Na trpasličí planetě Ceres mohly být podmínky pro život

Když vědci hledají život ve Sluneční soustavě, zaměřují se hlavně na Mars, případně na měsíce Jupitera nebo Saturnu. Teď ale popsali další těleso, které by mohlo hostit život – a není to ani klasická planeta, ani měsíc.

Trpasličí planeta Ceres se pohybuje kosmickou temnotou mezi Marsem a Jupiterem. Je pojmenovaná podle římské bohyně Ceres, obdoby řecké Demeter. Byla patronkou úrody a necelých tisíc kilometrů velká planeta opravdu v minulosti mohla být úrodná.

Nový výzkum NASA totiž zjistil, že Ceres mohla mít v minulosti trvalý zdroj chemické energie: tedy molekuly, které jsou potřebné k pohánění některých mikrobiálních metabolismů. Věda sice zatím nemá důkazy, že by na Ceres někdy existovaly mikroorganismy, tento objev ale podporuje teorie, že tato zajímavá trpasličí planeta, která je největším tělesem v hlavním asteroidovém pásu mezi Marsem a Jupiterem, mohla kdysi mít podmínky vhodné pro podporu minimálně jednobuněčných forem života.

Poznatky a náznaky

Vědecká data z mise NASA Dawn, která skončila v roce 2018, už dříve ukázala, že jasné, odrazivé oblasti na povrchu Ceres jsou tvořené solemi, které zbyly z kapaliny prosakující z podzemí. Pozdější analýza v roce 2020 zjistila, že zdrojem této kapaliny byla obrovská zásoba slané vody pod povrchem.

V rámci jiného výzkumu mise Dawn také odhalila důkazy, že Ceres obsahuje organický materiál ve formě uhlíkových molekul, které jsou sice nezbytné pro vznik života, ale samy o sobě nestačí k podpoře mikrobiálních buněk.

Náznaky, že by na Ceresu nějaký život mohl existovat, tedy byly už dříve, ale ani zdaleka tak silné jako nyní. Ke vzniku života je totiž zapotřebí tří faktorů: kromě vody a uhlíkových molekul také dlouhodobý zdroj chemické energie. A ten teď vědci našli v prastaré minulosti tohoto tělesa.

Důkaz v modelu

Autoři studie jsou ve svých závěrech opatrní: raději nehovoří o tom, že v dávné minulosti mohl být na Ceres život, ale že pokud by tam vznikl, měl by tam dostatek chemické potravy.

Vědci vytvořili tepelné a chemické modely, které napodobovaly teplotu a složení vnitřku Ceres. Zjistili, že před asi 2,5 miliardami let mohl mít podpovrchový oceán stálý přísun horké vody obsahující rozpuštěné plyny stoupající z metamorfovaných hornin v kamenném jádru. Teplo pocházelo z rozpadu radioaktivních prvků v horninovém nitru trpasličí planety, k němuž došlo, když byla Ceres ještě mladá. Šlo o vnitřní proces, který je podle všeho v naší Sluneční soustavě běžný.

„Na Zemi, když se horká voda z hlubokého podzemí smíchá s oceánem, je výsledek často potravou pro mikroby – je to pro ně doslova hostina v podobě chemické energie,“ uvedl hlavní autor studie Sam Courville z NASA. Kdyby se podařilo najít podobné jevy na Ceres, byl by to silný podpůrný argument pro existenci života v dávné minulosti.

Mrtvý trpaslík

Současná Ceres podle stejné simulace už ale pravděpodobně není obyvatelná. Je chladnější, obsahuje více ledu a méně vody než v minulosti. V současné době už teplo z radioaktivního rozpadu uvnitř Ceres nestačí k tomu, aby voda nezamrzla a zbývající kapalina se nestala koncentrovanou solankou, která neumožňuje existenci ničeho živého.

Období, kdy byla Ceres s největší pravděpodobností obyvatelná, trvalo mezi půl miliardou a dvěma miliardami let po jejím vzniku (tedy přibližně před 2,5 až čtyřmi miliardami let), kdy její skalnaté jádro dosáhlo své nejvyšší teploty. Tehdy se do podzemní vody Ceres dostaly teplé tekutiny. Doba jedné a půl miliardy let mohla stačit na to, aby zde jednoduchý život vznikl, zřejmě by to ale nebylo dost na to, aby stačily vzniknout složitější organismy, nemluvě o inteligentním životě.

Tyto výsledky mají podle autorů zásadní dopad i na další kosmická tělesa ve Sluneční soustavě. Celá řada kosmických objektů je totiž bohatá na vodu – hlavně ty ve vnější části Sluneční soustavy. Podobné podmínky jako Ceres by v pradávné minulosti mohlo mít více z nich, což by znamenalo, že Sluneční soustava mohla být před miliardou let mnohem živějším místem než nyní.

Ale potvrdit to, to už je cílem pro další výzkumy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 21 hhodinami

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
včera v 07:00‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
14. 11. 2026‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
14. 11. 2026‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.