První genetický strom psů je tady. Ukazuje, jaká plemena jsou si příbuzná

Osmdesátikilová doga i kilogram vážící čivava jsou psi. U žádného jiného zvířete nenajdeme takovou variabilitu, jako u psů. Vědci nyní vypracovali první genetický strom 161 psích plemen, který ukazuje, jak jsou si příbuzná.

  • Existují i nedomestikovaná plemena psů, příkladem je třeba novoguinejský zpívající pes (také známý jako dingo pralesní) nebo známější pes dingo.

Psi byli domestikování před přibližně 30 tisíci až 15 tisíci lety před naším letopočtem. Lidé si tehdy vybírali ty nejlepší lovce, hlídače nebo pastevce – podle toho, na co je potřebovali. Díky tomu, jak moc jsou psi univerzální, se již tehdy začala psí plemena specializovat; každé je odrazem různých lidských potřeb.

Plemena psů byla vyšlechtěna z prapůvodního předka všech psů, tj. vlka. Během dlouhé historie domestikace psa bylo vyšlechtěno bezpočet plemen, která se od sebe liší vlastnostmi jak fyzickými (tzn. délkou a barvou srsti, velikostí, postavou), tak povahovými; z toho se také odvíjí i využití jednotlivých plemen k velmi různým účelům.

Až doposud se vědci věnovali studiu jen několika konkrétních plemen, projekt Elaine Ostranderové a Heidi Parkerové z National Human Genome Research Institute v Bethesdě je tedy zcela unikátní. Vycházely z DNA 1346 psů 161 různých plemen, to je asi polovina všech plemen. Sledovaly 150 tisíc bodů v DNA všech psů, z toho všeho vytvořily evoluční strom.

Strom života

„Rozsah této analýzy je opravdu působivý,“ uvedl pro odborný časopis New Scientist evoluční biolog Robert Wayne z University of California, který se na studii nepodílel. Zdá se, že téměř všechna zkoumaná plemena se dělí do 23 rozsáhlých skupin, jimž se říká větve, odborně klady (z řeckého klados – větev). Jsou založené na jejich genetické charakteristice, ale současně velmi dobře odrážejí i původ psů z hlediska jejich využití. Například plemena chovaná kvůli jejich síle (buldoci, boxeři) jsou na jedné větvi, původně pastýřská plemena (například kolie) jsou na jiné, lovecká plemena (například kokršpaněl) jsou na další.

Vyplývá z toho, že lidé již od začátku domestikace opravdu psy dělili na ty lépe schopné lovit, hlídat nebo zabíjet. Současně tento výzkum odhalil, že některá plemena měla značný vliv na genetickou výbavu jiných plemen.

Typickým příkladem je v tomto ohledu mops – jedno z prvních malých domestikovaných plemen. Původně pochází z Číny, kolem roku 1500 se dostal do Evropy, kde byl podle nových dat hojně křížen. A tak se dají jeho genetické stopy najít v celé řadě malých evropských psích plemen.

Tento výzkum není podle jeho autorek zdaleka samoúčelný. Pochopení toho, jak vypadají jednotlivé větve tohoto genetického stromu, může pomoci s léčbou nejrůznějších vrozených chorob.

Tato práce není definitivní – vědci zkoumali jen malou část DNA psa, neměli ani data o asi polovině plemen. Obě autorky ale plánují, že se tomuto tématu budou i nadále věnovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 6 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 8 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 11 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 18 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...