Svět nedokázal zabrzdit růst emisí metanu, které mají silný vliv na změny klimatu. Víc než 150 zemí se sice zavázalo snížit v tomto desetiletí tyto emise o třicet procent, ale nový výzkum ukazuje, že celosvětově v posledních pěti letech rostly rychleji než kdykoli předtím.
Emise metanu rostou nejrychleji v dějinách lidstva. Výše nebyly 800 tisíc let
Tento trend „nemůže pokračovat, pokud chceme zachovat obyvatelné klima“, píší vědci v článku v časopise Environmental Research Letters z 10. září. Autory jsou vědci z iniciativy Global Carbon Project, které předsedá vědec Rob Jackson ze Stanfordovy univerzity a která sleduje emise skleníkových plynů po celém světě.
Koncentrace metanu v atmosféře jsou nyní více než 2,6krát vyšší než v předindustriální době a současně nejvyšší za posledních nejméně 800 tisíc let. Míra emisí metanu nadále roste podle nejextrémnější trajektorie, kterou používají ve svých emisních scénářích přední světoví klimatologové.
A to znamená, že tato současná cesta vede ke globálnímu oteplení nad tři stupně Celsia do konce tohoto století. „Právě teď se cíle globálního metanového závazku zdají být stejně vzdálené jako pouštní oáza,“ podotkl Jackson. „Všichni jen doufáme, že nejsou pouhou fatou morgánou.“
Více emisí z fosilních paliv, zemědělství i odpadu
Metan je velmi silný skleníkový plyn, který se ale v atmosféře poměrně rychle rozkládá. Pochází z přírodních zdrojů, jako jsou mokřady, ale i z lidských neboli „antropogenních“ zdrojů – kterými jsou zejména zemědělství, fosilní paliva a skládky. Během prvních dvaceti let poté, co se metan uvolní do atmosféry, ji ohřívá téměř 90krát rychleji než oxid uhličitý. A právě to z něj dělá klíčový cíl pro omezení globálního oteplování v blízké budoucnosti.
Navzdory rostoucímu politickému zaměření na metan se však podle nových odhadů celkové roční emise metanu za posledních dvacet let zvýšily o 61 milionů tun, tedy o dvacet procent. Za tento nárůst mohou především rostoucí emise z těžby uhlí, těžby a využívání ropy a zemního plynu, ale také z chovu dobytka a rozkladu potravin a organického odpadu na skládkách.
„Vypadá to, že emise metanu z lidské činnosti snížily v posledních dvou desetiletích pouze Evropská unie a možná Austrálie,“ uvedla Marielle Saunoisová z Université Paris-Saclay ve Francii, která je spoluautorkou výzkumu. „Největší regionální nárůst pochází z Číny a jihovýchodní Asie.“
V roce 2020, což je poslední rok, pro který jsou k dispozici kompletní údaje, pocházelo téměř 400 milionů tun neboli 65 procent celosvětových emisí metanu přímo z lidské činnosti, přičemž na každou tunu metanu z průmyslu a fosilních paliv připadají přibližně dvě tuny ze zemědělství a odpadů.
Co změnila pandemie
Vědci analyzovali také dopady pandemie covidu na emise metanu. Výsledky jsou paradoxní. V roce 2020 se v atmosféře nahromadilo téměř 42 milionů tun metanu – dvojnásobek množství, které v průměru každoročně přibývalo o deset let dřív, a více než šestinásobek nárůstu zaznamenaného v první dekádě od roku 2000.
Pandemické výluky v roce 2020 snížily emise oxidů dusíku (NOx) související s dopravou, které obvykle zhoršují místní kvalitu ovzduší, ale zabraňují hromadění části metanu v atmosféře. Dočasný pokles znečištění NOx představuje přibližně polovinu nárůstu koncentrací metanu v atmosféře v tomto roce – což dokládá složité propletení kvality ovzduší a změny klimatu.
„Stále se snažíme pochopit všechny účinky covidových lockdownů na globální emise metanu,“ řekl Jackson. „Covid změnil téměř všechno – od využívání fosilních paliv až po emise dalších plynů, které mění životnost metanu v atmosféře.“
Vliv člověka na „přirozené“ zdroje
Vědci z projektu Global Carbon Project provedli také důležitou změnu ve svém nejnovějším výpočtu globálních zdrojů a „příjemců“ metanu – tedy toho, co tento plyn z atmosféry pohlcuje a ukládá. Těmi nejsilnějšími lapači metanu jsou půda a lesy.
V předchozích hodnoceních klasifikovali veškerý metan z mokřadů, jezer, rybníků a řek jako přírodní. Nově se ale poprvé pokusili o odhad rostoucího množství emisí z těchto typů zdrojů, které jsou výsledkem lidských vlivů a činností. Například nádrže vybudované lidmi vedou k odhadovaným 30 milionům tun metanu vypouštěného ročně, protože nově ponořená organická hmota tam uvolňuje při svém rozkladu metan.
„Emise z přehradních nádrží jsou stejně přímým lidským zdrojem jako emise metanu z kravína nebo ropného a plynového pole,“ vysvětluje Jackson. Vědci pod jeho vedením odhadují, že přibližně třetinu emisí metanu z mokřadů a sladkovodních nádrží v posledních letech ovlivnily faktory způsobené člověkem, včetně emisí zvýšených odtokem hnojiv, odpadních vod, využíváním půdy a rostoucími teplotami.
Autoři dodávají, že letošní léto s jeho extrémy počasí a vlnami veder umožnilo nahlédnout do toho, jak budou vypadat předpovídané extrémy související právě s měnícím se klimatem: „Svět dosáhl hranice zvýšení průměrné globální povrchové teploty o 1,5 stupně Celsia a teprve teď začíná pociťovat všechny důsledky toho, jak se klima mění.“
