První genetický strom psů je tady. Ukazuje, jaká plemena jsou si příbuzná

Až doposud se vědci věnovali studiu jen několika konkrétních plemen, projekt Elaine Ostranderové a Heidi Parkerové z National Human Genome Research Institute v Bethesdě je tedy zcela unikátní. Vycházely z DNA 1346 psů 161 různých plemen, to je asi polovina všech plemen. Sledovaly 150 tisíc bodů v DNA všech psů, z toho všeho vytvořily evoluční strom.

Strom života

„Rozsah této analýzy je opravdu působivý,“ uvedl pro odborný časopis New Scientist evoluční biolog Robert Wayne z University of California, který se na studii nepodílel. Zdá se, že téměř všechna zkoumaná plemena se dělí do 23 rozsáhlých skupin, jimž se říká větve, odborně klady (z řeckého klados – větev). Jsou založené na jejich genetické charakteristice, ale současně velmi dobře odrážejí i původ psů z hlediska jejich využití. Například plemena chovaná kvůli jejich síle (buldoci, boxeři) jsou na jedné větvi, původně pastýřská plemena (například kolie) jsou na jiné, lovecká plemena (například kokršpaněl) jsou na další.

Vyplývá z toho, že lidé již od začátku domestikace opravdu psy dělili na ty lépe schopné lovit, hlídat nebo zabíjet. Současně tento výzkum odhalil, že některá plemena měla značný vliv na genetickou výbavu jiných plemen.

Typickým příkladem je v tomto ohledu mops – jedno z prvních malých domestikovaných plemen. Původně pochází z Číny, kolem roku 1500 se dostal do Evropy, kde byl podle nových dat hojně křížen. A tak se dají jeho genetické stopy najít v celé řadě malých evropských psích plemen.

Tento výzkum není podle jeho autorek zdaleka samoúčelný. Pochopení toho, jak vypadají jednotlivé větve tohoto genetického stromu, může pomoci s léčbou nejrůznějších vrozených chorob.

Tato práce není definitivní – vědci zkoumali jen malou část DNA psa, neměli ani data o asi polovině plemen. Obě autorky ale plánují, že se tomuto tématu budou i nadále věnovat.