Před dvaceti lety lékaři poprvé transplantovali lidský jazyk. Zákrok byl extrémně náročný

Dne 19. července 2003 provedli lékaři ve Všeobecné nemocnici ve Vídni vůbec první transplantaci lidského jazyka na světě. Operace trvala 14 hodin a lékaři při ní 42letému pacientovi napřed odstranili zhoubný nádor, který zasáhl jeho čelist a jazyk, a poté mu implantovali nový jazyk. Zákrok provedli chirurgové Christian Kermer a Franz Watzinger.

Lidský jazyk je nenahraditelný orgán, důležitý je nejen pro schopnost mluvit, ale především při zpracování potravy a polykání. Lidé, kteří o jazyk přišli v důsledku nemoci, úrazu nebo po chirurgickém zákroku například při nádorovém onemocnění ústní dutiny, často musejí přijímat potravu žaludeční sondou.

Kromě transplantace byla jednou z možností, jak jim alespoň částečně nahradit jazyk, jeho rekonstrukce. Lékaři většinou vytvářejí pacientovi v ústech „kapsu“ z ústní sliznice, do které voperují kosterní svalovinu odebranou ze zad nebo břicha.

Rekonstrukce nebo transplantace jazyka bývá také součástí transplantací obličeje, kterých se již lékařům ve světě několik podařilo. Prvenství patří španělským lékařům, kteří v roce 2009 v nemocnici La Fe ve Valencii pacientovi transplantovali novou tvář, čelist i jazyk. Několik úspěšných transplantací obličeje včetně rekonstrukce jazyka provedli lékaři v USA, k tamním průkopníkům transplantací obličeje patří tým českého chirurga Bohdana Pomahače.

Hlavní problémy při rekonstrukci jazyka spočívají v jeho jedinečném tvaru a funkci. Zatímco většina kosterních svalů lidského těla se pohybuje v jedné rovině nebo nanejvýš ve dvou rozměrech, jazyk je schopen pohybu ve třech rozměrech. Spolu se schopností objemově měnit prostor ústní dutiny je jazyk schopen manipulovat se zvukovými vlnami, slinami a potravou v hadovitém baletu rozpínání a pohybu.

Rakovina jazyka

I v současnosti patří mezi hlavní důvody pro tento zákrok rakovina jazyka. Protože jde o méně časté zhoubné onemocnění, bývá podceňováno. Přesto může být smrtelné a je většinou spojené s náročnou operací.

Nejčastěji u mužů – postihuje je asi třikrát častěji než ženy. Největší riziko je u těch nad čtyřicet let, přičemž po šedesátce už zase pravděpodobnost klesá.

Hlavní příčinou vzniku zhoubných nádorů jazyka je kouření. „V tabáku je ohromné množství rakovinotvorných látek a trvalý kontakt s dutinou ústní udělá svoje. Zajímavé je, že rakovina jazyka vzniká obzvláště u kuřáků dýmky. Dodejme také, že není nutné tabák přímo kouřit, nebezpečné je i jeho žvýkání. Dalším rizikovým faktorem je alkoholismus, obzvláště pití tvrdého alkoholu. Vysokoprocentní alkohol je dost agresivní sloučenina, která poškozuje sliznice, způsobuje odumírání buněk a zvyšuje šanci vzniku nádorového procesu,“ uvádí stránka Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK.

Velmi rozšířená je tato nemoc v Indii a dalších zemích, kde se často žvýkají tabákové výrobky. 

Úryvky z tiskové konference v originálním znění, kde vědci popsali první transplantaci jazyka:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.