Japonští vědci oživili buňky z 28 tisíc let mrtvého mamuta. Návrat obrů se zatím neplánuje

Japonští přírodovědci sní o oživení mamutů už desítky let, zatím ale marně. Tým 90letého japonského biologa Akiry Iritaniho teď ovšem v experimentu s oživením buňek mamuta uspěl a podařilo se mu přenést jeho genetickou informaci do myšího vajíčka. Od naklonování živého mamuta je ovšem věda stále ještě na míle daleko.

Když se tým profesora Akiry Iritaniho roku 2012 dozvěděl o objevu skvěle zachovalého exempláře ze sibiřského permafrostu, okamžitě začal výzkum. A rychle se ukázalo, že 28 tisíc let mrtvé mamutí mládě, jež dostalo jméno Yuka, bylo přesně tím, co Iritani potřeboval.

Podařilo se mu oživit buňky z těla tohoto tvora z doby ledové. O výsledcích experimentu informoval odborný časopis Scientific Reports. „Snažil jsem se najít spící mamutí buňky po dvě desetiletí, ale protože je mi už devadesát let, myslel jsem si, že bych to měl vzdát a přijmout svou smrt,“ uvedl Iritani, který je expertem na rozmnožování zvířat. „Jsem z posledního výzkumu tak šťastný, skoro se mi zdá, jako by Yuka čekala, až ji najdu právě já,“ dodal vědec.

V rámci tohoto experimentu jeho tým použil proces, který se jmenuje nukleární transfer neboli přenos jader buněk z jedné do druhé. Japonským a ruským vědců se podařilo ze svalové tkáně Yuky získat 88 jader a úspěšně je přenesli do vajíček myší. Pak vědci pozorovali, jak bude tato hybridní kombinace reagovat.

„Díval jsem se na to pod mikroskopem v noci, když jsem byl v laboratoři sám,“ popsal to Iritani. „Když jsem viděl, jak se buňky pohybují, byl jsem nadšený,“ uvedl. „Doufal jsem v to po dvacet let.“

Mamuty nám to nevrátí

Mamuti, kteří byli velcí asi jako dnešní sloni afričtí, vymřeli přibližně před čtyřmi tisíci lety; posledním místem, kde přežívali, byly Wrangelův ostrov a ostrov St. Paul u Aljašky. Tam už ale existovaly jen drobné ostrovní exempláře, které nebyly větší než dnešní lidé.

Převratný úspěch japonských vědců neznamená, že by se měli mamuti vrátit zpět na Zemi. Analýza buněk z mamuta Yuky totiž prokázala, že jsou značně poškozené, takže z nich není možné připravit životaschopná zvířata.

Autoři experimentu zdůrazňují, že aby k návratu mamutů vůbec mohlo dojít, muselo by dojít k výraznému vylepšení technologie klonování – pak by se dala mamutí DNA přenést do vajíček slonů, z nichž by předtím byla odstraněna sloní DNA. Z takového vajíčka implantovaného do slonice, by se pak opravdu mohl narodit zdravý mamut.

„Ale získat sloní vajíčka je složité a musíte přitom uvažovat nad tím, aby to slonům neuškodilo,“ uvedli japonští vědci. „Zatím jsme jen potvrdili jakousi aktivitu v myším embryu, ale neplánujeme zatím opakovat pokus se sloním embryem,“ upozornili.

Vědci jsou si vědomi také složitosti etických otázek jejich výzkumu. Přivést na svět zpět vymřelého tvora je velmi sporné – zřejmě by celý život prožil v izolaci bez naděje získat svobodu. Podle profesora Iritaniho má jeho výzkum jiný smysl: lépe pochopit, proč při minulých vymíráních někteří tvorové vyhynuli a jiní ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 24 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...