Španělská mikrobioložka Pilar Boschová se svojí matkou restaurátorkou Pilar Roigovou spojily své síly a pustily se do obnovení kostela Santos Juanes ve španělské Valencii. Ten vyhořel během občanské války v roce 1936 a už v šedesátých letech ho odborníci restaurovali. Při snímání fresek ze stěn na nich ale tehdy zanechali lepidlo, které ztěžuje nynější opravy. Využita tak teď byla nevšední technika, kdy se do práce pustí i bakterie. Mikrobioložka Boschová trénuje malé restaurátory v Petriho misce, kde je krmí vzorky lepidla vyrobeného ze zvířecího kolagenu. Bakterie poté přirozeně produkují enzymy, které lepidlo rozkládají. Matka s dcerou pak bakterie smíchají s přírodním gelem na bázi řas a nanesou ho na fresky. Původní lepidlo se po třech hodinách setře i s aplikovaným gelem.
K využití bakterií k restaurování přišla Boschová během hledání tématu pro svoji disertační práci. Současně řešila její matka velmi obtížný problém s obnovou některých obrazů. „Dříve jsme pracovaly obtížným ručním způsobem, a to s teplou vodou a houbičkami. To někdy trvalo hodiny a obraz se poškodil,“ prozradila Roigová. Boschová použila bakterie také při restaurátorských projektech v italské Pise, Monte Cassinu a v Santiagu de Compostela v severním Španělsku. Snaží se naučit bakterie i vyčistit zdi od graffiti.
