Valencie

Na sto tisíc protestujících odsoudilo v sobotu ve Valencii postup úřadů při povodních na konci října, kdy v oblasti zemřelo 222 lidí. Požadují odstoupení šéfa regionu Carlose Mazóna. Ten sice přiznal možné chyby, odejít z funkce se ale nechystá.

V jihošpanělské Andalusii zůstává druhý nejvyšší stupeň varování kvůli silným dešťům, zatímco v provincii Granada varují meteorologové před třímetrovými vlnami na pobřeží. Ve Valencii pokračuje pátrání po šestnácti pohřešovaných osobách po ničivých záplavách z konce října. V provincii Málaga zůstává mimo domovy přes čtyři tisíce evakuovaných obyvatel, i když nová vlna dešťů už začíná slábnout.

Jih Španělska po ničivých záplavách z konce října, které si dosud vyžádaly přes 220 obětí, znovu čelí silným dešťům. Nejhůře zasažená je Málaga a její okolí, kde z preventivních důvodů úřady nařídily evakuovat nejméně tři tisíce lidí, píše španělská agentura EFE. Nejvyšší stupeň výstrahy platí i ve Valencii, kterou záplavy před dvěma týdny postihly nejhůře. V Málaze úřady nechaly vyklidit i hlavní nádraží a pozastavily provoz velké části hromadné dopravy.

Jedenáct dní po ničivých záplavách ve Španělsku, při kterých podle dosud dostupných údajů zemřelo 223 lidí, pokračuje úklid, pátrání po desítkách pohřešovaných i počítání milionových ztrát. Roste také nespokojenost s jednáním úřadů. V sobotu se ve Valencii na demonstraci proti místní vládě sešlo na 130 tisíc lidí. Protestující požadují odstoupení regionálního šéfa Carlose Mazóna.

Po bleskových povodních na jihovýchodě Španělska úřady stále pátrají nejméně po 89 osobách. Jedná se ale pouze o nahlášené případy rodinnými příslušníky. Vrchní soud regionu Valencie ale upozorňuje, že případů zmizelých osob může být víc. Povodně, které smetly mosty i budovy, mají přes dvě stě obětí. Vláda do terénu nasadila téměř patnáct tisíc policistů a vojáků. Do práce byly zapojeny i stovky lesníků, forenzních vědců, celníků a v neposlední řadě i těžká technika.

Východ Španělska zasáhly v pondělí další silné deště, úřady v některých částech Katalánska vyhlásily stav extrémního nebezpečí. Ulicemi Barcelony včetně letiště se valí voda. Země se přitom stále vzpamatovává z bleskových povodní z minulého týdne, při kterých zemřelo zejména v regionu Valencie více než dvě stě lidí. Dalších 89 osob se ve Valencii nadále pohřešuje. Část z nich ale může být mezi 62 mrtvými, které se zatím nepodařilo identifikovat.

Španělsko vyslalo o víkendu celkem pět tisíc vojáků, aby po záplavách na jihovýchodě země pomáhali s distribucí jídla a vody, úklidem ulic a ochranou obchodů či nemovitostí před rabováním. Dalších dva a půl tisíce by se k nim mělo ještě přidat, uvedlo ministerstvo obrany. Velká voda zabila v regionu přes dvě stě lidí, většinu z nich ve Valencii.

Dav rozzlobených lidí zasypával urážkami a házel bláto na španělského krále Felipeho VI. a vládní představitele, kteří přijeli na návštěvu nejhůře zasažených míst v zemi po záplavách z tohoto týdne. Kvůli zajištění pořádku zasahovali policisté na koních. Návštěva královského páru byla následně ukončena, informovala agentura AFP. Ničivé záplavy si na jihovýchodě Španělska vyžádaly nejméně 217 mrtvých.

Záplavy na jihovýchodě Španělska připravily o život už více než 211 lidí, většina je z Valencie. Záchranáři ale stále pátrají po pohřešovaných, počet obětí se proto ještě může navýšit. Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že v postižených oblastí pomůže dalších deset tisíc vojáků a policistů. Voda zničila mosty a zavalila města bahnem, tisíce lidí tak zůstaly bez vody, potravin a elektřiny.

Více než dvanáct set záchranářů stále pátrá po přeživších ničivých záplav na jihovýchodě Španělska. Úřady hlásí více než dvě stě potvrzených obětí, většina je z Valencie. Vláda se zavázala pomoci s obnovou a do postižených míst posílá dalších pět set vojáků. Výstraha před velkou vodou ale dál platí i pro Katalánsko na severovýchodě země.

Španělsko stále pokračuje ve zjišťování rozsahu škod, které napáchaly bleskové povodně. Živel si podle tamních médií vyžádal nejméně 155 životů. Za vysokým počtem obětí stojí podle vědců dva faktory – nebývalá síla a rychlost povodní. Kritici také upozorňují na nedostatečné varování úřadů v okolí Valencie, kde jsou škody nejrozsáhlejší.

Záplavy na jihovýchodě Španělska nepřežilo nejméně 155 lidí. Po desítkách lidí se stále pátrá. O nové bilanci informovala agentura EFE s odkazem na vládní zdroje. Agentura AFP mluví o 158 mrtvých. Před polednem úřady uváděly 95 obětí. Povodně jsou podle španělských médií nejhorší od začátku století a vláda vyhlásila tři dny státního smutku. Do nejhůře postiženého regionu Valencie dorazil premiér Pedro Sánchez. Pro některé oblasti dál platí varování před silnými dešti.

Nejméně 95 obětí, včetně několika dětí, si už vyžádaly povodně způsobené přívalovými dešti, které v úterý zasáhly jihovýchod Španělska. Většina obětí je hlášena z oblasti Valencie. V centrálním regionu Kastilie-La Mancha si bouře vyžádala dva mrtvé. Desítky dalších lidí se pohřešují. Na 120 tisíc domácností ve Valencii je bez proudu, omezení je i na železnici a silnicích. Tamní regionální úřady čelí kritice za pozdní a chaotickou reakci. Povodně jsou podle španělských médií nejhorší od začátku století. Vláda v zemi vyhlásila třídenní smutek.

Španělská mikrobioložka Pilar Boschová se svojí matkou restaurátorkou Pilar Roigovou spojily své síly a pustily se do obnovení kostela Santos Juanes ve španělské Valencii. Ten vyhořel během občanské války v roce 1936 a už v šedesátých letech ho odborníci restaurovali. Při snímání fresek ze stěn na nich ale tehdy zanechali lepidlo, které ztěžuje nynější opravy. Využita tak teď byla nevšední technika, kdy se do práce pustí i bakterie. Mikrobioložka Boschová trénuje malé restaurátory v Petriho misce, kde je krmí vzorky lepidla vyrobeného ze zvířecího kolagenu. Bakterie poté přirozeně produkují enzymy, které lepidlo rozkládají. Matka s dcerou pak bakterie smíchají s přírodním gelem na bázi řas a nanesou ho na fresky. Původní lepidlo se po třech hodinách setře i s aplikovaným gelem.

Španělská policie nalezla uvnitř budovy ve Valencii na jihovýchodě Španělska, kterou zničil rozsáhlý požár, deset mrtvých těl. Uvedla to v pátek zástupkyně španělských úřadů Pilar Bernabéová. Před tím úřady informovaly o čtyřech mrtvých a 14 nezvěstných. Zatím není jasné, co požár způsobilo.

Ve Valencii na jihovýchodě Španělska hoří obytný dům se čtrnácti podlažími. Úřady se obávaly vysokého počtu obětí, a na místo proto vyslaly polní nemocnici, píše agentura EFE. Požár vypukl v nižších patrech a rychle se rozšířil vzhůru. Na místě je nejméně čtrnáct zraněných. Podle spolupracovnice ČT ve Španělsku Kateřiny Ferenčíkové už hasiči mají požár alespoň částečně pod kontrolou.

Vlna mimořádně teplého počasí zasáhla Pyrenejský poloostrov. Na řadě míst je nejméně o deset stupňů víc, než bývá na konci ledna zvykem. Obavy vzbuzuje také nedostatek sněhu na horách. Podle meteorologů se tak zintenzivní už tak dlouhotrvající sucho.

Ve Španělsku několikátým dnem pokračují demonstrace. Protestující se vyslovují proti snaze úřadujícího levicového premiéra Pedra Sáncheze sestavit vládu s katalánskými separatisty. Výměnou jim nabízí možnou amnestii. Jen v Madridu si protesty během noci na středu vyžádaly skoro čtyři desítky raněných, šest osob pak podle deníku El Mundo úřady zadržely.

Dne 19. července 2003 provedli lékaři ve Všeobecné nemocnici ve Vídni vůbec první transplantaci lidského jazyka na světě. Operace trvala 14 hodin a lékaři při ní 42letému pacientovi napřed odstranili zhoubný nádor, který zasáhl jeho čelist a jazyk, a poté mu implantovali nový jazyk. Zákrok provedli chirurgové Christian Kermer a Franz Watzinger.

Španělská Valencie začala s testováním čtyřdenního pracovního týdne. Jde o první město v zemi, které se kratší pracovní dobu snaží zavést ve veřejném i soukromém sektoru. Podobné kroky už zkouší i řada dalších zemí poté, co covidová pandemie změnila pracovní návyky. Česko se zatím takové úpravy pracovního týdne plošně zavést nechystá.

Přes čtyři tisíce hektarů lesa už zničil první letošní velký požár ve Španělsku. Na sedmnáct set lidí se muselo evakuovat. Hoří na východě země, v horách nad Valencií. Boj s plameny hasičům ztěžuje silný vítr a dlouhotrvající sucho. Sezona požárů, která poloostrovní stát trápí každoročně, začala neobvykle brzo.

Ve Valencii jsou oslavy svátku Fallas v plném proudu. Lidé vyrobili v rámci stejnojmenného každoročního festivalu karikatury známých osobností a tematické sochy a sousoší, které zesměšňují aktuální témata ve společnosti. Tyto několik metrů velké konstrukce z papíru a dřeva se pár dnů ukazují veřejnosti a 19. března se před zraky přihlížejících zapálí. Rozměrné stavby ninot se za doprovodu bujarých oslav nakonec v plamenech zhroutí pod vlastní vahou a obrátí se v prach. Slavnosti se konají na počest patrona tesařů a řezbářů svatého Josefa.

Mikroskopičtí roztoči, kteří žijí v lidských pórech a v noci se páří na našich obličejích, se díky svému neobvyklému způsobu života stávají natolik zjednodušenými organismy, že se možná brzy stanou našimi symbionty, ukázal nový výzkum.

Španělský svátek Las Fallas se slaví na počest svatého Josefa v polovině března. Ulice Valencie se v té době pravidelně zaplní stovkami barevných figurín, které jsou vyrobeny z kartonu, sádry a dřeva. Ninot, jak se také sochy nazývají, se letos veřejnosti představují s půlročním zpožděním. Ohňostroje a oslavy v ulicích se přesunuly z obav před šířením covidu-19 až na začátek září.