Před dvaceti lety lékaři poprvé transplantovali lidský jazyk. Zákrok byl extrémně náročný

Dne 19. července 2003 provedli lékaři ve Všeobecné nemocnici ve Vídni vůbec první transplantaci lidského jazyka na světě. Operace trvala 14 hodin a lékaři při ní 42letému pacientovi napřed odstranili zhoubný nádor, který zasáhl jeho čelist a jazyk, a poté mu implantovali nový jazyk. Zákrok provedli chirurgové Christian Kermer a Franz Watzinger.

Lidský jazyk je nenahraditelný orgán, důležitý je nejen pro schopnost mluvit, ale především při zpracování potravy a polykání. Lidé, kteří o jazyk přišli v důsledku nemoci, úrazu nebo po chirurgickém zákroku například při nádorovém onemocnění ústní dutiny, často musejí přijímat potravu žaludeční sondou.

Kromě transplantace byla jednou z možností, jak jim alespoň částečně nahradit jazyk, jeho rekonstrukce. Lékaři většinou vytvářejí pacientovi v ústech „kapsu“ z ústní sliznice, do které voperují kosterní svalovinu odebranou ze zad nebo břicha.

Rekonstrukce nebo transplantace jazyka bývá také součástí transplantací obličeje, kterých se již lékařům ve světě několik podařilo. Prvenství patří španělským lékařům, kteří v roce 2009 v nemocnici La Fe ve Valencii pacientovi transplantovali novou tvář, čelist i jazyk. Několik úspěšných transplantací obličeje včetně rekonstrukce jazyka provedli lékaři v USA, k tamním průkopníkům transplantací obličeje patří tým českého chirurga Bohdana Pomahače.

Hlavní problémy při rekonstrukci jazyka spočívají v jeho jedinečném tvaru a funkci. Zatímco většina kosterních svalů lidského těla se pohybuje v jedné rovině nebo nanejvýš ve dvou rozměrech, jazyk je schopen pohybu ve třech rozměrech. Spolu se schopností objemově měnit prostor ústní dutiny je jazyk schopen manipulovat se zvukovými vlnami, slinami a potravou v hadovitém baletu rozpínání a pohybu.

Rakovina jazyka

I v současnosti patří mezi hlavní důvody pro tento zákrok rakovina jazyka. Protože jde o méně časté zhoubné onemocnění, bývá podceňováno. Přesto může být smrtelné a je většinou spojené s náročnou operací.

Nejčastěji u mužů – postihuje je asi třikrát častěji než ženy. Největší riziko je u těch nad čtyřicet let, přičemž po šedesátce už zase pravděpodobnost klesá.

Hlavní příčinou vzniku zhoubných nádorů jazyka je kouření. „V tabáku je ohromné množství rakovinotvorných látek a trvalý kontakt s dutinou ústní udělá svoje. Zajímavé je, že rakovina jazyka vzniká obzvláště u kuřáků dýmky. Dodejme také, že není nutné tabák přímo kouřit, nebezpečné je i jeho žvýkání. Dalším rizikovým faktorem je alkoholismus, obzvláště pití tvrdého alkoholu. Vysokoprocentní alkohol je dost agresivní sloučenina, která poškozuje sliznice, způsobuje odumírání buněk a zvyšuje šanci vzniku nádorového procesu,“ uvádí stránka Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK.

Velmi rozšířená je tato nemoc v Indii a dalších zemích, kde se často žvýkají tabákové výrobky. 

Úryvky z tiskové konference v originálním znění, kde vědci popsali první transplantaci jazyka:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.