Rakouský vinař chtěl renovovat sklípek, objevil kosti tří mamutů

Rakouský vinař Andreas Pernerstorfer učinil při renovaci vinného sklípku mimořádný objev. Nebylo to archivní bílé nebo červené, ale pozůstatky prehistorických mamutů. Na svém webu to napsala stanice BBC News. Výzkumníci z Archeologického ústavu Rakouské akademie věd podle ní nález označili za archeologickou senzaci.

Pernerstorfer narazil na několik obrovských kostí pohřbených hluboko ve vinném sklepě v obci Gobelsburg, která se nachází několik desítek kilometrů severozápadně od Vídně. „Myslel jsem, že je to kus dřeva po dědečkovi. Ale pak jsem to trochu vykopal a vzpomněl jsem si, že mi kdysi děda řekl, že našel zuby. Pak mě hned napadlo, že je to mamut,“ popsal vinař.

Nález ohlásil úřadům a odborníci poté určili, že se jedná o kosti nejméně tří mamutů z doby kamenné. Archeologové Thomas Einwögerer a Hannah Parowová-Souchonová se na základě kamenných artefaktů a dřevěného uhlí nalezených na místě domnívají, že kosti by mohly být staré třicet až čtyřicet tisíc let. Mohly by být tedy podobně staré jako nálezy lovců mamutů z jen sto kilometrů vzdálených Dolních Věstonic na Moravě.

Podle rakouského Archeologického ústavu se srovnatelný nález v zemi podařilo učinit naposledy před 150 lety, ve stejném okrese. Podle Parrowové-Souchonové je to nyní poprvé, co vědci v Rakousku mohou takový nález zkoumat pomocí moderních metod. Po dokončení vykopávek poputují kosti do vídeňského Přírodovědeckého muzea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 4 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 16 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 18 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 19 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 21 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Evropský pohled