Nová výstava v brněnském pavilonu Anthropos hledá odpovědi na otázky, jak se zdobili a jak vypadali lidé doby kamenné. Tvůrci výstavy z Moravského zemského muzea (MZM) shromáždili unikátní nálezy – ozdoby z různých materiálů, venuše i další lidská zobrazení. Ve všech případech jde o originály, včetně slavné Věstonické venuše nebo torza loutky z hrobu šamana z Brna. Nejvzácnější exponáty přivezli pracovníci muzea ve čtvrtek dopoledne za asistence policejních těžkooděnců.
„Věstonickou venuši vystavujeme jen při výjimečných příležitostech,“ uvedl ředitel Historického muzea MZM Marek Junek. Originál muzeum zapůjčilo naposledy v roce 2019 do Vlastivědného muzea v Olomouci.
V expozici jsou pro srovnání také další venuše – z Pavlova, Předmostí nebo Petřkovic. Zobrazení mužů jsou v archeologických nálezech vzácná, výjimkou je torzo z Dolních Věstonic nebo právě šamanova loutka, naposledy v originále vystavovaná před více než deseti lety.
Většina exponátů pochází z doby přibližně pětadvacet tisíc let před naším letopočtem, tedy období gravettienu. Naše území bylo tehdy celosvětovým centrem lidské civilizace, zdůraznila autorka výstavy Martina Galetová.
Lidé se v době kamenné zdobili rádi
Ozdoby jsou na výstavě rozčleněny podle materiálu, zpracování a pravděpodobného způsobu používání. Odborníci ale varují před posuzováním pravěkých ozdob současnou optikou. Nejspíš neměly jen zdobný a estetický smysl. Lovci mamutů jim patrně přikládali hlubší symbolický, rituální nebo statusový význam, který lze s odstupem mnoha tisíc let jen těžko odhadovat.
Výrobě ozdob však lidé doby kamenné věnovali značnou energii. „Překvapující je množství forem a typů ozdob, pro jejichž výrobu lidé využívali vedle takzvaného bílého zlata prehistorie – mamutoviny – dostupné přírodní materiály. Kvůli některým schránkám, ulitám a lasturám lidé z Moravy křižovali Evropu, opracovávali je, ztráceli, hromadili a vyměňovali,“ řekla Galetová.
Autorka výstavy připomněla, že archeologové mají k dispozici jen věci z materiálů, které přetrvají věky, což jsou kosti, zuby zvířat, kly, kameny nebo keramika. Pravěcí lidé však využívali i mnoho pomíjivých přírodních materiálů, které se v hrobech většinou nedochovaly. Nelze také s jistotou říct, zda a jak přesně lidé doby kamenné používali barviva, tetování nebo skarifikaci, tedy jizvení kůže. Vodítkem mohou být jen některé venuše a rytiny postav.
Výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla se veřejnosti otevře v pátek. Potrvá do února příštího roku.
