Vědci vysvětlili, co jsou „psí oči“. Znamenají něco jiného, než si majitelé psů myslí

Okřídlené úsloví „dělat psí oči“ je v češtině velmi rozšířené – protože u psů tento pohled opravdu dobře známe. Jenže poslední výzkumy ukazují, že psi cítí při tomto pohledu úplně jinou emoci, než si jejich majitelé myslí.

Psi tento pohled nasadí, když se něčeho dopustí – předpokládáme tedy, že pohled naznačuje vinu. Podle psích psychologů to ale signalizuje něco jiného: strach.

Tomuto tématu se věnovala psycholožka Alexandra Horowitzová z Barnard College na Columbia University. Popsala to ve dvou pracích, které následně vydala i knižně, a to roku 2009 a roku 2016. Zvířecím (a zejména psím) kognitivním a psychologickým schopnostem i limitům se věnuje celou svou profesní kariéru, svou pozornost zaměřila především na to, jak interagují se svými majiteli.

V práci z roku 2009 analyzovala, jak si lidé interpretují psí chování a posuzují ho podle vlastních emocí. Dospěla k názoru, že lidské vnímání psích emocí je značně antropocentrické – tedy, že specificky psí chování posuzujeme podle lidské škály emocí. A to je špatně, psi totiž mají emocionální spektrum značně odlišné.

Jak vypadají psí oči

Pes se při této situaci skrčí a zvedne rozšířené oči svému majiteli tak, že je mu vidět i oční bělmo. Často také sklopí uši k zadní straně hlavy, občas také otevře tlamu a jakoby olizuje vzduch. To všechno jsou podle Horowitzové typické projevy strachu, které si jen lidé mylně vykládají jako pocit viny.

Vědkyně studovala v řadě experimentů 14 psů různých plemen – všechny přitom pečlivě natáčela a záběry pak analyzovala. Také majitelé psů měli na záběrech říci, kdy cítí, že na ně jejich mazlíčci dělají „psí oči“. Ukázalo se, že psi reagují stejným výrazem i na to, když jsou svým majitelem trestáni – rozdíl tedy není v chování psů, ale jen v tom, jak si ho lidé vykládají. Pohled „viny“ spíše podle této studie znamená, že se pes obává trestu, než že cítí zodpovědnost za něco, co provedl.

Dr. Horowitzová uvedla v rozhovoru pro server IFLScience, že se „zdá nepravděpodobné, že psi mají stejný typ uvažování jako my – už jen kvůli jejich odlišným mozkům, a to přesto že jsou nám jinak jejich mozkové struktury velmi podobné“. Expertka si na základě svého výzkumu myslí, že psi nemají dostatečnou inteligenční kapacitu na to, aby byli schopní „přemýšlet o přemýšlení“, což koncepce pocitu viny vyžaduje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
před 2 hhodinami

Sucho na východě a povodně na západě. Vyšla zpráva o evropském klimatu

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 22 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
včera v 12:00

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
včera v 10:39

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
včera v 07:30

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025
Načítání...