Před dvaceti lety lékaři poprvé transplantovali lidský jazyk. Zákrok byl extrémně náročný

Dne 19. července 2003 provedli lékaři ve Všeobecné nemocnici ve Vídni vůbec první transplantaci lidského jazyka na světě. Operace trvala 14 hodin a lékaři při ní 42letému pacientovi napřed odstranili zhoubný nádor, který zasáhl jeho čelist a jazyk, a poté mu implantovali nový jazyk. Zákrok provedli chirurgové Christian Kermer a Franz Watzinger.

Lidský jazyk je nenahraditelný orgán, důležitý je nejen pro schopnost mluvit, ale především při zpracování potravy a polykání. Lidé, kteří o jazyk přišli v důsledku nemoci, úrazu nebo po chirurgickém zákroku například při nádorovém onemocnění ústní dutiny, často musejí přijímat potravu žaludeční sondou.

Kromě transplantace byla jednou z možností, jak jim alespoň částečně nahradit jazyk, jeho rekonstrukce. Lékaři většinou vytvářejí pacientovi v ústech „kapsu“ z ústní sliznice, do které voperují kosterní svalovinu odebranou ze zad nebo břicha.

Rekonstrukce nebo transplantace jazyka bývá také součástí transplantací obličeje, kterých se již lékařům ve světě několik podařilo. Prvenství patří španělským lékařům, kteří v roce 2009 v nemocnici La Fe ve Valencii pacientovi transplantovali novou tvář, čelist i jazyk. Několik úspěšných transplantací obličeje včetně rekonstrukce jazyka provedli lékaři v USA, k tamním průkopníkům transplantací obličeje patří tým českého chirurga Bohdana Pomahače.

Hlavní problémy při rekonstrukci jazyka spočívají v jeho jedinečném tvaru a funkci. Zatímco většina kosterních svalů lidského těla se pohybuje v jedné rovině nebo nanejvýš ve dvou rozměrech, jazyk je schopen pohybu ve třech rozměrech. Spolu se schopností objemově měnit prostor ústní dutiny je jazyk schopen manipulovat se zvukovými vlnami, slinami a potravou v hadovitém baletu rozpínání a pohybu.

Rakovina jazyka

I v současnosti patří mezi hlavní důvody pro tento zákrok rakovina jazyka. Protože jde o méně časté zhoubné onemocnění, bývá podceňováno. Přesto může být smrtelné a je většinou spojené s náročnou operací.

Nejčastěji u mužů – postihuje je asi třikrát častěji než ženy. Největší riziko je u těch nad čtyřicet let, přičemž po šedesátce už zase pravděpodobnost klesá.

Hlavní příčinou vzniku zhoubných nádorů jazyka je kouření. „V tabáku je ohromné množství rakovinotvorných látek a trvalý kontakt s dutinou ústní udělá svoje. Zajímavé je, že rakovina jazyka vzniká obzvláště u kuřáků dýmky. Dodejme také, že není nutné tabák přímo kouřit, nebezpečné je i jeho žvýkání. Dalším rizikovým faktorem je alkoholismus, obzvláště pití tvrdého alkoholu. Vysokoprocentní alkohol je dost agresivní sloučenina, která poškozuje sliznice, způsobuje odumírání buněk a zvyšuje šanci vzniku nádorového procesu,“ uvádí stránka Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK.

Velmi rozšířená je tato nemoc v Indii a dalších zemích, kde se často žvýkají tabákové výrobky. 

Úryvky z tiskové konference v originálním znění, kde vědci popsali první transplantaci jazyka:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před a po: satelitní snímky ukazují poškození íránských zařízení na obohacení uranu

Páteční izraelské útoky mířily zejména na íránská zařízení, která se dají využít na výrobu jaderných zbraní. Podle nových satelitních snímků to vypadá, že bomby dopadly přesně na zvolené cíle.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Nová obří studie dvojčat naznačuje, kde je původ ADHD a autismu

Dvojčata jsou skvělý příklad toho, jak se mohou stejné geny rozvíjet odlišně v různém prostředí – a co má na to vliv. Vědci teď u nich prozkoumali, jaký je vliv genů na některé závažné zdravotní a psychické problémy.
včera v 12:34

Antarktida se mění českým vědcům pod nohama

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. Příprava na další expedici začala v květnu.
včera v 09:49

Předpovědět bouřku je mimořádně složité, vysvětluje meteorolog

Léto je obdobím, kdy vrcholí bouřková sezóna. Existují celé skupiny „lovců bouřek“, kteří nadšeně sledují nejvýraznější projev atmosférické elektřiny. Pro bouřky je sice typický prudký déšť, ale rozhodně ne každá přináší lijáky, kroupy či prudké poryvy větru. Meteorologové neumí stále ještě dokonale předpovědět, jak silná bouřka bude. Proč, vysvětluje meteorolog ČT Michal Žák.
15. 6. 2025
Načítání...