovali její ostrahu a přesun.

„Kurátor povolil, aby se dokonce podívali z větší blízkosti,“ říká ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek. Zájem o sošku podle něj byl po celou dobu výstavy velký, za dvanáct dní ji vidělo asi dvacet tisíc lidí. „Chodily rodiny od malých dětí, dokonce od batolat, až po důchodce,“ upřesňuje. „Přijelo i hodně cizinců, což nás dost překvapilo.“

Kvůli mimořádnému zájmu muzeum prodloužilo otevírací dobu, muselo posílit pokladny a ostrahu. Ve frontách podle něj čekali návštěvníci až hodinu a půl.

Venuše se z trezoru dostane zhruba jednou za pět let

V pondělí po desáté hodině dopoledne se soška přesunula z bezpečnostní vitríny olomouckého muzea do přenosné neprůstřelné schránky a s ozbrojenou eskortou zamířila zpět do depozitáře Moravského zemského muzea v Brně.

Policisté z krajského ředitelství v Olomouci se tak na několik dalších let stali zřejmě těmi posledními, kdo vzácný artefakt viděl. Podle vedoucího Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně Petr Neruda se totiž Věstnonická venuše nevystavuje častěji než jednou za pět let.

„Snažíme se to omezovat. Zvažujeme charakter výstavy, nebo podmínky zápůjčky, aby to mělo smysl,“ řekl Neruda. „Figurku zkontrolujeme a opět uložíme na tajné místo.“ 

Kvůli prasklinám soška nemůže do letadla 

Zhruba pětadvacet až devětadvacet tisíc let stará soška představuje nejstarší známé použití pálené hlíny, a tedy i možný doklad počátků keramiky. Tým vědců vedený Karlem Absolonem ji nalezl 13. července 1925 a artefakt se záhy stal světovou senzací.

V několika posledních letech prošel originál Věstonické venuše důkladným průzkumem, během kterého se například zjistilo, že je soška uvnitř rozpraskaná. „Vzniklo to při výpalu, kdy se smršťovala hlína. Uvnitř se vytvořila spousta trhlin, které nejsou na povrchu viditelné,“ doplňuje Neruda. 

Při prudké změně tlaku, například v letadle při havárii, by se tak mohla venuše snadno roztrhnout. „Vzali jsme to v úvahu a nechceme, aby byla figurka přepravována leteckou cestou, než podnikneme patřičná opatření,“ uvádí Neruda. Zároveň má být soška také vystavována pouze v originální krabičce, aby se předešlo pádu během případné manipulace.

Venuši v Olomouci vystřídá keltská hlava

Olomoucké Vlastivědné muzeum chystá na konec ledna představit další archeologický unikát, opukovou hlavu Kelta ze Mšeckých Žehrovic, která pochází zřejmě z konce třetího či počátku druhého století před občanským letopočtem. Instituce využije bezpečnostní opatření z předchozí výstavy Věstonické venuše. Podle Holáska bude keltská hlava do Olomouce přivezena 28. ledna, vystavena bude do 9. února.