Psi tento pohled nasadí, když se něčeho dopustí – předpokládáme tedy, že pohled naznačuje vinu. Podle psích psychologů to ale signalizuje něco jiného: strach.
Tomuto tématu se věnovala psycholožka Alexandra Horowitzová z Barnard College na Columbia University. Popsala to ve dvou pracích, které následně vydala i knižně, a to roku 2009 a roku 2016. Zvířecím (a zejména psím) kognitivním a psychologickým schopnostem i limitům se věnuje celou svou profesní kariéru, svou pozornost zaměřila především na to, jak interagují se svými majiteli.
V práci z roku 2009 analyzovala, jak si lidé interpretují psí chování a posuzují ho podle vlastních emocí. Dospěla k názoru, že lidské vnímání psích emocí je značně antropocentrické – tedy, že specificky psí chování posuzujeme podle lidské škály emocí. A to je špatně, psi totiž mají emocionální spektrum značně odlišné.
Jak vypadají psí oči
Pes se při této situaci skrčí a zvedne rozšířené oči svému majiteli tak, že je mu vidět i oční bělmo. Často také sklopí uši k zadní straně hlavy, občas také otevře tlamu a jakoby olizuje vzduch. To všechno jsou podle Horowitzové typické projevy strachu, které si jen lidé mylně vykládají jako pocit viny.
Vědkyně studovala v řadě experimentů 14 psů různých plemen – všechny přitom pečlivě natáčela a záběry pak analyzovala. Také majitelé psů měli na záběrech říci, kdy cítí, že na ně jejich mazlíčci dělají „psí oči“. Ukázalo se, že psi reagují stejným výrazem i na to, když jsou svým majitelem trestáni – rozdíl tedy není v chování psů, ale jen v tom, jak si ho lidé vykládají. Pohled „viny“ spíše podle této studie znamená, že se pes obává trestu, než že cítí zodpovědnost za něco, co provedl.
Dr. Horowitzová uvedla v rozhovoru pro server IFLScience, že se „zdá nepravděpodobné, že psi mají stejný typ uvažování jako my – už jen kvůli jejich odlišným mozkům, a to přesto že jsou nám jinak jejich mozkové struktury velmi podobné“. Expertka si na základě svého výzkumu myslí, že psi nemají dostatečnou inteligenční kapacitu na to, aby byli schopní „přemýšlet o přemýšlení“, což koncepce pocitu viny vyžaduje.
